


Evropa je kvůli své velké závislosti na cizích digitálních technologiích zranitelná. Nový balíček technologické suverenity má pomoct vybudovat domácí kapacity pro umělou inteligenci nebo výrobu špičkových čipů. Reakce jsou vlažné.

Evropský kontinent je z 80 % závislý na digitálních technologiích ze třetích zemí, jak uvádí Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti unie.
Budíček přišel s nástupem druhého prezidentství Donalda Trumpa, který v Evropanech vyvolal strach, že by mohl zneužít jejich závislostí na digitálních technologiích od amerického Big Tech.
Evropská komise proto minulý týden představila balíček technologické suverenity (Tech Sovereignty Package). Ten obsahuje návrhy dvou nařízení – aktu o rozvoji AI a cloudů a aktu o čipech 2.0. Součástí jsou i dva strategické dokumenty týkající se open-source a digitalizace a využívání AI v energetice.
Cílem balíčku, který představili komisařka pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkunnenová a komisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen, je hlavně podpořit digitální autonomii EU.
„Nemůžeme si dovolit být závislí na ostatních, pokud jde o technologie, které udržují naše nemocnice v chodu, naše energetické sítě stabilní a naše služby bezpečné. Tohle je o ochraně našich občanů, obraně našich zájmů a činění vlastních rozhodnutí,“ řekla k balíčku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Evropa disponuje talentem, špičkovým výzkumem, průmyslovou základnou a jednotným trhem. Společně musíme tyto silné stránky proměnit v technologickou suverenitu,“ dodala.
Akt o rozvoji cloudů a AI (CADA) je středobodem akčního plánu AI kontinent, který komise zveřejnila loni. Cílem CADA je v horizontu pěti až sedmi let ztrojnásobit kapacitu datacenter v EU. Komise toho chce dosáhnout pomocí urychlení povolovacích procesů pro jejich výstavbu.
Právě složitá byrokracie v minulosti od investic odradila například amerického giganta Microsoft, který měl v Praze vybudovat datacentrum v hodnotě miliard korun.
Při zjednodušování procesů se komise přitom chce zaměřit především na udržitelná a inovativní zařízení. Zároveň plánuje zavedení čtyřúrovňového rámce, který nechá trh s digitálními technologiemi otevřený partnerům ze třetích zemí, ale zavede přísnější požadavky na suverenitu cloudových a AI technologií v případě kritických aplikací pracujících s citlivými daty.
Náznaky obezřetnosti vůči digitálním technologiím od poskytovatelů ze třetích zemí lze přitom již teď pozorovat na interní úrovni unijních institucí. Administrativa Evropského parlamentu se například na začátku června rozhodla na počítačích v parlamentu vyměnit vyhledávač Google za francouzský Qwant, právě kvůli snahám o vyšší digitální suverenitu a ochranu dat uživatelů.
Francouzi se snaží prosadit i na poli AI. Model Mistral, který pochází od stejnojmenné firmy sídlící v Paříži, je v současnosti nejvyspělejším evropským AI modelem.
Akt o čipech 2.0 navazuje na svého předchůdce, který je v platnosti od roku 2023. Ten vyžaduje revizi především kvůli nové geopolitické realitě, nástupu AI a dalším faktorům, kvůli kterým jeho cíle zůstaly z velké části nenaplněné.
Evropa tak nadále zůstává závislá na třetích zemích v klíčových oblastech, jako jsou pokročilá výroba čipů nebo design polovodičů.
Původní akt o čipech totiž z velké části staví na finanční podpoře výzkumu polovodičů a iniciativách, které měly pomoci dostat inovace z laboratoře do masové výroby. Na jeho základě taky vznikla tzv. evropská polovodičová rada, která monitoruje hodnotové řetězce polovodičů a koordinuje reakce v případných krizích.
Chybějí v něm však hlouběji sahající opatření na straně poptávky, což vedlo k neúspěchům, které ilustruje například zrušení plánu společnosti Intel na výstavbu továrny na výrobu pokročilých čipů v německém Madgeburgu. Generální ředitel Intelu Lip-Bu Tan tehdy opuštění projektu odůvodnil nedostatkem závazků ze strany zákazníků.
