


Europoslanci se ve středu zabývali otázkou, jak by Evropská unie měla řešit dopady sílících veder. Debata zahrnovala také to, jak se připravit na ochranu osob před vysokými teplotami a na prevenci lesních požárů. Jednání se zúčastnila také eurokomisařka pro připravenost a řešení krizí Hadja Lahbibová. Evropu v červnu zasáhla rekordní vlna veder, která si po celém kontinentě vyžádala tisíce životů.

„Dopady nedávné vlny byly značné. Klesla produktivita, školy byly zavřené, stejně tak pracoviště a nemocnice byly plné. Tři tisíce pět set úmrtí lze s jistotou připsat vedrům,“ uvedla eurokomisařka.
„Vedra zvyšují také riziko požárů,“ dodala s tím, že EU má v rámci mechanismu civilní obrany připraveny helikoptéry a drony pro boj s požáry. „Kromě toho máme také připraveno téměř 800 hasičů na Kypru, v Řecku, ve Španělsku a v dalších zemích,“ zdůraznila Lahbibová.
K tématu se z českých europoslanců vyjádřil například Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. „Současná evropská klimatická politika není schopna chránit občany před vlnami veder, protože má především snižovat emise. Tato politika oslabuje ekonomiku a zvyšuje cenu elektřiny,“ řekl Knotek, podle kterého je jedinou cestou, jak chránit občany, zaměřit se na klimatickou adaptaci. „Za tímto účelem ale potřebujeme silnou ekonomiku a levnější elektřinu,“ dodal.
V úterý se na toto téma pro české novináře vyjádřil další český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany. Podle něj v Česku chybí debata o změně klimatu a ochota si přiznat, že se klima mění. „Troufám si říct, že Česká republika je jedna z posledních zemí, která to neřeší,“ dodal.
Kolář zdůraznil, že by Česko mělo začít řešit, jak zmírnit dopady veder a jak se na ně adaptovat – ať už jde o zadržování vody v krajině, ozeleňování měst nebo instalaci klimatizací a chladicích prvků do nemocnic, domovů pro seniory, školek a škol, „aby zranitelné skupiny obyvatel nebyly vystaveny takovému náporu veder“.
Letní vlna veder v Evropě, která začala 20. června, byla podle meteorologů nejintenzivnější, jaká byla na kontinentě dosud zaznamenána. Vedle toho, že kvůli ní zemřely tisíce lidí navíc, zahltila systémy zdravotní péče, narušila výrobu energie a poškodila infrastrukturu.
V Německu, Polsku, na Slovensku, v Česku a v Maďarsku byly překonány historické teplotní rekordy. Ve Francii a v řadě dalších zemích kvůli vedrům vypukly také lesní požáry.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.



Když se brazilští fotbalisté zastavili v roce 1956 k jednomu utkání v Praze, vyslovil jejich brankář Gilmar hned na ruzyňském letišti velké přání. „Rád bych mluvil s panem Pláničkou, už od dětství je totiž mým vzorem.“ I obdiv muže, který se svým týmem ovládl následující dva světové šampionáty, svědčí o věhlasu legendárního českého gólmana, jehož pozoruhodný životní příběh se uzavřel před 30 lety.



Vyjednávací strany předložily v pondělí Teheránu návrh na zmírnění napětí ve válce mezi Spojenými státy a Íránem. Součástí nového plánu je desetidenní příměří, které by mělo vést k nalezení dlouhodobého klidu zbraní a oživit tak prozatímní dohodu uzavřenou minulý měsíc, uvedl podle agentury Reuters vysoce postavený íránský představitel.



Bitva o Ankaru nekončí ani týdny po summitu NATO. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí schválil oficiální stanovisko ke kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vůči Ústavnímu soudu v něm zvolil mimořádně ostrý tón. Spor mezitím přerostl v otevřenou válku, kterou v posledních dnech přiživily stále vyhrocenější výroky.