Evropě došla trpělivost, Portugalci však Řecku nabízejí lék

Silvie Housková
4. 7. 2015 15:59
Lisabon se ještě před pár lety neobešel bez pomoci eurozóny. Portugalský státní tajemník Aktuálně.cz vysvětlil, jak se to politikům podařilo změnit.
Řecku už došel čas. Politici musí společnost mobilizovat správným směrem.
Řecku už došel čas. Politici musí společnost mobilizovat správným směrem. | Foto: Reuters

Brusel - Jednání s Řeckem upadlo do chaosu.

"Dostávali jsme od řecké vlády nové návrhy téměř každý den. Máme za sebou už pět let, které byly pro Řecko velmi bolestivé, ale i Evropě už dochází trpělivost," řekl v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz a Hospodářské noviny portugalský státní tajemník pro evropské záležitosti Bruno Maçães.

Portugalsko - stejně jako Řecko - musely po finanční a hospodářské krizi zachraňovat země eurozóny.

Program Lisabonu byl ale úspěšný. Trval pouhé tři roky (2011-2014) a země se teď už přes rok dokáže financovat na trzích.

Bez modernizace to nejde

Co tedy Portugalsko udělalo a Řecko ne?

"Modernizovali jsme ekonomiku, která je teď daleko konkurenceschopnější a otevřenější," líčí Maçães úspěšný příběh Portugalska. "Jen pro představu: v roce 2010 představoval vývoz pouze 29 procent HDP, teď je to 42 procent a předpokládáme, že v roce 2016 to bude až 46 procent."

Podle něj Řecko nejvíce ze všeho potřebuje efektivnější trhy zboží, práce a služeb a pustit do země konkurenci.

Tyto nedostatky ostatně před pár dny kritizoval i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Jak je možné, že energie a jiné komodity jsou v Řecku mezi nejdražšími v Evropě? Protože v zemi neexistuje konkurence a vlády se odmítají vzepřít zájmovým skupinám," řekl.

Podobná situace panovala i v Portugalsku, kde nebylo tajemstvím, že mnoho poslanců zároveň zasedalo ve výkonných radách dominantních společností. "Na začátku je to samozřejmě těžké, protože odpor firem k otevření trhu je obrovský, ale od toho jsou tady politici," vysvětluje Maçães. "Oni musí ten odpor překonat a mobilizovat společnost tím správným směrem."

Daně nejsou řešením

Portugalský premiér Pedro Passos Coelho měl podle něj jednoduché motto: Musíme demokratizovat ekonomiku.

Zatímco politicky se portugalská společnost demokratizovala po revoluci v roce 1974, ekonomické sektory stále ovládaly velké, dříve státní firmy. "Snažili jsme se proto zvýšit ekonomickou soutěž, aby neměly žádné společnosti dominantní postavení. Otevřeli jsme se zahraničí konkurenci a investicím a zjednodušili jsme také podnikání malým firmám," popisuje portugalský státní tajemník.

Řecko ale podle něj potřebuje ještě jednu věc, a to silnější veřejné instituce. "Především soudy a daňové úřady," vypočítává.

Právě neschopnost vybírat daně byla jedním ze zásadních problémů řeckého návrhu reforem, který se stal minulé pondělí podle politiků konečně "dobrým základem pro začátek vyjednávání“.

Řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase v něm totiž navrhovala zvyšování daní pro firmy, ale i jednotlivce a také speciální 12procentní daň pro zisky nad 500 milionů eur.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová tehdy uvedla, že není možné vytvářet program na slibu lepšího výběru daní, který věřitelé poslouchají už pět let.

A jak na pětiměsíční vyjednávání s mnoha ústupky pohlížejí Portugalci, kteří sami museli projít tvrdými úspornými opatřeními? "Víme, jak složitá situace v Řecku je, a chápeme, že Řecko potřebuje mimořádná řešení. Navíc si nemyslím, že dochází k ústupkům. Chtěl bych zdůraznit, že všichni chceme vyřešit ten problém. Ale chceme skutečné, dlouhodobé řešení, nejen nějaké jeho další dočasné odsunutí," říká Maçães.

Proč se Portugalci se škrty smířili

Portugalsko je také zvláštní případ země, ve které i přes drastické škrty nevznikl větší odpor opozice i veřejnosti.

Opozice sice křičela, že jsou škrty až příliš razantní, s provedenými reformami ale víceméně souhlasí, takže se neočekává významný obrat ani v případě, kdy by současná vláda prohrála volby, které ji čekají už letos.

V Řecku se naopak dostala k moci Syriza, ve Španělsku posilovali Podemos a v Portugalsku nic...

"Myslím, že jsme velmi dobře zvládli rovnoměrně rozprostřít úsporná opatření mezi všechny vrstvy obyvatel. Ti bohatší platili více, ti méně majetní méně. Určitá část populace nebyla postižena škrty důchodů a platů dokonce vůbec," přidává portugalský státní tajemník jedno z možných vysvětlení.

Naprosto klíčové ale podle něj bylo, že politici byli odhodlaní dostat zemi z krize co nejdříve, "protože lidé jsou ochotni přinášet oběti, ale musí mít naději, musí vědět, že to někdy skončí". Řecko už je podle Maçãese ve fázi přinášení obětí až příliš dlouho. Evropa i řecká vláda proto musí být odhodlaní a odvážní udělat takové změny, které zemi dovolí vstoupit do nové fáze.

I kdyby se Řekové vyslovili v nedělním referendu proti reformám, nebude to podle Maçãese znamenat konec jednání. "Naše pozice vždy byla a nadále bude, že uděláme vše pro to, aby Řecko zůstalo v eurozóně. Takže v tom budeme pokračovat, i když to bude podstatně složitější. Myslím, že se budou v pondělí stále všichni snažit, aby to fungovalo."

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy