


Europoslanci se ve středu zabývali otázkou, jak by Evropská unie měla řešit dopady sílících veder. Debata zahrnovala také to, jak se připravit na ochranu osob před vysokými teplotami a na prevenci lesních požárů. Jednání se zúčastnila také eurokomisařka pro připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová. Evropu v červnu zasáhla rekordní vlna veder, která si po celém kontinentě vyžádala tisíce životů.

„Dopady nedávné vlny byly značné. Klesla produktivita, školy byly zavřené, stejně tak pracoviště a nemocnice byly plné. Tři tisíce pět set úmrtí lze s jistotou připsat vedrům,“ uvedla eurokomisařka.
„Vedra zvyšují také riziko požárů,“ dodala s tím, že EU má v rámci mechanismu civilní obrany připraveny helikoptéry a drony pro boj s požáry. „Kromě toho máme také připraveno téměř 800 hasičů na Kypru, v Řecku, ve Španělsku a v dalších zemích,“ zdůraznila Lahbibová.
K tématu se z českých europoslanců vyjádřil například Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. „Současná evropská klimatická politika není schopna chránit občany před vlnami veder, protože má především snižovat emise. Tato politika oslabuje ekonomiku a zvyšuje cenu elektřiny,“ řekl Knotek, podle kterého je jedinou cestou, jak chránit občany, zaměřit se na klimatickou adaptaci. „Za tímto účelem ale potřebujeme silnou ekonomiku a levnější elektřinu,“ dodal.
V úterý se na toto téma pro české novináře vyjádřil další český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany. Podle něj v Česku chybí debata o změně klimatu a ochota si přiznat, že se klima mění. „Troufám si říct, že Česká republika je jedna z posledních zemí, která to neřeší,“ dodal.
Kolář zdůraznil, že by Česko mělo začít řešit, jak zmírnit dopady veder a jak se na ně adaptovat – ať už jde o zadržování vody v krajině, ozeleňování měst nebo instalaci klimatizací a chladicích prvků do nemocnic, domovů pro seniory, školek a škol, „aby zranitelné skupiny obyvatel nebyly vystaveny takovému náporu veder“.
Letní vlna veder v Evropě, která začala 20. června, byla podle meteorologů nejintenzivnější, jaká byla na kontinentě dosud zaznamenána. Vedle toho, že kvůli ní zemřely tisíce lidí navíc, zahltila systémy zdravotní péče, narušila výrobu energie a poškodila infrastrukturu.
V Německu, Polsku, na Slovensku, v Česku a v Maďarsku byly překonány historické teplotní rekordy. Ve Francii a v řadě dalších zemích kvůli vedrům vypukly také lesní požáry.



Za tragickou srážku vlaků v Pardubicích v roce 2024 může kromě strojvedoucího i systémové pochybení ministerstva dopravy. Vyplývá to z návrhu závěrečné zprávy Drážní inspekce, uvedl server Zdopravy.cz. Podle ní nebylo kvůli rozhodnutí ministerstva možné aktivovat vlakový zabezpečovač, který mohl srážce zabránit. Při nehodě zahynuli čtyři lidé, škoda přesáhla 150 milionů korun.



Evropa může ruské demokratické opozici pomáhat penězi, podporou nezávislých médií nebo nabídkou azylu. Největší dopad ale bude mít vítězství Ukrajiny, zaznělo na debatě v Evropském parlamentu. Někteří europoslanci si nicméně myslí, že EU by se do ruských záležitostí vměšovat vůbec neměla.



Írán uvedl, že americké útoky si vyžádaly nejméně tři oběti v provincii Hormozgán na jihu země, informovaly v sobotu agentury AFP a Reuters. Teherán zaútočil na cíle v Kuvajtu, Jordánsku či Bahrajnu. Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) na síti X uvedlo, že ukončilo již sedmou noční sérii úderů v řadě, hovořilo také o zásazích vojenské infrastruktury a armádních cílů.



Dva autobusy s cestujícími se srazily v sobotu okolo 09:30 u Oleksovic na Znojemsku. Při nehodě se zranilo asi 40 lidí, z toho deset má zranění středně těžká a těžká, řekla mluvčí záchranářů.



Ve zprávě ministerstva vnitra o extremismu za loňský rok není zmíněné vládní hnutí SPD, které se v ní předtím objevovalo opakovaně. Uvedl to v sobotu server Seznam Zprávy.