


„Nikdo normální by s ničím takovým nepřišel,“ ohodnotil anonymně vysoký státní úředník pro list El Mundo návrh legalizovat pobyt ve Španělsku statisícům ilegálních migrantů. Amnestie se týká zhruba 1,2 milionu uprchlíků, kteří jsou již fyzicky v zemi. Cizinecká policie však varuje, že kvůli následnému právu na slučování rodin může jít až o tři miliony lidí.

S nápadem amnestie pro ilegální migranty přišel španělský socialistický premiér Pedro Sánchez. Předseda vlády ji obhajuje jako lidskoprávní akt, který Španělsku navíc pomůže s růstem ekonomiky a problémy na trhu práce.
Celý schvalovací proces má běžet bleskovým tempem a úřady slibují vyřídit každou žádost o azyl do tří měsíců. Aby žadatelé uspěli, musí prokázat čistý trestní rejstřík, doložit nepřetržitý pobyt ve Španělsku po dobu alespoň pěti měsíců a dokázat, že se v zemi nacházeli nejpozději k prvním lednu roku 2026.
Masivní amnestie však okamžitě narazila na tvrdý odpor španělských bezpečnostních složek a opozice. Největší kritika míří na fakt, že premiér Sánchez vyjmul rozhodovací proces z pravomocí cizinecké policie a předal jej úředníkům z ministerstva pro migraci.
Policejní odbory varují, že to oslabuje důslednost prověřování žadatelů, protože úředníci bez policejního výcviku nemají kapacity ani nástroje k tomu, aby důsledně ověřovali pravost zahraničních dokumentů, rodných listů a trestních záznamů ze zemí původu.
V zemi se navíc okamžitě rozjel černý trh s fiktivním příbuzenstvím. Policisté evidují případy, kdy organizované sítě platí migrantům s legálním pobytem, aby před úřady fiktivně deklarovali otcovství či mateřství k dětem nově příchozích, čímž jim okamžitě zajistí legální status.
Tento projekt je největším svého druhu v regionu. K podobné iniciativě došlo roku 2002 v Itálii, kde zlegalizovali 634 700 ilegálních migrantů, především pracovníků v zemědělství, stavebnictví a pečovatelských službách.
K imigrantské amnestii nicméně došlo před dvaceti lety i v samotném Španělsku, kde socialistický premiér José Luis Rodríguez Zapatero v roce 2005 legalizoval pobyt přes půl milionu nelegálních migrantů. Tento krok vedl k diplomatické roztržce s Francií.
Tehdejší francouzský ministr vnitra (a pozdější prezident) Nicolas Sarkozy španělskou vládu veřejně obvinil z nezodpovědnosti. Argumentoval tím, že Španělsko jednostranně legalizovalo pobyt stovek tisíc lidí, kteří pak díky schengenskému prostoru získali možnost volného pohybu do zbytku Evropy.
Podobné amnestie ale historicky probíhaly i v Portugalsku, Řecku nebo třeba Belgii. Jejich zastánci argumentovali humanitárními i ekonomickými důvody. Díky převedení migrantů z černé do oficiální ekonomiky státy inkasovaly miliony na daních.
Kritici naopak upozorňují na to, že amnestie fungovaly jako magnet pro další příchozí. Převaděčské gangy a sami migranti pochopili, že stačí v cílové zemi přežít nelegálně několik měsíců či let, protože dříve či později přijde další politická amnestie, která jejich pobyt zlegalizuje.
Španělská amnestie navíc přichází v době, kdy se postoj Evropy k imigrantům pozvolna mění. Sánchez se měl dokonce na summitu Evropské rady pohádat s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která se nechala slyšet, že „to, co dělá Španělsko, má přímý dopad na jeho sousedy a bude mít vážné důsledky daleko za jeho vlastními hranicemi“. Informoval o tom server Politico s odkazem na tři diplomatické zdroje.
Francie podle neoficiálních informací dokonce zvažuje zavedení trvalých hraničních kontrol na hranicích se Španělskem. Evropský komisař pro vnitřní věci a migraci Magnus Brunner varoval, že „Španělsko musí zajistit, aby toto mimořádné opatření nezpůsobilo nepříznivé důsledky pro ostatní členské státy EU“. Francie nicméně kvůli zhoršené bezpečnostní situaci namátkové kontroly realizuje dlouhodobě na hranicích se všemi svými sousedními státy.
Nepopulární rozhodnutí spolu s korupčními skandály, které zasáhly Sánchezovu manželku a bratra, ale ještě mohou do značné míry ovlivnit volby, které ve Španělsku proběhnou příští rok. Podle průzkumů veřejného mínění je nyní v čele Lidová strana Španělska s 32 procenty a na třetím místě s 18 procenty je tvrdě protiimigrační strana VOX. Socialistická strana se pohybuje s 27 procenty na druhém místě.



Tři zraněné si v neděli vyžádala střelba v dánském městě Holbaek na západě země. Žádný z mužů není v ohrožení života, píše agentura DPA. Policie vychází z toho, že případ může souviset s vyřizováním účtů mezi lidmi z kriminálního prostředí.



Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.



Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?



Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.



O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.