Brusel - Světová hospodářská krize zamávala ekonomikami vyspělých zemí více, než si byla většina politiků, kteří za ní byli u moci, ochotna připustit. Evropu nevyjímaje.
Ačkoliv poslední prognóza Evropské komise, hovořící o téměř dvouprocentním hospodářském růstu EU, je nad očekávání dobrá, krize ještě zdaleka není zažehnána.
Projevuje se to mimo jiné příliš pomalým poklesem úrovně nezaměstnanosti. V souvislosti s úspornými opatřeními řady evropských vlád lze navíc očekávat, že na dlažbě skončí v těchto zemích další desetitisíce státních zaměstnanců.
V EU je dnes bez práce 23 milionů lidí a tedy 9,6 procenta práceschopného obyvatelstva. To je o 1,1 milionu osob více než v červenci loňského roku. A o třetinu více než v roce 2007.
Poslední čísla Eurostatu navíc ukazují, že ve srovnání s letošním červnem činil letní červencový nárůst zaměstnanosti v EU "jen" 45 000 osob.
A bude hůř...
Regenerace pracovního trhu je příliš pomalá. A podle všeho bude ještě hůř.
"Ve veřejné sféře očekáváme rozsáhlou ztrátu pracovních míst, neboť vláda teprve začne uskutečňovat úsporná opatření," řekl deníku Independent v souvislosti se situací v Británii hlavní ekonom globální poradenské společnosti IHS Howard Archer.
"Pochybujeme o tom, že soukromý sektor bude schopen tyto ztráty kompenzovat," zdůraznil Archer. "Řada firem bude navíc velmi obezřelá ve svých plánech dalšího zaměstnávání u vědomí toho, že úsporná opatření oslabí hospodářský růst."
Na britských ostrovech je nyní nezaměstnanost se 7,8 procenta pod unijním průměrem. Konzultační společnost Capital Economics se sídlem v Londýně se ale obává, že v příštích třech letech se tento ukazatel dostane na úroveň deseti procent.
Jeho nárůst bude v rámci celé eurozóny činit nejméně půl procenta, v některých zemích může ale být podstatně vyšší.
"Rok 2010 lze v souvislosti s nezaměstnaností označit jako annus horribilis," připomíná eurokomisař pro otázky zaměstnanosi a sociální záležitosti Laszló Ándor. "Pokud nepodnikneme náležité kroky, čeká nás v roce 2011 annus horribilis co se týče sociální koheze společnosti."
Odpovědnost padá na finanční sektor
Jednotlivé země evropské sedmadvacítky si v boji s krizí a nezaměstnaností vedly značně rozdílně. A taktéž se dosti rozdílným způsobem postavily k tomu, jak snížit narůstající veřejný dluh.
Německo kupříkladu rozložilo škrty na celou společnost. Zrušilo některé sociální výhody, na druhé staně ale také zdanilo firmy. Řecko, které posloužilo pro řadu vlád před letošními volbami jako odstrašující případ, zrušilo sice část třináctých a čtrnáctých platů ve státní sféře, dokázalo ale nezaměstnanost srazit z květnových dvanácti procent na červnových 11,6 procenta.
Škrty počítající s rozsáhlým propouštěním ve státním sektoru, které chystá vláda konzervativců a liberálů pod vedením premiéra Davida Camerona, Brity děsí. Poukazují na to, že mají platit za krizi, kterou sami nezpůsobili. A připomínají mohutné dotace ze státního rozpočtu, s jejichž pomocí sanovala banky předchozí labouristická vláda.
"Chápu hořkost, která se mnoha lidí zmocňuje při pohledu na obrovské odměny, jež jsou vypláceny ve finančním sektoru," citoval Independent guvernéra britské centrální banky Mervyna Kinga.
Ten připustil, že odpovědnost za rozpoutání krize spadá výhradně na bankovní instituce a fondy, které se pouštěly do příliš riskantních finančních operací. Stejně jako na politiky, kteří jim to nedostatečnou regulací bankovního trhu umožnili.
ČR má devátou nejnižší nezaměstnanost
Nejnižší nezaměstnanost je dnes v rámci Evropské unie v Rakousku, kde je bez práce pouze 3,9 procenta osob v produktivním věku.
Nízké hodnoty vykazuje tento ukazatel v malých členských zemích, jako je Lucembursko, Malta, Kypr či Slovinsko.
To ale neplatí pro trojici pobaltských států. Nezaměstnanost je na hranici dvaceti procent v Estonsku a Lotyšsku, sedmnáct procent populace v produktivním věku hledá marně zaměstnání v Litvě.
Dvacet procent lidí bez práce je ve Španělsku, které těžké časy zažívá za každé krize.
Pod evropským průměrem jsou skandinávské země s tradičně vysokým stupněm ochrany pracovního trhu. A také Německo, kde je bez zaměstnání sedm procent práceschopného obyvatelstva.
V ČR je nezaměstnanost na úrovni 7,4 procenta, což je v rámci EU devátý nejlepší výsledek.
