Paříž - Lídři největších evropských ekonomik se v sobotu společně s nejvyššími představiteli Evropské komise a Evropské centrální banky sešli v Paříži, kde jednali o současné ekonomické krizi. Ta dusí banky nejen v USA, ale po celém světě.
Výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn na setkání Evropě vzkázal, aby se finanční krizi postavila jednotně a vyvarovala se toho, že bude každá země jednat na vlastní pěst a hájit jen své zájmy.
Zároveň připustil, že vzhledem ke struktuře Evropské unie je pro ni v porovnání se Spojenými státy& nalézt společnou řeč těžší.
Na pozvání francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho do Elysejského paláce dorazila německá premiérka Angela Merkelová, britský předseda vlády Gordon Brown i jejich italský kolega Sylvio Berlusconi.
"V Evropě je potřeba koordinace, ať už v jakékoli podobě. Na koordinaci záleží nejvíce, stejně jako na vůli nejednat každý sám za sebe, jak jsme v některých případech v Evropě už zažili," řekl Kahn.
Francouzský prezident Sarkozy po schůzce oznámil, že Evropská unie přizpůsobí rozpočtová pravidla, aby na finanční krizi mohla lépe reagovat.
Podle současných pravidel nesmí mít země eurozóny rozpočtový deficit vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu. Platí také, že veřejné zadlužení musí zůstat pod 60 procenty HDP. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso připustil, že pravidla se budou aplikovat tak, aby byla dostatečně flexibilní.
Cílem jednání je podle agentury Reuters zejména uklidnit trhy, které se potýkají s nedostatkem likvidity a drahými úvěry. Sarkozy hodlá ujistit Evropu, že jsou vlády ochotny urychleně mobilizovat finanční prostředky a za vklady se zaručit.
Přestože krize na Evropu nedopadne s největší pravděpodobností zdaleka tak tvrdě jako na USA, je podle evropských vůdců třeba postupovat společně. Některým z nich se však nelíbí myšlenka záchranného fondu, který by měl mít podobnou podobu jako v pátek schválený americký plán.
Svůj negativní postoj k němu dnes znovu zopakovalo Německo.
"Kromě konzultací na neformální úrovni vyžadují zájmy Evropy intenzivní snahu koordinace a sblížení," stojí v dopise evropského komisaře Josého-Manuela Barrosa poskytnutého médiím.
Británii nyní například znepokojil postup Irska, které se rozhodlo zaručit za vklady v neomezené výši, což způsobilo jejich odliv ze sousedního Spojeného království.
Summit už ale ostře kritizovalo Finsko, kterému se nelíbí, že o krizi v Paříži jedná jen hrstka vyvolených.
"Podle mého názoru je to velmi špatný nápad," řekl finský ministr financí Jyrki Katainen televizi YLE.
"Finsko, Švédsko a všechny země EU by měly být ve stejné pozici coby ti, co činí rozhodnutí. Bude závěr setkání provázet otázka: Shodli jsme se na tomto a vy to musíte akceptovat? Doufejme, že nikoli."
Podobně se vyjádřil i předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering, který podle BBC upozornil na to, že summit nemá žádné rozhodovací pravomoci, které by se týkaly celé EU.
Mnohé evropské banky se nyní potýkají s nedostatkem likvidity a mají problémy s krátkodobými závazky. Britská hypotéční banka Bradford & Bingley byla znárodněna. Vlády Belgie, Francie a Lucemburska se domluvily, že bance Dexia poskytnou 6,4 miliardy eur.
Belgicko-nizozemská banka a pojišťovna Fortis získala od států Beneluxu ve dvou fázích pomoc ve výší téměř 28 miliard eur. Svou třetí největší banku Glitnir zestátnil Island.
Celkem evropské vlády do bankovního sektoru v těchto dnech převedly více než 100 miliard eur. V průběhu týdne se dokonce objevily i zprávy o možném záchranném fondu Evropské banky ve výši 300 miliard eur, proti tomu se však ozvaly Německo a Británie.
Jedním z témat, které se v Paříži na pořad jednání také nejspíše dostane, jsou zlaté padáky pro šéfy kolabujících finančních institucí. Ty USA v právě schváleném zákoně zatrhly.