Podobnému problému by měla zamezit symbióza aktu o čipech 2.0 s CADA. Urychlení povolovacích procesů pro stavbu datacenter, růst poskytovatelů cloudových služeb a tzv. AI gigafactories by totiž měly stimulovat poptávku po pokročilých AI čipech, u nichž se odhaduje, že do roku 2030 přispějí k 70% růstu globálního trhu s polovodiči.
Evropská komise chce poptávku dále podpořit např. častějším zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení začínajícím podnikům působícím v Evropě.
Podle analytiků z think-tanku Centre for European Policy (CEP) balíček obsahuje dobré nápady, není však bez rizik. Evropská komise podle nich správně pojala myšlenku digitální suverenity, která by neměla znamenat uzavřenost, ale především schopnost svobodně si vybírat poskytovatele digitálních služeb a chránit citlivá data.
Slabinu vidí především v rámci pro využívání cloudových technologií ve veřejné správě.
„CADA potřebuje jasný legislativní rámec pro veškeré požadavky na suverenitu, které zavede, a to takový, který rozlišuje mezi skutečně citlivými systémy veřejné správy a provozovateli kritické struktury na jedné straně a drtivou většinou případů využití cloudu na druhé straně, kde by prioritou měla být konkurence, přenositelnost a cena,“ řekl ekonom z CEP Philipp Eckhardt.
V CEP zároveň vnímají důležitost open-source aplikací pro digitální suverenitu, doporučují však silnější finanční podporu ze strany EU. Podpora open-source projektů by totiž podle nich neměla stát pouze na jejich nastartování, ale i údržbě po celý životní cyklus.
Liberální frakce Renew Europe balíček označuje za dobrý krok, který však přichází v čase, kdy Evropa potřebuje „skok“.
„Tohle není rutinní legislativa, jde o podstatnou volbu týkající se evropské budoucnosti. Akt o čipech není nic bez aktu o rozvoji cloudů a AI. Společně určují poptávku po vytvoření pokročilé evropské AI a cloudových a polovodičových technologií,“ řekl nizozemský europoslanec Bart Groothuis.
„Skutečná otázka je: přispěje toto k vytvoření našeho vlastního velkého jazykového modelu? Nyní není možné trénovat LLM, který se řídí všemi existujícími pravidly. To musíme napravit, nebo budeme čelit technologické kolonizaci,“ doplnil.
Americké technologické firmy s navrženými opatřeními vyjadřují nesouhlas a komisi obviňují z protekcionismu, přestože ta se ve své komunikaci snažila dát najevo, že balíček necílí specificky na ně.
Nespokojenost vyjádřil například Daniel Friedlaender, šéf bruselské kanceláře lobbistické organizace CCIA, mezi jejíž členy patří Google, Meta, Uber a Airbnb. V komentáři pro deník Politico tvrdí, že návrh balíčku „v podstatě dává hlavním městům členských států volnou ruku k tomu, aby vyloučily prověřené globální dodavatele ze všech technologicky významných zemí mimo unii“.



Ve věku 50 let zemřel norský skifař Olaf Tufte, dvojnásobný olympijský vítěz a jediný přemožitel Ondřeje Synka z her v Pekingu 2008. Médiím to oznámila rodina slavného veslaře, který v kariéře sváděl souboje i s další českou hvězdou sportu Václavem Chalupou.



Francouzští poslanci v úterý schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími 15 let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září.



Nejméně tři lidé přišli o život a dalších 13 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil v úterý náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Ruské letecké bomby zabily 67letou ženu a dva muže ve věku 62 a 49 let, napsal Fedorov na sociální síti Telegram, na které také zveřejnil záběry zachycující následky ruského útoku.



Tenistky Barbora Krejčíková, Sára Bejlek, Nikola Bartůňková a Tereza Valentová postoupily na turnaji WTA v Praze do 2. kola.



Kabinet Andreje Babiše (ANO) schválil vyšší důchody pro penzisty starší osmdesáti let. Z novely důchodového zákona nicméně překvapivě vypadl návrat rychlejších valorizací pro všechny penze. Ministerstvo práce tvrdí, že se svižnějším tempem zvyšování důchodů počítá, schválit se má ale později. Opozice mluví o podvedení důchodců.