reklama
 
 

Evropa má pana Nepolapitelného. Je jím válečník Mladić

5. 8. 2009 14:40
Srbský generál se úspěšně čtrnáct let vyhýbá spravedlnosti, důchod od státu si ale posílat nechal

Bělehrad/Praha - Možná se dočkáme dalších záběrů, jak srbská policie vyvádí z nenápadného paneláku na předměstí Bělehradu postaršího podsaditého muže. Možná se ale na nás bude smát z dalšího videa při zpěvu na pitce kdesi v horách. A možná, možná už ho budeme znát jen z archivních snímků.

Řeč je o nejhledanějším Evropanovi současnosti. O Ratku Mladićovi.

Bosenskosrbský generál je poslední velkou postavou války v bývalé Jugoslávii, která stále uniká haagskému soudu pro válečné zločiny. Obžalován je z masakru osmi tisíc muslimských civilistů ve Srebrenici a z krvavého ostřelování Sarajeva.

Na obžalobě se vrší prach. Vznesena byla před čtrnácti roky v červenci 1995. První polovinu této doby se pro jeho vydání spravedlnosti nedělalo nic, druhou půlku se pak už jen hromadí spekulace a divoká svědectví - mimochodem zhusta ničím nepodložená - kde se zrovna Mladić nachází. Některá hovoří i o tom, že je už po smrti.

Čemu věřit?

Z toho, co lze vyčíst z oficiálních reportů Srbska do Haagu a z věrohodných zahraničních listů, vyplývá, že poslední opravdové stopy mají zpravodajci z roku 2002.

Ten rok je důležitý. V červnu 2002 schválil srbský parlament plnou spolupráci s Haagem výměnou za rozhovory o přístupu k EU.

I když úsilí polapit Mladiće (a tehdy i Radovana Karadžiče) lze i v dalších letech označovat slovem "vlažné", do té doby neměl Bělehrad už vůbec důvod snažit se vydat muže, který je do dneška považován značnou částí národa za hrdinu, pro něhož stojí za to vytrpět restrikce.

O roce 2002 hovoří důvěrná zpráva srbských zpravodajských služeb, ke které se o čtyři roky později podařilo dostat novinářům srbského deníku Politika. List s odvoláním na tajný dokument informoval, že Mladić se do roku 2002 ukrýval v zařízeních patřících Jugoslávské lidové armádě a armádě Republiky srbské (jde o entitu Bosny a Hercegoviny, pozn. red.).

Informaci lze považovat za potvrzenou i vzhledem ke komentáři tehdejšího generála jugoslávské armády Nebojši Pavkoviće, který listu řekl, že se uprchlík opravdu s posvěcením bývalé vlády skrýval na základně v horách Povlen poblíž města Valjevo.

Místo však v první polovině roku vyklidil - a zmizel. "Od té chvíle nemá srbská armáda žádné potvrzené informace o místě, kde by se mohl zdržovat," prohlásil.

Živijó, živijó aneb bosenské rýpnutí

K roku 2002 se vztahuje i dosud poslední zmínka o Mladićovi, která proběhla tiskem. Není stará ani měsíc.

Letos v červnu zveřejnila bosenská státní televize krátké video, na němž lze spatřit Ratka Mladiće v horském středisku, jak se s manželkou a skupinou přátel veselí při jakési oslavě.

Sedmašedesátiletý Mladić na videu zpívá, tančí, rozlévá pálenku... Zjevně se těší dobrému zdraví.

Bosenská televize uvedla s odvoláním na "nejmenované zdroje", že záběry byly pořízeny v zimě 2008.

Srbové se proti takovému tvrzení rychle ohradili. "V tuto chvíli samozřejmě můžu těžko cokoli definitivně vyloučit. Ale podle prvních analýz, které jsme udělali, jde o kompilát spíše z konce devadesátých let, maximálně z let 2001 nebo 2002," řekl pro The Times Dušan Ignjatović, ředitel kanceláře pro spolupráci Srbska a Haagu.

Upozornil, že Balkánem koluje několik verzí videa s Mladićem na horách. Na jedné z nich se podařilo rozpoznat generála Momcila Perešiče, který byl přitom do Haagu vydán v březnu 2005.

