reklama
 
 

Moldavský sen o Evropě se rozplývá. Zemi dál trápí skandály politiků i ekonomická nestabilita

7. 5. 2017 12:16
Chudé Moldavsko mělo být prvním úspěšným příkladem politiky východního partnerství Evropské unie. Ta s touto postsovětskou republikou ležící mezi Rumunskem a Ukrajinou uzavřela asociační dohodu a rozběhla řadu dalších projektů. Jenže malé 3,5milionové Moldavsko se dál potácí v politické a ekonomické nestabilitě. A zůstává nejistě rozkročené mezi Evropskou unii a Rusko.

Kišiněv (od našeho zpravodaje) - Evropská unie přichází o zemi východoevropského koňaku a bránu do postsovětského prostoru. 

Moldavsko se přitom odvrací od unie paradoxně hlavně kvůli vlastním politikům.

V červnu začne v moldavském hlavním městě Kišiněvu fungovat kancelář Severoatlantické aliance. Civilní diplomatická mise NATO tady měla být původně otevřena už v dubnu.

Prorusky orientovaný prezident země Igor Dodon ale slibuje, že ji nechá co nejdříve zavřít.

Jen co ztratí moc proevropský vládní kabinet.

Politický souboj o kancelář NATO - která mimo jiné funguje například i v Moskvě - názorně ilustruje problémy v přibližování bývalé sovětské republiky k Evropě.

První úspěch

Moldavsko mělo být prvním úspěšným příkladem unijní politiky Východního partnerství, které se rozjíždělo během českého předsednictví EU v roce 2009. A papírově jím skutečně bylo.

Na summitu Východního partnerství ve Vilniusu v listopadu 2013 podepsala vláda v Kišiněvě asociační dohodu s EU. To, co se nepodařilo Ukrajině a vyvolalo v Kyjevě protesty proti autokratickému prezidentu Viktoru Janukovyčovi i pozdější Euromajdan.

Zatímco Ukrajinci krváceli na barikádách a později na válečných frontách v Donbasu nebo na Krymu, Moldavané mohli už v první polovině roku 2014 s biometrickými pasy volně vycestovat do zemí Evropské unie.

A nemuseli už žádat o víza.

Po čtyřech letech se ale situace moc nehýbe kupředu a výsledkem jsou rozčarování a skepse Moldavanů.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění podporuje integraci s Evropskou unií méně než 40 procent obyvatel země.  

Sovětský mentální blok

Sblížení 3,5milionového Moldavska s Evropskou unií mělo napomoci změnit zemi s nálepkou "postsovětská republika" na moderní východoevropský stát.

To se nestalo. Moldavsko dál žije rozkročené mezi Unií a Ruskem.

Známý moldavský novinář Sergej Ilčenko si myslí, že za to může hlavně mentální blok.

"Obyvatelé Moldavska si z 90 procent zachovali psychologii obyvatel Sovětského svazu. Ta je postavená na odmítání zodpovědnosti za vlastní osud a tíhnutí k bezplatnému. Evropská unie je pro ně něco jako druhá Moskva. Jejich očekávání jsou výlučně spojená s tím, že někdo přijde a něco jim dá za dobré chování. Takový cargo kult, kdy obyvatelé věří, že se nemusí pracovat, ale vše je tvořeno 'dobrými duchy'," řekl Aktuálně.cz Sergej Ilčenko.

"A protože nikdo nepospíchá s rozdáváním pozorností, tak vznikají euroskeptické nálady. Přitom, cargo kult Ruska a cargo kult Evropské unie si jsou velmi podobné. Konverze z jednoho kultu na druhý probíhá velmi lehce, doslova podle nálady," vysvětluje Ilčenko postoj Moldavanů k Evropské unii.

Podle jeho názoru je v moldavské společnosti minimum lidí, kteří vědí, že vztah s Evropskou unií takhle nefunguje. 

"Unie by měla být pro nás v první řadě o společenském vnímání evropského myšlení, hodnot, sociální odpovědnosti a vztahu k životu. EU taky může pomoci pouze za předpokladu, že se pomoc nerozkrade," dodává Ilčenko.

Moldavská pračka

Korupce mimořádných rozměrů zůstává klíčovým problémem Moldavska.

Ten podráží nohy proevropské vládě v Kišiněvě. A s ní i celé Evropské unii. 

Před dvěma lety se v nejchudší zemi Evropy rozhořel obří skandál.

