Evropská předpověď pro zimu: méně srážek i větru a větší mráz než obvykle

Jana Václavíková Jana Václavíková
5. 10. 2022 6:55
Letošní zima v Evropě by měla být velmi studená a suchá. Jedna z prvních větších předpovědí počasí také uvádí, že bude asi méně foukat vítr. To vše může přidělat problémy v době, kdy evropské vlády řeší, zda mají dostatek plynu na vytápění. Odhady se mohou ještě změnit, upozorňují však meteorologové.
Zasněžené Atény v únoru 2021 - ilustrační foto.
Zasněžené Atény v únoru 2021 - ilustrační foto. | Foto: Reuters

První předpověď počasí na nadcházející roční období přinesla mezivládní organizace Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF). Ta kromě evropských meteorologických stanic sbírá data také od odborníků ze Spojených států nebo Japonska. 

Své odhady nyní založila na účincích, které má atmosférický jev La Nina na počasí. Ten už několik měsíců snižuje teplotu Tichého oceánu, čímž ovlivňuje počasí v různých částech planety - mění například to, kde a kdy prší nebo fouká vítr. V Evropě by v zimě mohl narušit proudění západních větrů. 

"V těchto podmínkách existuje šance, že východní větry zapříčiní nižší teploty, než je obvyklé," vysvětluje pro britský deník The Guardian ředitel oddělení pro změnu klimatu v programu Copernicus Carlo Buontempo. "Je tu také zvýšená šance, že na začátku zimy přijde rychlé ochlazení," dodává. 

V listopadu a prosinci by mohl být nad západní Evropou navíc vysoký tlak vzduchu, který by s sebou přinesl větší chlad a také méně deště a větru. "Pokud to bude takto vypadat, bude potřeba víc energie. Nejen proto, že se ochladí, ale bude i méně větru na produkci větrné energie a méně deště pro vodní elektrárny," doplňuje pro deník Financial Times Florence Rabierová, generální ředitelka ECMWF.

Buontempo ale nabízí také dobrou zprávu - jev La Nina obvykle způsobuje, že druhá polovina zimy je teplejší než její začátek.

Odhady evropské agentury se nakonec mohou zmýlit. Deník Financial Times uvádí, že předpovídání počasí v Evropě je obvykle složité, protože ho ovlivňuje spousta faktorů. K odhadům ECMWF se nechce vyjadřovat ani Český hydrometeorologický úřad. Mluvčí úřadu Monika Hrubalová pro Aktuálně.cz uvedla, že na konkrétnější předpovědi je ještě brzo. Jako příklad dodala, že přesnější předpovědi, které se shodují s realitou na 97 procent, lze dělat jen tři dny dopředu. 

Předpověď chladné zimy zvětšuje tlak na vlády evropských zemí. Velkou část zemního plynu, který bude obzvlášť v zimě potřeba, protože se používá k vytápění, vaření nebo na výrobu elektřiny, evropské státy dovážely z Ruska. Přesněji 40 procent své roční spotřeby.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se ale členské státy Evropské unie shodly, že budou šetřit a do příštího jara sníží svou celkovou spotřebu o 15 procent. Od závislosti na ruském plynu se chtějí zcela odklonit do roku 2027.

Česku se snižování spotřeby zatím daří - v porovnání s prvními osmi měsíci loňského roku Češi spotřebovali o 18 procent méně plynu a plynové zásobníky jsou naplněny z 89 procent, uvedl v pondělí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Průměrně v Evropě klesla spotřeba za stejné období o deset procent, uvádí ČTK. Pokud však přijde tuhá zima, mohou se čísla zhoršit.

Kreml v reakci na ekonomické sankce, uvalené na něj kvůli agresi vůči Ukrajině, postupně omezuje dodávky plynu do Evropy. Tím roste i jeho cena.

"Rusko využilo nedostatek plynu jako způsob, kterým chce snížit odhodlání Evropy udržet zavedené sankce," uvedl pro britskou stanici BBC ekonom David Fyfe z výzkumné společnosti Argus Media. "Na Evropany to vytváří další tlak," domnívá se. 

Rostoucí ceny plynu jsou proto předmětem vyjednávání evropských představitelů, kteří mluví i o možném zastropování cen. Analýzu, která by ukázala účinnost takového kroku, si nyní nechává zpracovat Evropská komise. Přechod k jiným zdrojům energií chce Evropská unie podpořit rozdělením 20 miliard eur (490 miliard korun) z fondu na transformaci. Česko by mohlo získat asi 16,7 miliardy korun. Návrh, který připravilo české předsednictví, podpořili ministři financí evropských zemí. Na finální podobě se ale ještě musí shodnout s Evropským parlamentem. 

Video: Bývalá poslankyně Edwina Currieová radila Britům, jak ušetřit za energie

Bývalá poslankyně Edwina Currieová radila Britům, jak ušetřit za energie. | Video: Aktuálně.cz/ITV/Good Morning Britain
 

Právě se děje

Další zprávy