Informace o tom, že CIA má v Evropě tajné věznice, a že přes Evropu tajně létá americká tajná služba a dopravuje zadržené osoby k mučení ve třetích zemích, poprvé přinesla média před rokem.
Evropské vlády doposud popíraly, že by o letech nebo věznicích CIA věděly, nebo že by do případů byly přímo zataženy. Mohly by se tak totiž dostat do rozporu s mezinárodním právem.
První evropská země se přiznala
Rada Evropy však ve středu oznámila, že první evropský stát se oficiálně "přiznal", k "vydání osoby zahraničním činitelům", a nejspíš tak porušil Evropskou úmluvu o lidských právech. Generální tajemník Terry Davis ovšem odmítl říci, o kterou zemi jde.
Podle agentury Reuters se nejspíš jedná o případ z roku 2001, kdy švédská tajná služba vydala agentům CIA dva Egypťany. Organizace Human Rights Watch poté oznámila, že má důkazy o jejich následném mučení. Vlastní tajnou službu tehdy kritizoval i švédský ombudsman.
"Mohlo by ale jít i o jinou zemi," říká Sarah Ludfordová, členka vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu, který se už do vyšetřování přeletů CIA vložil.
Výbor chystá v květnu vydat předběžnou zprávu, podle které existují vážné důvody zabývat se případem i nadále a ještě podrobněji.
Vlády mají promluvit
Infobox
Itálie: Vítězství Prodiho má pomoci ve stíhání agentů CIA
Další zemí, ve které došlo k případu "mimořádného vydání stíhaných", jak americká vláda oficiálně nazývá převozy podezřelých z terorismu, je Itálie.
Egyptského uprchlíka Abu Omara CIA unesla v roce 2003 v italském Miláně, a s mezipřistáním v Německu ho dopravila do Egypta, kde měl být mučen. Dvaadvacet agentů CIA, kteří se měli na Omarově únosu podílet, bylo pak v Itálii obžalováno, protože překazili jeho soudní stíhání.
Italský ministr vnitra včera odmítl požádat USA o jejich vydání, ale prokurátor Armando Spataro se nechce jen tak vzdát. Hodlá využít volební porážky největšího spojence USA v Evropě - dosavadního premiéra Silvia Berlusconiho.
Spataro prohlásil, že se o vydání "únosců" pokusí znova, až se vlády chopí nový kabinet Romana Prodiho.
"Máme dost materiálů na to, abychom pokračovali ve vyšetřování a v našem tlaku. Myslím, že z nás pár lidí má trochu nervy," řekla agentuře Reuters Ludfordová. Tvrdí, že komise má dost důkazů na to, aby donutila evropské vlády mluvit.
"Podařilo se nám obrátit důkazní povinnost. Vlády teď budou muset samy dokázat, že nebyly zapojeny do nelegálního vydávání osob," říká Ludfordová.
To, že evropské vlády o letadlech CIA s vězni na palubě vědí, už v prosinci potvrdil bývalý americký ministr zahraničí Colin Powell, který prohlásil: "Většina našich evropských přátel nemůže být šokována, že se něco takového děje." Direktivu, která umožňuje CIA podobné lety a vydávání zadržených, schválila už administrativa prezidenta Billa Clintona.
Někteří europoslanci ovšem tvrdí, že výbor je spíše nástrojem levicových stran, a že by mohl zbytečně vyvolat protiamerické nálady. Tvrdí to například český evropský poslanec Jan Zahradil, který je jeho členem. "Když už výbor vznikl, musíme zabránit tomu, aby se z něj stal v rukou parlamentní levice klacek na USA," řekl Zahradil podle týdeníku Euro.
Europoslanci chtějí mluvit se šéfem CIA
Vyšetřovací výbor europarlamentu chce však také vyslat za současnou ministryní zahraničí USA Condoleezzou Riceovou a šéfem CIA Porterem Gossem delegaci, která by od nich chtěla pomoci s objasněním letů CIA.
Riceová už dříve lety a "vydávání" podezřelých do jiných zemí potvrdila, ale prohlásila, že jde o "legální zbraň" a uvedla, že USA dbají na to, aby zadržovaní nebyli mučeni.
Druhá skupina europoslanců poletí koncem dubna do Makedonie, kde chce tamní vládu přinutit ke spolupráci při vyšetřování případu německého občana libanonského původu Chalída al-Masrího.
Ten který byl údajně unesen agenty CIA ve Skopje a převezen jedním z civilních letů CIA do Afghánistánu. Tam měl být bez obvinění asi rok mučen a poté odvezen a vysazen v Albánii.
Svoboda odmítl výslech německým parlamentem
Kauzou Chalída al-Masrího a lety i věznicemi CIA se bude zabývat i čerstvě zřízená vyšetřovací komise německého parlamentu. Mezinárodní organizace Amnesty International totiž ve své zprávě uvedla, že právě v Německu přistávala letadla CIA nejčastěji - celkem 168krát. Podle AI bylo nejčastějším místem přistání CIA ve východní Evropě Česko se dvaceti případy.
- Více čtěte zde: CIA využívala k převozu zajatců Ruzyni
Poslanec opoziční FDP Max Stadler proto ve středu vyzval k vypovídání před komisí českéh ministra zahraničí Cyrila Svobodu. Svoboda však do Německa vzkázal, že se vyšetřování zúčastnit nehodlá.
"Nikdy jsem nedostal žádné informace ani o údajných vězních CIA v ČR, ani věznicích ani jejich přeletech," řekl Svoboda. Podobně se vyjádřilo české ministerstvo vnitra i obrany a nejinak hovoří i vlády dalších států.
