Evropa zachrání Řecko. Česko se na tom podílet nebude

Zahraničí Zahraničí
26. 3. 2010 6:47
Na summitu EU v Bruselu se rozhodlo o tom, že země eurozóny dostanou Řecko z dluhů
Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová na dnešním summitu v Bruselu. Dohodli se na pomoci Řecku.
Nicolas Sarkozy a Angela Merkelová na dnešním summitu v Bruselu. Dohodli se na pomoci Řecku. | Foto: Reuters

Brusel - Francie se s Německem dohodla na pomoci silně zadluženému Řecku. Celý mechanismus již schválily země eurozóny.

Řecko dostane úvěry od Evropské centrální banky (ECB) i Mezinárodního měnového fondu (MMF), ovšem pouze za předpokladu, že to situace bude nezbytně vyžadovat. Zatím se Atény budou snažit získat peníze na kapitálových trzích.

Do úzkých se Řekové ale mohou dostat již v dubnu a květnu, kdy potřebují splatit celkem 20 miliard dluhů. A na splátky si musí znovu půjčit.

Dohoda uzavřená ve čtvrtek v Bruselu předpokládá, že řecká vláda se v případě nutnosti nejprve obrátí se žádostí o půjčku na Mezinárodní měnový fond. Pokud bude zadlužená země potřebovat další peníze, 16 států eurozóny jí poskytne úvěry.

 

 

Na základě podílů, které jednotlivé země mají v ECB by největší částku, cca 27 procent ze sumy ve výši přibližně 23 miliard eur, poskytlo Německo. Deset miliard eur by dal Řekům k dipozici MMF.

 

Pomůžeme si sami, tvrdí Atény

 

Řecký premiér Jorgos Papanedru po jednání prohlásil, že je velmi spokojen. Tvrdil nicméně, že očekával od unie pouze záruky a že si jeho země je schopna pomoci sama. 

O dohodě jednal s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou, presidentem Evropské centrální banky Jeanem-Claudem Trachetem a předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem.

Řecký premiér Jorgos Papandreu na chodbě v sídle vlády v Aténách.
Řecký premiér Jorgos Papandreu na chodbě v sídle vlády v Aténách. | Foto: Reuters

Merkelová před summitem prohlásila, že není proti pomoci Řecku, ale jen když do ní bude zapojen Mezinárodní měnový fond a že má jít o řešení v případě, když všechny ostatní možnosti budou vyčerpány.

"Do Bruselu jede německá delegace s tím, že případná pomoc musí zahrnovat kromě eurozóny i Mezinárodní měnový fond. Ale zdůrazňují, že takový scénář vidíme jako možný jen tehdy, když budou vyčerpány všechny ostatní možnosti," řekla kancléřka.

Zpřísnění paktu stability se nekoná

Text dosažené dohody tak v zásadě odpovídá požadavkům, které si Německo kladlo. Merkelová prosadila svou. Země eurozóny se pouze postavily proti návrhu na zpřísnění podmínek paktu stability. A odmítly, aby země, která je nesplňuje, mohla být z eurozóny vyloučena.

Do podobných problémů jako Řecko by se totiž brzy mohly dostat také silně zadlužené Portugalsko, Irsko, Španělsko či Itálie.

Česká republika není v eurozóně, takže půjčky Řecku se jí podle všeho nebudou týkat.

"V první řadě půjde o bilaterální dohody Řecka s členskými zeměmi eurozóny, mezi které Česká republika nepatří. Pokud je mi známo, tak se zatím o možné české pomoci Řecku nikde nehovořilo a není to zatím na pořadu dne," řekl Aktuálně.cz mluvčí českého ministra financí Ondřej Jakob.

Podle ČTK to potvrdil i premiér Jan Fischer.

"Zástupci eurozóny nám představili jejich způsob řešení řeckého problému. Bude to stále žít jako záležitost, jako závěry nebo dohoda šestnácky zemí, které patří do eurozóny," řekl Fischer.

Protesty v Aténách.
Protesty v Aténách. | Foto: Radim Klekner

Řecko potřebuje 55 miliard

Slovenský premiér Robert Fico v Bruselu prohlásil, že je pro princip solidarity a že Slovensko Řecku klidně půjčí. Slovensko na rozdíl od České republiky je členem eurozóny.

Řecko letos musí získat na refinancování  splatných dluhopisů celkem 55 miliard eur. Peníze Řekové nutně potřebují i na splátky dřívějších úvěrů.

Problémy balkánské země ohrožují stabilitu celé eurozóny a táhnou dolů hodnotu eura, které používá jako svoji měnu šestnáct států.

Řekům je v prvé řadě vyčítáno, že léta udávali Evropě o své ekonomice nesprávné údaje a až teď vyšla najevo nelichotivá pravda. Řecký deficit loni činil 12,7 procenta hrubého domácího produktu, přitom povolený limit uvnitř EU jsou pouhá tři procenta.

Zemi dostaly do obrovských dluhů extrémně vysoké státní výdaje. Vláda už musela i pod tlakem z Bruselu začít radikálně šetřit, což ale v zemi naráží na odpor. Množí se stávky a protestní demonstrace.

Celkové zadlužení Řecka činí 300 miliard eur.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Brusel schválil státní pomoc 525 milionů eur pro německé aerolinky Condor

Evropská komise (EK) dnes schválila státní pomoc v celkovém objemu 525,3 milionu eur (13,5 miliardy Kč) pro německou leteckou společnost Condor. Pomoc zahrnuje 204,1 milionu eur na náhradu škod souvisejících s šířením koronaviru a dalších 321,2 milionu eur na podporu restrukturalizace podniku, která má obnovit jeho životaschopnost. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Komise už Condoru dříve schválila státní pomoc v objemu 550 milionů eur. Druhý nejvyšší soud EU však minulý měsíc toto rozhodnutí anuloval kvůli nedostatečnému odůvodnění souhlasu. EK proto nyní učinila nové rozhodnutí založené na dodatečné analýze škod a zohledňující názor soudu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Magistrát se odvolá proti demolici vily z počátku 20. století v Praze 5

Pražský magistrát se odvolá proti povolení demolice bourání vily z počátku 20. století v ulici Nad Výšinkou v Praze 5. Na mimořádném jednání to v úterý schválili městští radní. K odvolání hlavní město vyzvala mimo jiné městská část, která s demolicí nesouhlasí a sama odvolání podat nemůže. Vilu, kterou nechal vybudovat stavitel Viktor Beneš, vlastní Valérie Haščáková, manželka spolumajitele investiční skupiny Penta Jaroslava Haščáka.

Demoliční výměr vily ve čtvrti Na Hřebenkách vydal stavební úřad Prahy 5 v pátek 9. července, lhůta pro odvolání podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vyprší ve středu. Odvolání je již podle něj připraveno. "Nebude problém stihnout ten zítřejší (středeční) termín," řekl.

Hřib zopakoval, že vedení města považuje vilu za cennou a s bouráním nesouhlasí. Primátor dále řekl, že rada se dnes také shodla na tom, že ve spolupráci s Prahou 5 podá žádost o prohlášení budovy kulturní památkou. Žádostí podle něj na ministerstvo kultury míří více, proti bourání vznikly také petice.

Předseda magistrátního výboru pro územní rozvoj Petr Zeman (Praha Sobě) dodal, že zařazení na seznam kulturních památek nebude automaticky znamenat záchranu vily, protože v metropoli jsou památky, které jejich majitelé nechávají dlouhodobě chátrat. Vila je podle Zemana specifická, což bude znamenat nutnost najít pro ni vhodné využití. Politik se podle svých slov snaží kontaktovat majitelku vily, což se mu zatím nepodařilo. Požádal proto Pentu, aby dialog zprostředkovala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy