


Evropská unie měla na dosah reformu tabákových daní, která by vyhovovala i Česku. Dohodu ale státy nedotáhly, sporné zůstávají hlavně elektronické cigarety nebo orální sáčky. Stejné téma stálo také za rozkolem uvnitř frakce Patrioti pro Evropu.

Pokud jde o daně, země Evropské unie si o jejich podobě a výši rozhodují samy. Existuje ale několik výjimek. Na unijním trhu například platí společné minimální sazby spotřební daně na tabák. Když státy chtějí, mohou přitvrdit a danit více, pod tuto minimální hranici ale jít nesmí.
Už dlouho je jasné, že aktuálně platná pravidla jsou zastaralá. Daně na klasický tabák neodpovídají dnešním trendům, problém ale představují hlavně novější produkty jako elektronické cigarety, nikotinové sáčky a zahřívaný tabák.
Na ty evropská legislativa zatím nemyslí, v posledních letech přitom zaplavily trh. Každá vláda je tak dnes daní (nebo nedaní) po svém, což způsobuje různé problémy, například pašování nebo české výlety za levnějším zbožím do Polska.
Kypr, který do konce června předsedá Radě EU, vedl v posledním půlroce vyjednávání o nové podobě směrnice o zdanění tabáku (TED či TTD). Ještě před několika týdny se zdálo, že se podaří najít kompromis mezi státy a nová pravidla začnou nabíhat už od ledna 2027.
Proti dohodě se ale nakonec postavilo Švédsko. Mělo totiž strach, co by nová směrnice znamenala pro v této zemi velmi oblíbený výrobek podobný nikotinovým sáčkům zvaný snus.
Se svými výtkami se přidaly také další státy, reforma se tak odkládá minimálně o půl roku. V té době bude u kormidla Rady Irsko, které samo má jednu z nejpřísnějších regulací tabáku na světě.
Evropský parlament má v oblasti daní pouze konzultační roli, státy na jeho názor nemusí brát ohledy. Přesto mohou nápady europoslanců fungovat jako vodítko.
Hospodářským výborem ECON nedávno prošla zpráva českého europoslance Tomáše Kubína, reprezentanta ANO a frakce Patrioti pro Evropu. V té se doporučuje zmírnit původní návrh Evropské komise, která tlačí na rychlý růst daní u cigaret i dalších výrobků.
Mírnější by poslanci byli třeba u nikotinových sáčků, pro které zatím neexistují minimální evropské sazby. Komise navrhuje spotřební daň 50 % nebo 143 eur na kilogram od roku 2032, zatímco poslanci apelují na 28 % nebo 50 eur na kilogram od roku 2033.
Europoslanecké návrhy byly podle Kubína velmi blízké zprávě, se kterou pracovalo kyperské předsednictví. Kompromis, který se v Radě rodil, by pravděpodobně vyhovoval i české vládě, se kterou Kubín podle svých slov přípravu doporučení konzultoval.
Zprávu z výboru ale ještě musel přijmout celý Evropský parlament na plénu. Právě tady nastaly komplikace.
Předseda francouzského Národního sdružení (RN) Jordan Bardella na poslední chvíli oznámil, že 30 europoslanců z jeho strany, kteří stejně jako Kubín sedí ve frakci Patrioti pro Evropu, budou hlasovat proti zprávě. A jejich hlasy mohly v konečném součtu výrazně chybět, případně s sebou „strhnout“ další strany.
Francouzům vadil hlavně návrh na zvýšení sazeb u náplní do elektronických cigaret. Jak píše web eunews.it, Bardella nechtěl před prezidentskými volbami naštvat své voliče, kteří mají tyto produkty v oblibě.
Kubín to ještě před hlasováním pro redakci Update EU komentoval slovy, že odmítnutí jeho zprávy by se kritikům nemuselo vyplatit.
„Ti, kteří nechtějí danit vůbec a vadí jim i výše daní v mé zprávě, podle mě nakonec spláčou nad výdělkem. Protože tím pádem zůstane na stole pouze původní návrh komise s vysokými sazbami,“ upozornil europoslanec.
Také web eunews.it napsal, že ačkoli má hlasování omezený dopad, protože Evropský parlament nemá v této legislativě konečné slovo, zamítnutí zprávy by představovalo symbolické vítězství pro Evropskou komisi a její radikálnější změny. Umírněnější proud by totiž zažil politickou porážku.
Návrhy z Kubínovy zprávy ve středu na plénu skutečně neprošly, v klíčových hlasováních chybělo několik hlasů. Parlament se tak na své pozici nakonec nedohodl.
„Levá část sálu ji nepodpořila, protože chce vyšší daně, zatímco pravá část sněmovny ji nepodpořila, protože chce nižší daně nebo žádné daně vůbec,“ reagoval Kubín.
„V každém případě parlament pokračuje ve své tradici a jde ve stopách roku 2011, kdy o této směrnici naposledy jednal a kvůli protichůdným zájmům tehdy rovněž nebyl schopen nic přijmout,“ zhodnotil europoslanec hlasování.
Ještě jedna věc mohla hrát roli v tom, jak hlasování v europarlamentu dopadlo – nevědomost nebo nepochopení.
„S údivem a úžasem jsem zjistil, že valná většina poslanců vůbec neví, o čem vlastně hlasují. Domnívají se, že rozhodují přímo o zvyšování daní. Vůbec neví, že tento spis je pouze konzultační. A nejde jen o naši frakci, ale o všechny,“ dodal Kubín.
Europoslanec připomněl, že neschopnost Evropského parlamentu se dohodnout další postup rady právně neblokuje, protože mělo jít pouze o doporučení.
„Přesto by irské předsednictví nemělo přehlížet zprávu přijatou v ECON. Moje zpráva tam získala výraznou většinu a její obsah proto představuje relevantní politický signál, který by měl být při dalších jednáních vzat v úvahu,“ je přesvědčený Kubín.
Jedno je v tuto chvíli jasné – na nová pravidla zdanění tabáku si Evropané počkají minimálně do ledna 2028.






Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Komise o tom ve středu informovala v tiskové zprávě.



Zatímco americký prezident Donald Trump hrozí Íránu další eskalací bojů, uvnitř amerického ministerstva obrany údajně sílí „kultura mlčení“. Kvůli ní prý Trump nezná skutečný rozsah nedostatku klíčových raket, na nichž americká armáda závisí. Zdroje z Pentagonu situaci přičítají především ministru obrany Petu Hegsethovi.



Někdejší modelingový agent Daniel Siad, který měl vazby na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, byl nalezen mrtvý ve svém domě ve Francii. Píší o tom agentura AFP a deník Le Figaro s odvoláním na prokuraturu v Nanterre.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu oznámil, že hovořil se zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem o tom, jak posílit diplomacii a přiblížit mír. Ukrajina se s podporou Západu pátým rokem brání ruské agresi. Tři kola rozhovorů, uspořádaná před rozpoutáním americko-izraelské války proti Iráku, však k žádnému průlomu nevedla.



Okupovaný Krym čelí od konce května rostoucí energetické krizi, která se z problémů s benzinem změnila ve výpadky proudu, vody a potíže se zásobováním. Zatímco úřady situaci zlehčují, obyvatelé popisují zavřené podniky, kazící se potraviny i improvizovanou humanitární pomoc.