Europoslanci se ve středu zabývali otázkou, jak by Evropská unie měla řešit dopady sílících veder. Debata zahrnovala také to, jak se připravit na ochranu osob před vysokými teplotami a na prevenci lesních požárů. Jednání se zúčastnila také eurokomisařka pro připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová. Evropu v červnu zasáhla rekordní vlna veder, která si po celém kontinentě vyžádala tisíce životů.
„Dopady nedávné vlny byly značné. Klesla produktivita, školy byly zavřené, stejně tak pracoviště a nemocnice byly plné. Tři tisíce pět set úmrtí lze s jistotou připsat vedrům,“ uvedla eurokomisařka.
„Vedra zvyšují také riziko požárů,“ dodala s tím, že EU má v rámci mechanismu civilní obrany připraveny helikoptéry a drony pro boj s požáry. „Kromě toho máme také připraveno téměř 800 hasičů na Kypru, v Řecku, ve Španělsku a v dalších zemích,“ zdůraznila Lahbibová.
K tématu se z českých europoslanců vyjádřil například Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. „Současná evropská klimatická politika není schopna chránit občany před vlnami veder, protože má především snižovat emise. Tato politika oslabuje ekonomiku a zvyšuje cenu elektřiny,“ řekl Knotek, podle kterého je jedinou cestou, jak chránit občany, zaměřit se na klimatickou adaptaci. „Za tímto účelem ale potřebujeme silnou ekonomiku a levnější elektřinu,“ dodal.
V úterý se na toto téma pro české novináře vyjádřil další český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany. Podle něj v Česku chybí debata o změně klimatu a ochota si přiznat, že se klima mění. „Troufám si říct, že Česká republika je jedna z posledních zemí, která to neřeší,“ dodal.
Kolář zdůraznil, že by Česko mělo začít řešit, jak zmírnit dopady veder a jak se na ně adaptovat – ať už jde o zadržování vody v krajině, ozeleňování měst nebo instalaci klimatizací a chladicích prvků do nemocnic, domovů pro seniory, školek a škol, „aby zranitelné skupiny obyvatel nebyly vystaveny takovému náporu veder“.
Letní vlna veder v Evropě, která začala 20. června, byla podle meteorologů nejintenzivnější, jaká byla na kontinentě dosud zaznamenána. Vedle toho, že kvůli ní zemřely tisíce lidí navíc, zahltila systémy zdravotní péče, narušila výrobu energie a poškodila infrastrukturu.
V Německu, Polsku, na Slovensku, v Česku a v Maďarsku byly překonány historické teplotní rekordy. Ve Francii a v řadě dalších zemích kvůli vedrům vypukly také lesní požáry.
Mohlo by vás také zajímat: Invazní druhy? Je to obrovský problém, klimatická změna jim pomáhá, říká entomolog
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Vedro zabíjí potichu. V Evropě umírají hlavně senioři, Česko řeší, zda je připravené
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
Soud udělil vysoké tresty za zřícení Morandiho mostu v Janově
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.
Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).
Ahmadínežádova sázka na Izrael nevyšla. Íránský exprezident skončil v domácím vězení
Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.