Šéf unijní diplomacie: EU dostává proud migrantů mířících do Běloruska pod kontrolu

Migrační krize u Polska obrazem: "Je mi zima." Za ostnatým drátem jsou i malé děti
Dívka se slovy "Je mi zima" napsanými fixou na obličeji.
V Polsku v příhraničním pásmu platí výjimečný stav, do oblasti neměli přístup humanitární pracovníci ani novináři.
Polská pohraniční stráž od začátku nynější migrační krize letos v srpnu eviduje asi 33 200 pokusů o nelegální překročení hranice.
Polsko-běloruská hranice je obehnaná ostnatým drátem a ostře hlídaná i v noci.
Foto: Reuters
ČTK ČTK
15. 11. 2021 10:24
Evropská unie postupně dostává pod kontrolu proud migrantů směřujících do Běloruska, jehož autoritářský režim je odváží na hranice Polska a pobaltských zemí. Před pondělním jednáním unijních ministrů zahraničí to novinářům řekl šéf diplomacie EU Josep Borrell.

Účinným nástrojem pro omezení hybridních útoků Minsku podle něj budou nové sankce, které v pondělí ministři potvrdí. Brusel bude také pokračovat v přesvědčování zemí, z nichž běženci pocházejí a přes něž cestují. Evropská unie však rovněž musí poskytnout lidem uvízlým na hranicích humanitární pomoc, dodal Borrell.

"Z pohledu proudu (migrantů) do Evropské unie se podle mě věci dostávají pod kontrolu," prohlásil Borrell, podle něhož unijní instituce úspěšně přesvědčují Turecko, Irák či další blízkovýchodní země, aby bránily jednosměrným cestám lidí do Běloruska. Podle sedmadvacítky se běloruský režim snaží soustředit migranty u hranic Evropské unie, aby unii destabilizoval. Minsk takovou interpretaci odmítá.

Borrell prohlásil, že o víkendu mluvil s běloruským ministrem zahraničí o neudržitelnosti situace na hranicích a o nutnosti poskytnout tisícům lidí humanitární pomoc. Šéf unijní diplomacie stejně jako řada ministrů před jednáním hovořil o tom, že společnou reakcí evropského bloku bude již pátý balíček sankcí, který postihne i firmy a instituce podílející se na převozech migrantů.

Bude mezi nimi i letecká společnost Belavia, která má již od léta zakázány cesty na unijní území, a v rámci nových sankcí by měla přijít o možnost pronajímat si od firem z EU letadla. Na seznamu se mají ocitnout i minský hotel či další společnosti spojené s přepravou a ubytováním lidí mířících k běloruským hranicím.

Běloruská letecká společnost v pondělí oznámila, že přestává přepravovat občany Afghánistánu, Sýrie, Jemenu a Iráku z Dubaje do Minsku. Dopravce uvedl, že tak činí na základě nedělního rozhodnutí úřadů Spojených arabských emirátů. "V souladu s rozhodnutím příslušných orgánů Spojených arabských emirátů nebudou od 14. listopadu 2021 občané Afghánistánu, Iráku, Jemenu a Sýrie přijímáni na lety z Dubaje do Běloruska," stojí podle agentury TASS v prohlášení běloruské letecké společnosti.

Minulý týden Belavia oznámila, že na žádost Ankary přestává přepravovat na palubě svých letadel Iráčany, Syřany a Jemence z Turecka. Turecké úřady poté informovaly o tom, že vydaly zákaz prodávat letenky do Běloruska občanům těchto zemí. Podle Evropské komise byl turecký zákaz první výsledek jednání, která vede Brusel se zeměmi, z nichž přichází v současné době zvýšené množství migrantů do Evropy, a také s leteckými společnostmi, které je převážejí.

Mezi třemi desítkami činitelů či subjektů ovšem figurují také velké státní firmy z ocelářského či ropného průmyslu, které se zapojily do potlačování opozičních protestů, kvůli němuž čelil Lukašenkův režim předchozím sankcím.

Video: V Bělověžském lese bloudí a umírají lidé, Bělorusko se chová brutálně, říká Brolík

Lukašenkův režim nechá migranty přiletět do Minsku, po pár dnech je odveze k hranicím a je mu úplně jedno, že umřou, popisuje redaktor Respektu. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy