Londýn - Velká Británie použije svého práva veto, aby "potopila" společný rozpočet Evropské unie, k němuž směřuje fiskální pakt dohodnutý v rámci EU letos v březnu.
V rozhovoru pro rozhlasovou a televizní stanici BBC to v neděli prohlásil premiér David Cameron, jehož země byla společně s Českem jedinou, která se k paktu nepřipojila.
Britský premiér navrhuje, aby svůj vlastní rozpočet měla eurozóna a jinými rozpočtovými pravidly se řídily země, které nepoužívají společnou evropskou měnu. To by ovšem znamenalo, že se EU rozdělí na "dvourychlostní Evropu", před kterou varují jak politici, tak i řada ekonomů.
Jinou cestu než prosadit společná a hlavně mimořádně přísná a pod hrozbou sankcí prosaditelná rozpočtová pravidla ale EU nevidí.
Snahám o rozštěpení unie se německá kancléřka Angela Merkelová a předseda Evropské komise José Manuel Barroso snažili čelit právě vytvořením fiskálního paktu. Kromě zemí eurozóny k němu mohou přistoupit všechny zbývající státy EU, pokud to uznají za vhodné.
Británii hrozí řecký scénář
Jelikož Británii hrozí, že její zadlužení se vydá do obdobné dluhové spirály, v níž se ocitlo Řecko, je Cameron navíc rozhodnut prosadit další úsporná opatření, a to minimálně do roku 2020. Zopakoval také tvrzení vicepremiéra Nicka Clegga, který nedávno prohlásil, že k úsporám bude muset sáhnout kdokoli, kdo vyhraje příští volby do Dolní sněmovny.
"Na léta 2015-2016 bude zapotřebí nalézt úsporná opatření ve výši šestnáct miliard liber," zdůraznil britský premiér.
Dosavadní reformy Cameronova kabinetu vedly ale pouze k tomu, že se vzhledem ke zmrazení penzí a platů ve státním sféře utlumila spotřeba a dluh země tak neustále narůstá.
EU se snaží v rámci paktu rozpočtové odpovědnosti prosadit, aby Brusel mohl hovořit do rozpočtů jednotlivých členských zemí a zabránil tak jejich dalšímu zadlužování. S tím ale ostře nesouhlasí vlády Británie a Česka, které v tom vidí ohrožení zájmů mocenských skupin, které zastupují.
V rozhovoru pro BBC ale Cameron zcela nepochopitelně zapomněl na fakt, že se k Británii v jejím odporu k paktu připojila jako jediný členský stát unie ČR, když hovořil o "26 zemích, které smlouvu podepsaly".
"Řekl jsem jim, že je to proti britským zájmům a že je jedno, jaký tlak na mě bude vykonáván, nepodepíšu to," vzpomínal na březnová jednání šéf britské vlády, který při jednáních s unií musí mít vždy na paměti silné euroskeptické křídlo působící v lůně Konzervativní strany.
S myšlenkou fiskálního paktu na druhé straně nesouhlasí ani nový francouzský prezident Francois Hollande, který se obává, že jeho podmínky nebude jeho země schopna plnit.
Unie ve fiskálním paktu navrhuje, aby deficit zemí eurozóny nepřesahoval půl procenta hrubého domácího produktu. Jejich vlády by se navíc měly zavázat, že zadlužení každým rokem sníží o jednu dvacetinu celkové částky tak, aby se dluh co nejrychleji dostal pod šedesát procent HDP stanovených maastrichtskými kritérii.