Stát platil do roku 2006

Zlomem byl pro Srbsko rok 2006. Po volbách se obměnila vláda a proevropský kabinet Borise Tadiće začal po Mladićovi konečně zevrubně pátrat.

Z té doby se datuje několik planých poplachů, že byl generál zatčen. Nejvěrohodněji vypadal ten v únoru 2006, podle kterého vládní komanda zatkla Mladiće přímo v hlavním městě Srbska a převezla jej k transportu do Tuzly. Vzápětí přišla další zpráva, že byl sice zatčen, ale v Rumunsku - bydlel prý v Drobetě poblíž srbských hranic, zatkly ho pak rumunsko-britské jednotky.

Jak Bělehrad, tak Bukurešť s denním zpožděním zprávy dementovaly.

Co naopak v roce 2006 Srbové potvrdili, byla informace bělehradského rádia B92, že ač na útěku, byl Mladić stále ještě placeným důchodcem státu.

Vyšetřování ukázalo, že Mladičova žena, jeho syn a dva armádní činitelé byli oprávněni od roku 2002, kdy se bývalý velitel začal opravdu skrývat, vyzvedávat Mladičovu penzi. "Ještě v listopadu si Mladićův důchod vyzvedával jeho syn," potvrdil srbský ministr obrany Zoran Stanković pro Reuters.

Ministr pro záležitosti lidských práv Rasim Ljajić podle agentury FoNet přiznal, že vyplácení penze člověku, který má být odpovědný za největší krveprolití v Evropě od druhé světové války, bylo "vážným přehlédnutím". (více o této kauze zde)

Námět na špionážní drama

V dalších kilometrech textů, které byly v posledních letech Mladićovu útěku věnovány, lze už jen stěží dohledat ty, které se opírají i o jiné než "anonymní dobře informované zdroje".

Západní média píší své zprávy na základě informací balkánského tisku, vlastní investigativce nasazuje spíše na pídění se po tajných materiálech, kde se podle Pentagonu nachází Usáma bin Ládin... Balkánský tisk pak především přetiskuje dohady a tipy čtenářů, které ale nelze ověřit.

Tak například letos v březnu napsal srbský deník Press s odvoláním na své zdroje, že se Mladić už pět let skrývá v bytě jednoho panelového domu v Bělehradě. Vůbec ho prý neopouští, přičemž jeden člověk, kterému důvěřuje, mu nosí jídlo a léky. (více o tom zde)

Jen o něco starší je letošní "konečné dopadení" Mladiće na pláži v Keni. Ze senzace roku se vyklubala fraška, když keňská policie musela informace dementovat s tím, že zadržený Igor Mejaški žije v Keni už deset let a provozuje zde obchod zaměřený na vodní sporty - půjčuje a prodává surfy, šlapadla a další propriety k dovádění v moři. (více zde)

Mezi dalšími místy, kde by bývalý vojenský velitel mohl žít, jsou pak zmiňovány Moskva stejně jako Soluň či Atény, vojenský bunkr v Han Piješaku poblíž Sarajeva, hned několik lokalit v Černé Hoře...

Zajímavou informaci média ohřívala v roce 2000. Tehdy měl být Mladić viděn v Bělehradě na fotbalovém zápase mezi Čínou a Jugoslávií. Přišel prý do prostoru pro V.I.P., usedl do soukromého boxu a nerušenou podívanou mu za zády zajišťovalo osm ozbrojených bodyguardů.

Mimochodem: Je to docela klidně možné. Ještě na konci devadesátých let žil Mladić nerušeně v Bělehradě, navštěvoval přátele i luxusní restaurace a ve volném čase - hrál fotbal. Skrývat se začal až po vydání Miloševiče, a to se psal rok 2001.

Kolují i zprávy, že Mladić nežije, zemřít měl na (v pořadí třetí) mozkovou mrtvici.

Tuto teorii podporuje ovšem jen interpelace poslance Andrije Mladenoviće. Vznesl dotaz na vládu, na koho bude svalovat zodpovědnost za vleklá jednání s EU, pokud je už Mladić po smrti.

autor: Simona Holecová | 5. 8. 2009 14:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama