Eurozóna se dohodla na další pomoci Řecku. Připojí se MMF?

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 8. 2015 23:30
Ministři financí eurozóny se v pátek na mimořádné schůzce v Bruselu shodli na podmínkách nové mnohamiliardové pomoci zadluženému Řecku.
Šéf euroskupiny Dijsselbloem si podává ruku s řeckým ministrem financí Tsakalotosem.
Šéf euroskupiny Dijsselbloem si podává ruku s řeckým ministrem financí Tsakalotosem. | Foto: Reuters

Brusel - Ministři financí eurozóny se v pátek na mimořádné schůzce v Bruselu shodli na podmínkách nové mnohamiliardové pomoci zadluženému Řecku. Podle zahraničních agentur to v pátek večer po jednání euroskupiny potvrdila Evropská komise. Už ráno příslušnou dohodu s mezinárodními věřiteli schválil řecký parlament.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová v pátek večer zopakovala, že MMF považuje řecký dluh za neudržitelný a vyzvala k jeho výraznému ulehčení. Ocenila také zjevné odhodlání Řecka k reformám.

Jde už o třetí záchranný program, měl by být ve výši až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Pro jeho schválení byla nutná podpora ministrů financí všech 19 zemí sdílejících euro.

Ministři po šesti hodinách jednání schválili dohodu, kterou předtím vyjednali experti. Dohoda předpokládá, že nové úvěry budou zadluženému Řecku poskytnuty za podmínky dalekosáhlých reforem a úspor. Týká se to například zvyšování daní nebo změn důchodového systému.

Dohodu nyní musí posvětit ještě několik národních parlamentů v EU. Nejostřejší debata se očekává v Německu, kde by poslanci mohli záležitost projednat v úterý. Odmítnutí ve Spolkovém sněmu je však podle agentury DPA považováno za krajně nepravděpodobné.

Podle AFP bude v první tranši Řecku posláno 26 miliard eur. Atény přitom část peněz potřebují už příští týden ve čtvrtek, kdy musí splatit další půjčku Evropské centrální bance (ECB). Splátka činí včetně úroků 3,4 miliardy eur. Podle AFP nebude nutné Aténám kvůli ní poskytnout zvláštní překlenovací úvěr.

Přislíbených 86 miliard eur Řecko postupně dostane během následujících tří let.

Připojí se MMF?

Podle DPA dnes ministři ještě jednali o několika sporných bodech. Šlo především o roli MMF, který se zatím k třetímu záchrannému programu připojit nehodlá.

Euroskupina dnes ale uvedla, že považuje zapojení MMF do programu za nezbytný krok. Přivítala rovněž záměr vedení fondu doporučit výkonné radě MMF, aby další finanční podporu Řecka zvážila, jakmile budou dokončeny podrobnosti řeckých reforem a dosaženo dohody zajišťující udržitelnost řecké dluhu. Šéf euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem řekl, že země používající euro předpokládají na podzim příslušné rozhovory s MMF.

Lagardeová ale Evropu znovu vyzvala k "výraznému" ulehčení řeckého dluhu. Pro střednědobou a dlouhodobou udržitelnost řeckého dluhu je podle ní zásadní, aby evropští partneři Řecka učinili více konkrétních závazků ohledně takovéhoto ulehčení.

Dnešní závěry euroskupiny jsou podle Lagardeové velmi důležitým krokem vpřed. Povzbuzující je podle ní také zjevné odhodlání Řecka provádět reformy.

Nejmenovaný řecký představitel, na kterého se odvolává agentura Reuters, dnes prohlásil, že eurozóna je připravena podniknout kroky k zajištění udržitelnosti řeckého dluhu včetně prodloužení lhůt splátek. Tím prý bude do záchranného programu zapojen i MMF.

 

Právě se děje

před 56 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy