Tchaj-wan postihlo nejhorší sucho za posledních 50 let. Odhalená a vyschlá dna některých vodních nádrží podle amerického deníku New York Times připomínají poušť, jiná jsou na jednom až dvou procentech své obvyklé kapacity.
Podle odborníků je na vině klimatická změna, která se projevila výrazně nižším úhrnem srážek v letošním roce a také loňskou absencí tajfunů. Ty přitom představují hlavní zdroj vody v přehradách a naposledy přes ostrov nepřešly v roce 1964.
Vláda proto v nejhůře postižené oblasti vypíná již od začátku dubna na dva dny v týdnu vodu. Například pětapadesátiletá Lin Wej-I musela přestat umývat své auto, a když je voda spuštěná, sbírá ji do kbelíků, aby ji pak mohla později použít na splachování toalety. "Z extrémního počasí není cesty zpět. Vytváření dobrých postupů na ušetření vody je pravděpodobně jenom zkouška do budoucna, kdy budou sucha častější," vysvětluje.
Madagaskar na pokraji hladomoru
Nejhorší sucho za posledních 40 let zažívá také Madagaskar. Kvůli němu bude letošní úroda méně než poloviční. Hladu tu čelí více než milion lidí, někteří z nich jedí kvůli přežití kobylky nebo listí.
"Viděl jsem hrozné scény s hladovějícími, podvyživenými dětmi. A nejen dětmi - s matkami, rodiči a obyvateli vesnic, které jsme navštívili," řekl britskému deníku The Guardian Amer Daoudi ze Světového potravinového programu. "Jsou na pokraji hladomoru, takové scény jsem už nějakou dobu nikde na světě neviděl," dodal dlouholetý humanitární pracovník.
#Madagascar is experiencing more unpredictable weather events as a result of #climatechange; each cycle of drought is worse. 1.1 million people are facing high levels of hunger, with more than 14,000 people experiencing catastrophic levels of hunger. pic.twitter.com/9AIXJu09R6
— CatholicRelief (@CatholicRelief) May 28, 2021
Problém na hranicích
S nedostatkem vody se potýká a do budoucna může potýkat i Liberecký kraj, který na polské straně sousedí s hnědouhelným dolem a elektrárnou Turów. Přestože měla těžba v dole skončit už loni, těží se dál, a důl se navíc rozrostl. "Již dnes lidé v sousedních Václavicích pociťují nedostatek vody ve studních a v některých měsících roku vodu nemají vůbec," píše v otevřeném dopise místní Sousedský spolek Uhelná.
Problém je to pro region i kvůli emisím, které přispívají ke globálnímu oteplování. V Turówě se totiž těží a spaluje lignit - nekvalitní hnědé uhlí, které uvolňuje velké množství emisí oxidu uhličitého. Kvůli tomu je elektrárna jednou z nejvíce znečišťujících v Evropě. Polsko také přijde v přepočtu o 77 miliard korun od Evropské unie, které měly pomoct s přechodem od uhlí k zeleným zdrojům energie. Rozšířením dolu ale tato možnost padá.
Místo fotbalového stadionu park
Na hrozící vlny vedra a sucha se začínají připravovat některé evropské země. Řecká metropole Atény je nejen jedním z nejstarších evropských měst, ale je také tím nejteplejším. Už nyní tu teploty v létě běžně dosahují 40 stupňů Celsia. A teplota bude podle odborníků stoupat - do 30 let vyšplhá o dva stupně a v létě dokonce o tři.
"To, čemu dnes čelíme, není klimatická krize, ale klimatická pohotovost," řekl britskému deníku The Guardian starosta města Kostas Bakoyannis. "Příští desetiletí bude o vedru. Rozhodující bude, jak se mu postavíme a připravíme se," dodává Lenio Myriviliová z washingtonského think-tanku Aliance pro odolnost vůči horku.
Atény se proto rozhodly pro razantní krok - obnoví městské fontány a vytvoří malé parky mezi domy, vrátí do města tok řeky, který byl dříve zabetonovaný, sníží počet pruhů pro auta a přestaví fotbalový stadion v centru na veřejný park. Sportoviště nově vyroste na okraji města v průmyslových oblastech, které se v budoucnu také zazelenají.
‘The next decade will be all about heat’: can Athens head off climate crisis? https://t.co/dwVOBsH9gW
— Guardian Environment (@guardianeco) May 10, 2021
Zelenější hromadná doprava v Evropě
Jiné země sází na snížení emisí z hromadné dopravy a obnovení nebo rozšíření tramvajových tratí, které byly dříve ve prospěch automobilové dopravy zrušeny. "Posilujeme tramvajový systém, který byl vytvořen před 150 lety a jenž má nyní přidanou hodnotu spočívající v tom, že pro naše město představuje dopravní prostředek s nulovými emisemi," uvedl pro server Politico místostarosta portugalského Lisabonu Miguel Gaspar.
Podobné nadšení z tramvají panuje napříč Evropou. Například Berlín plánuje v následujících 15 letech postavit 70 kilometrů nových tratí. Podobný plán má i Praha, místo tramvají se ale zaměří na elektrobusy a zavedení rozsáhlejšího systému nabíječek.
David Attenborough slaví 95. narozeniny
David Attenborough, britský přírodovědec, televizní producent a od 50. let minulého století také průvodce dokumenty o přírodě, oslavil v květnu 95. narozeniny. Ve fotogalerii se můžete podívat na důležité momenty z jeho života a zjistit, proč si někteří lidé myslí, že právě Attenborough dokáže zachránit planetu.
