Europoslanci jednali o tom, jak chránit Evropu před vedrem a požáry

Europoslanci se ve středu zabývali otázkou, jak by Evropská unie měla řešit dopady sílících veder. Debata zahrnovala také to, jak se připravit na ochranu osob před vysokými teplotami a na prevenci lesních požárů. Jednání se zúčastnila také eurokomisařka pro připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová. Evropu v červnu zasáhla rekordní vlna veder, která si po celém kontinentě vyžádala tisíce životů.

„Dopady nedávné vlny byly značné. Klesla produktivita, školy byly zavřené, stejně tak pracoviště a nemocnice byly plné. Tři tisíce pět set úmrtí lze s jistotou připsat vedrům,“ uvedla eurokomisařka.

„Vedra zvyšují také riziko požárů,“ dodala s tím, že EU má v rámci mechanismu civilní obrany připraveny helikoptéry a drony pro boj s požáry. „Kromě toho máme také připraveno téměř 800 hasičů na Kypru, v Řecku, ve Španělsku a v dalších zemích,“ zdůraznila Lahbibová.

K tématu se z českých europoslanců vyjádřil například Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. „Současná evropská klimatická politika není schopna chránit občany před vlnami veder, protože má především snižovat emise. Tato politika oslabuje ekonomiku a zvyšuje cenu elektřiny,“ řekl Knotek, podle kterého je jedinou cestou, jak chránit občany, zaměřit se na klimatickou adaptaci. „Za tímto účelem ale potřebujeme silnou ekonomiku a levnější elektřinu,“ dodal.

V úterý se na toto téma pro české novináře vyjádřil další český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany. Podle něj v Česku chybí debata o změně klimatu a ochota si přiznat, že se klima mění. „Troufám si říct, že Česká republika je jedna z posledních zemí, která to neřeší,“ dodal.

Kolář zdůraznil, že by Česko mělo začít řešit, jak zmírnit dopady veder a jak se na ně adaptovat – ať už jde o zadržování vody v krajině, ozeleňování měst nebo instalaci klimatizací a chladicích prvků do nemocnic, domovů pro seniory, školek a škol, „aby zranitelné skupiny obyvatel nebyly vystaveny takovému náporu veder“.

Letní vlna veder v Evropě, která začala 20. června, byla podle meteorologů nejintenzivnější, jaká byla na kontinentě dosud zaznamenána. Vedle toho, že kvůli ní zemřely tisíce lidí navíc, zahltila systémy zdravotní péče, narušila výrobu energie a poškodila infrastrukturu.

V Německu, Polsku, na Slovensku, v Česku a v Maďarsku byly překonány historické teplotní rekordy. Ve Francii a v řadě dalších zemích kvůli vedrům vypukly také lesní požáry.