


Vítěz maďarských parlamentních voleb, a tudíž pravděpodobný premiér Péter Magyar očekává politickou dohodu o uvolnění unijních fondů pro Budapešť na konci května. Prohlásil to ve středu po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Brusel zadržuje zhruba 18 miliard eur (přes 438 miliard korun) unijních fondů kvůli pochybnostem o fungování právního státu a korupci.

Magyar by se mohl stát maďarským premiérem na začátku května, jeho strana Tisza bude mít v novém parlamentu pohodlnou ústavní většinu. Středeční jednání s von der Leyenovou označil za extrémně konstruktivní a produktivní.
„Dohodli jsme se, že se jako maďarský premiér vrátím do Bruselu v týdnu od 25. května, abych uzavřel politickou dohodu pro vyplacení zadržovaných fondů,“ napsal na síti Facebook Magyar.
Šéfka Evropské komise potvrdila, že s Magyarem mluvila o krocích pro vyplacení prostředků. „Diskutovali jsme o nezbytných krocích pro uvolnění EU fondů určených Maďarsku, které jsou zmražené kvůli obavám o korupci a o právní stát,“ uvedla von der Leyenová, která však v prohlášení na síti X neuvedla žádné konkrétní datum pro sjednání dohody.
Evropská komise bude podle ní pracovat s novou maďarskou vládou „na vyřešení těchto problémů a na návratu k společným evropským hodnotám“.
Podle Magyara Evropská komise nemá vůči Budapešti požadavky, které by byly v rozporu s maďarskými zájmy. Pravděpodobný maďarský premiér očekává, že by fondy mohly dát maďarské ekonomice silný impulz.
Podle agentury Reuters unijní představitelé očekávají, že Magyar a jeho vláda budou moci rychle naplnit požadavky Bruselu díky rozsáhlé parlamentní většině.
Magyar ve středu jednal také se šéfem Evropské rady Antóniem Costou. Maďarský politik označil na Facebooku rozhovor za konstruktivní, s Costou mluvil o fondech a také o jednání na neformálním summitu na Kypru z minulého týdne či o tématech příštího červnového summitu, kde by Magyar měl již zastupovat Maďarsko.
Costa uvedl, že se na spolupráci s novou vládou těší, prioritou jsou podle něj nyní válka na Ukrajině, jednání o unijním rozpočtu a zlepšení konkurenceschopnosti Evropské unie.
Agentura Reuters poukazuje, že u části fondů hrozí, že je Maďarsko nebude moci čerpat. Například u programu NextGenerationEU, který měl posílit ekonomiky po pandemii covidu-19, Evropská komise chce, aby opatření, na které je čerpání navázáno, byla splněna do konce letošního srpna.
Brusel by měl rozhodnout o platbách do konce prosince. V rámci programu má Maďarsko možnost čerpat přes deset miliard eur, zatím dostalo zhruba 920 milionů eur na první záloze.
Evropská unie pozastavila proplácení unijních fondů mimo jiné z obav z jejich zneužití a nedostatečné kontrole úřadů, které ovládají lidé blízcí premiérovi Viktorovi Orbánovi a jeho straně Fidesz.
Po 16 letech Orbán, který přeměnil maďarský stát podle svých představ, v premiérské funkci končí. V posledních letech byl Orbán ve sporu s vedením Evropské unie i většinou členských států také kvůli odlišnému postoji k Rusku.






Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.



Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.



Porážka s Jižní Koreou postavila českou reprezentaci před jasný úkol: aby mohli Krejčí a spol. pomýšlet na postup ze skupiny bez nervů, musí ve zbývajících dvou zápasech nejen neprohrát, ale aspoň jednou zvítězit. Experti ze společnosti Opta jim stále věří: české šance vyčíslili na 56 procent.



U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví České republiky v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.



Zemřel neurolog, dlouholetý přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a někdejší prorektor Masarykovy univerzity Ivan Rektor, bylo mu 77 let. Podílel se na vzniku výzkumného centra CEITEC a zabýval se výzkumem epilepsie a poruch hybnosti a fungování lidského mozku. O jeho úmrtí v neděli informovala Masarykova univerzita.