Tamní centrální banka přišla na to, že tři finanční ústavy - Banca de Economii, Banca Sociala a Unibank -, které dohromady obhospodařují třetinu bankovních aktiv země, poskytly půjčky v celkové výši jedné miliardy dolarů.

Půjčky se ale vypařily, zřejmě v daňových rájích.

Přes všechny snahy moldavské vlády, která si na vyšetření miliardového tunelu dokonce najala americkou auditorskou firmu Kroll, se peníze nepodařilo doposud najít.

Renomé moldavské vlády opět utrpělo, když nedávno vyšlo najevo, že země fakticky fungovala jako obří pračka špinavých peněz z Východu.

Přes tamní bankovní systém za aktivní pomoci podplacených soudců proteklo mezi lety 2010 až 2014 z Ruska na Západ 20 miliard dolarů z korupční činnosti.

V případu, který se podařilo až nedávno rozmotat, figuruje taky Česká republika.

České centrum pro investigativní žurnalistiku zjistilo, že přes české banky proběhlo 175 plateb v celkové hodnotě 37 868 816 dolarů. Většina z nich šla přes PPF Bank a českou pobočku Raiffeisen Bank.

Neviditelná EU

Do Moldavska tečou nejen peníze ruských korupčníků.

Problémem zůstávají i ti domácí. Po podepsání asociační dohody s EU například dostala země v letech 2014 až 2016 od Bruselu 310 milionů eur.

Finanční prostředky mířily na podporu zemědělství, které tvoří základ moldavské ekonomiky. I na reformu policie, infrastrukturu nebo podporu reformy veřejných financí.

Podle Sergeje Ilčenka ale moldavská společnost nevidí, že by deklarované projekty výrazně zlepšily životní úroveň v zemi.

"Moldavané vidí, že všechna unijní pomoc, všechny projekty, všechny granty se vypařují. V Moldavsku vznikla stabilní vrstva, která na těchto projektech parazituje," vysvětluje.

Podle jeho slov družná euro-moldavská korupce slouží jako důvod k exodu prozápadně naladěné části Moldavanů.

"Fakticky vznikla situace, kdy jakékoli integrační projekty, ať už moskevský nebo bruselský, slouží jako zdroj rozkrádání prostředků. Proto také proevropsky smýšlející obyvatelé opouštějí Moldavsko," dodává novinář Ilčenko.

Nevyřešené Podněstří

Klíčovým problémem brzdící integraci Moldavska s Evropskou unií je nevyřešený konflikt s proruskými separatisty.

V létě 1992 vyvrcholily krátkým krvavým konfliktem snahy Podněstří - ležícího na východě země podél hranice s Ukrajinou - o nezávislost.

Do situace se vložilo Rusko, jehož vojáci v takzvané Podněsterské moldavské republice dál zůstávají. Separatisté se od té doby už několikrát snažili připojit k Rusku.

Loni v září dnes už bývalý prezident Podněstří Jevgenij Ševčuk podepsal výnos o "volném připojení k Ruské federaci". Jeho rozhodnutí však Kreml ignoroval a text dekretu následně zmizel z oficiální stánky podněsterského prezidenta.

Konflikt mezitím uvázl na mrtvém bodě. Evropská unie se účastní mírových rozhovorů jen jako pozorovatel.

Současný prezident Moldavska Igor Dodon nabízí starý plán federalizace země, který by Podněstří dával velkou míru autonomie. Tu ale podněsterští separatisté odmítají. Chtějí samostatnost. A chladně se k autonomii a projektu federace staví i samotní Moldavané.

"Moldavskou společnost Podněstří vůbec nezajímá. Tamní společnost je ve velké míře pod vlivem propagandy. Naučila se bát 'zlých Rumunů' z pravého břehu Dněstru," uvádí Sergej Ilčenko.

"Zbylých 30 % obyvatel Podněstří se bojí cokoli říct nahlas, protože za veřejně pronesenou nevhodnou větu se můžete v regionu dostat do velkých problémů: vyhazov z práce nebo výslech tajnou službou MGB. A za důsledné prosazování své pozice se můžete dostat za mříže," uzavírá Ilčenko, který sám v roce 2015 strávil pět měsíců v rukou podněsterských separatistů. 

Noční vlci nejsou invazní armáda, jde ale o projekci ruské moci mimo své hranice, říká politický geograf Martin Riegl | Video: Daniela Drtinová |  14:58

autor: Jiří Just | 7. 5. 2017 12:16

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama