Praha - Nový americký prezident Donald Trump se poprvé dočkal z Evropy uznání. Přestože jsou jeho vztahy s Evropskou unií spíš napjaté.
Evropané v pátek hlasitě podpořili Trumpovu vojenskou akci v Sýrii. A to téměř jednohlasně, s výjimkou evropské krajní pravice.
"Použití chemických zbraní je odporným činem, který musí být potrestán, protože je to válečný zločin," prohlásil francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault.
Americký útok na syrskou leteckou základnu označil za "varování kriminálnímu režimu" prezidenta Bašára Asada.
Ayrault řekl, že mu americký ministr zahraničí Rex Tillerson v noci volal a americký útok v Sýrii mu oznámil předem.
Šéf francouzské diplomacie dodal, že sama Paříž podobné vojenské akce neplánuje. Podle Ayraulta by si Rusko a Írán, hlavní sponzoři Asada, měli uvědomit, že jejich podpora syrskému režimu nedává žádný smysl.
"Pochopitelná reakce"
"Britská vláda plně podporuje americkou akci. Podle nás to byla adekvátní odpověď na barbarský útok chemickými zbraněmi, kterého se syrský režim dopustil. Cílem této odpovědi také je odradit režim od dalších podobných útoků," uvedl mluvčí britské premiérky Theresy Mayové.
Za Trumpovou akcí stojí i Německo.
Podle ministra zahraničí Sigmara Gabriela je úder "pochopitelnou" reakcí na chemický útok, který i Německo, stejně jako jiné západní země, připisuje Asadovi. Německo podle Gabriela zároveň podporuje politické řešení občanské války v Sýrii.
Se svými spojenci v EU se shodlo i Česko.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) napsal na Twitter, že "použití chemických zbraní je nepřijatelný zločin. Doufejme, že rychlá reakce prezidenta Trumpa pomůže k tomu, aby se už v Sýrii podobné útoky neopakovaly."
Dodal, že k ukončení syrské občanské války bude potřeba "široká dohoda, zahrnující syrskou vládu i opozici, Západ, Rusko i Írán."
I nadále je zřejmé, že k defin.ukončení valky v Sýrii bude potřebná široká dohoda, zahrnující syrskou vládu i opozici, Západ, Rusko i Írán.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) April 7, 2017
Krajní pravice je proti
Prezident Trump naopak narazil u evropské krajní pravice. Ta byla přitom z jeho vítězství v amerických prezidentských volbách hlasitě nadšená.
Francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová americký útok v Sýrii odsoudila. Podle ní měl měl Trump počkat na závěry mezinárodního vyšetřování nedávného chemického útoku v Sýrii.
"Trochu mě to překvapilo, protože pan Trump víckrát prohlásil, že ze Spojených států nebude dělat světového četníka, což je přesně to, co teď udělal," řekla Le Penová televizi France2.
Země Evropské unie dlouhodobě podporují mezinárodní jednání o ukončení syrské občanské války, která probíhají pod záštitou OSN.
Evropa ale má na bojující strany v Sýrii jen minimální vliv.
Spojené státy, Saúdská Arábie, Katar nebo Turecko v syrské občanské válce podporují hlavně umírněné skupiny rebelů, které bojují proti režimu prezidenta Asada.
Rusko a Írán zase poskytují klíčovou podporu Asadovi.
Země EU stojí od počátku spíš stranou konfliktu. Přitom se jich nejvíc týká příliv uprchlíků z regionu.
"Evropa nemá vliv na žádnou z bojujících skupin. Proto na ně nemůže působit a něco na nich vynutit, např. jejich oddělení od teroristů," řekl Aktuálně.cz vysoce postavený diplomat, který se účastní evropských jednání o válce v Sýrii.
