Blíží se válka s Ruskem?
Evropští politici stále častěji varují před hrozící válkou s Ruskem. Německý ministr obrany Boris Pistorius v listopadu varoval, že Evropa možná prožila "poslední klidné léto".
Rozruch také vyvolala slova francouzského generála Mandona. Ten nedávno prohlásil, že Francie musí být připravená přijít o své děti, jinak přijde o svoji bezpečnost.
Mnoho evropských politiků si tak uvědomuje, že hrozba ze strany Ruska jen tak nezmizí a že je potřeba navýšit počet mladých v armádě.
Litva se připravuje na možný střet s Moskvou
Litva povolá příští rok do armády pět tisíc nových mužů. Část branců má přímo po ukončení střední školy nastoupit už v lednu. Litva, která sousedí s Ruskem, se tak snaží zlepšit obranu a čelit ruským hybridním hrozbám.
Nově si mladí lidé budou moct zvolit nejvhodnější způsob služby. Základní výcvik trvá devět měsíců, ale možná je i kratší verze, která bude slučitelná se studiem, píše litevská armáda.
Litva je spolu s dalšími pobaltskými zeměmi mezi státy, které mají povinnou vojenskou službu. Tu země znovu zavedla v roce 2015. V sousedním Estonsku musí povinně do zbraně už od roku 1992. Lotyšsko má povinný vojenský výcvik od minulého roku.
Evropa potřebuje mladé vojáky. Zájemci ale chybí
Špatná bezpečnostní situace v Evropě nutí jednotlivé země, aby zvýšily počty mladých v uniformě. "Nevidím jiné řešení než zavést povinnou vojenskou službu," řekl německý politolog Carlo Masala minulý měsíc na besedě se studenty v Praze.
Berlín chce do armády dostat v příštích letech 80 tisíc nových vojáků. Původně se nové rekruty snažil lákat na vysoké odměny. Vojáci si mohli vydělat více než v soukromém sektoru.
Počty zájemců však nijak dramaticky nerostly. I proto se německá vláda nedávno rozhodla zavést kombinaci dobrovolné vojny a plošných odvodů.
Ani u nás není situace výrazně lepší. České armádě se dlouhodobě nedaří nabrat dostatečný počet nových dobrovolníků. Politici ale zatím povinnou vojnu odmítají. A to i přesto, že Češi jsou této myšlence stále více nakloněni.
"Poslední průzkumy ukazují, že teď je to přibližně padesát na padesát. Ten odpor zdaleka není takový jako před deseti lety," řekl bezpečnostní analytik Jan Kofroň v rozhovoru pro Spotlight.
Kde je povinná vojna
Povinnou vojnu má v různých formách devět z dvaceti sedmi členských zemí EU. Většina z nich ale nemá klasické plošné odvody pro všechny mladé muže. Armády tam často fungují na velkém počtu dobrovolníků. K povinným odvodům se státy uchylují ve chvíli, kdy se nepřihlásí dostatek zájemců.
Mimo unii je v Evropě zavedena povinná vojenská služba ve Švýcarsku, Norsku, Moldavsku, Rusku, Bělorusku, Turecku a na Ukrajině. Ve Švýcarsku a v Rakousku se o zrušení povinné vojenské služby hlasovalo v uplynulých letech v referendech, v obou zemích se voliči vyslovili pro její zachování.
