


Europoslanci se ve středu zabývali otázkou, jak by Evropská unie měla řešit dopady sílících veder. Debata zahrnovala také to, jak se připravit na ochranu osob před vysokými teplotami a na prevenci lesních požárů. Jednání se zúčastnila také eurokomisařka pro připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová. Evropu v červnu zasáhla rekordní vlna veder, která si po celém kontinentě vyžádala tisíce životů.

„Dopady nedávné vlny byly značné. Klesla produktivita, školy byly zavřené, stejně tak pracoviště a nemocnice byly plné. Tři tisíce pět set úmrtí lze s jistotou připsat vedrům,“ uvedla eurokomisařka.
„Vedra zvyšují také riziko požárů,“ dodala s tím, že EU má v rámci mechanismu civilní obrany připraveny helikoptéry a drony pro boj s požáry. „Kromě toho máme také připraveno téměř 800 hasičů na Kypru, v Řecku, ve Španělsku a v dalších zemích,“ zdůraznila Lahbibová.
K tématu se z českých europoslanců vyjádřil například Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. „Současná evropská klimatická politika není schopna chránit občany před vlnami veder, protože má především snižovat emise. Tato politika oslabuje ekonomiku a zvyšuje cenu elektřiny,“ řekl Knotek, podle kterého je jedinou cestou, jak chránit občany, zaměřit se na klimatickou adaptaci. „Za tímto účelem ale potřebujeme silnou ekonomiku a levnější elektřinu,“ dodal.
V úterý se na toto téma pro české novináře vyjádřil další český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany. Podle něj v Česku chybí debata o změně klimatu a ochota si přiznat, že se klima mění. „Troufám si říct, že Česká republika je jedna z posledních zemí, která to neřeší,“ dodal.
Kolář zdůraznil, že by Česko mělo začít řešit, jak zmírnit dopady veder a jak se na ně adaptovat – ať už jde o zadržování vody v krajině, ozeleňování měst nebo instalaci klimatizací a chladicích prvků do nemocnic, domovů pro seniory, školek a škol, „aby zranitelné skupiny obyvatel nebyly vystaveny takovému náporu veder“.
Letní vlna veder v Evropě, která začala 20. června, byla podle meteorologů nejintenzivnější, jaká byla na kontinentě dosud zaznamenána. Vedle toho, že kvůli ní zemřely tisíce lidí navíc, zahltila systémy zdravotní péče, narušila výrobu energie a poškodila infrastrukturu.
V Německu, Polsku, na Slovensku, v Česku a v Maďarsku byly překonány historické teplotní rekordy. Ve Francii a v řadě dalších zemích kvůli vedrům vypukly také lesní požáry.



Ve středu 22. července to bude rok, co zemřel Temný princ Ozzy Osbourne. Zpěvák trpěl Parkinsonovou chorobou a nádorem páteře. Svět ho znal hlavně jako frontmana metalové skupiny Black Sabbath, ale úspěšný byl i v sólové kariéře. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu se rozhodl uspořádat poslední koncert na rozloučenou. Ten se konal 5. července 2025 v anglickém Birminghamu. Byl skvělý a dojemný.



Připravovaný 21. balík sankcí proti Rusku čelí dosud nejsilnějšímu odporu uvnitř Evropské unie. Hned několik členských států požaduje výjimky nebo blokuje část navrhovaných opatření kvůli dopadům na vlastní ekonomiku. Podle diplomatů však za odmítáním opatření nestojí jen hospodářské zájmy, ale také rozdílné vnímání bezpečnostní hrozby, kterou Rusko pro jednotlivé státy představuje.



Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti a v ČSA Handling, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Potrvá od úterý do odvolání, případně do přechodu na jinou formu protestu, sdělili ČTK odboráři. Svůj krok odůvodnili i obavou o budoucí směřování a rozvoj letiště a rovněž o stabilitu zaměstnanosti na letišti.



Spojené státy uvalí dodatečná 50procentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters.



Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel plánuje v polovině října navštívit Rusko, kde ho nejspíš přijme ruská tajná služba FSB. PateI nejprve zavítá do Moskvy a následně do Petrohradu. Není jasné, zda se Patel setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom zpravodajský web Politico s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a další informovaný zdroj.