EU v oblasti inovací zaostává za Čínou i Indií. Proč?

Naďa Straková
24. 4. 2009 11:40
Bez zvýšení investic do nových technologií Unie v těžké konkurenci neobstojí
Otcové-zakladatelé EIT - bývalý profesor tělocviku Martin Schuurmans a předseda EK José Manuel Barroso
Otcové-zakladatelé EIT - bývalý profesor tělocviku Martin Schuurmans a předseda EK José Manuel Barroso | Foto: Naďa Straková

Brusel - Čínští studenti dostávají speciální granty na to, aby vymýšleli nové projekty a následně je uskutečňovali v praxi. Díky tomu pak po dokončení studií nemají problémy najít uplatnění na trhu. Alespoň ne takové, s jakými se setkávají čerství absolventi škol v Evropě.

"Čína, Indie a USA podporují inovace a podnikavost už během studia, což se v Evropě příliš nevidí," říká předseda správní rady Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) Martin Schuurmans.

Inovace jsou podle tohoto bývalého profesora tělovýchovy potřeba k zajištění stálého ekonomického růstu a konkurenceschopnosti Evropy. V této chvíli všechny výše zmiňované země v daleko větší míře než Evropa investují do svých studentů a akademiků.

Potřeba změny

Zatímco v Evropě univerzitní vzdělání začalo vzkvétat již ve středověku, ve Spojených státech vysoké školy začaly vznikat teprve před dvěma sty lety. Přesto absolventi evropských škol čelí na pracovním trhu větším výzvám než student v Kalifornii či Pekingu, který je na praktický život daleko lépe vybaven.

Značné investice do inovací a nových technologií na straně amerických i čínských univerzit pomáhají tamním studentům držet krok s překotným vývojem technologií i tržního prostředí.

Ukázka čínské tvořivosti - tamní farmář vyrábí roboty
Ukázka čínské tvořivosti - tamní farmář vyrábí roboty | Foto: Reuters

Evropské univerzity v tomto směru pokulhávají. Mezi univerzitním a korporátním prostředím zejí velké propasti. V době, kdy totiž evropské univerzity vznikaly, se na studenty kladla úplně jiná očekávání, a to se leckde příliš nezměnilo.

„Musí se to změnit," řekl Schuurmans rezolutně na konferenci Jak propojovat inovace, která se tento týden konala v Bruselu. „Není možné, abychom za Čínou či Indií zaostávali."

Inspirace v Massachusetts

S nápadem zřídit institut, který bude propojovat akademický svět s podnikatelskou sférou, přisel předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso poprvé v roce 2005 v rámci revize tzv. Lisabonské agendy, v níž si EU předsevzala stát se "nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější světovou ekonomikou založenou na znalostech".

Nechal se tehdy inspirovat Massachusettským technologickým institutem (MIT). A není sám, koho tato proslulá instituce fascinuje. Saúdská Arábie po vzoru MIT zřídila vlastní speciální univerzitu.

K činu se ale EK dostala teprve před šesti měsíci, kdy EIT založila. Od cíle stát se v oblasti inovací vedoucí silou ve světě již v roce 2010 však musela EU nakonec upustit a novým operativním výhledem se stal rok 2020.

Evropský EIT vznikl po vzoru amerického  MIT.
Evropský EIT vznikl po vzoru amerického MIT. | Foto: wikipedia.org

EIT má za úkol přijímat žádosti na vytvoření „znalostních a inovačních komunit" (KIC). Proslulou evropskou byrokracii se EIT chystá zredukovat jednoduššími a kratšími žádostmi o fondy EU.

„Evropské komisi trvalo téměř pět let, než EIT zřídila. Nám v EIT ale trvalo jen šest měsíců, než jsme vypsali první tendr na KIC."

Vítězní žadatelé budou moci čerpat fondy EU a očekává se, že projekty přilákají i soukromé investory.

Uzávěrka na návrhy na vytvoření první inovační komunity, ve které by se měli sejít odborníci na globální oteplování, efektivní energetiku a informační technologie, je 27. srpna 2009 a první KIC bude vybrán v lednu 2010.

„Všichni jsme tvořiví"

Současné zpomalení světové ekonomiky podle některých zásadně ohrožuje investice do vzdělání i inovačních technologií. Podle britské designérky, vynálezkyně a učitelky Damini Kumarové však může mít i pozitivní dopady.

Britská designérka Damini Kumarová vymyslela čajovou konvičku, která při nalévání nápoje nekape.
Britská designérka Damini Kumarová vymyslela čajovou konvičku, která při nalévání nápoje nekape. | Foto: sciteclibrary.ru

„Současná krize nám svým způsobem může posloužit," říká autorka čajové konvice, jež při nalévání nápoje nekape (tzv. D-pot). „Je totiž nutné od základu změnit ve vzdělávacích institucích přístup k tvořivosti jako takové." 

Učitelé na školách by měli podle Kumarové vést své žáky k tvořivosti už od malička.

„Dostávám ve svých kurzech do rukou studenty, kteří mi tvrdí, že nic neumí, že nemají talent," stěžuje si na přístup učitelů Kumarová. „Všichni jsme ale tvořiví, jen to zkusit."

Podle této "inženýrky každodennosti", jak ji ve svých propagačních materiálech představuje Britská rada, může nynější období krize lidem přinášet i větší inspiraci a potřebu tvořit.

„Bez tvořivosti nelze inovovat, a jak všichni víme, bez inovace se Evropa dnes neobejde," dodává Damini Kumarová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Cenu Václava Havla za rok 2021 získala běloruská opoziční vůdkyně Maryja Kalesnikavová. Cenu uděluje Rada Evropy a Knihovna Václava Havla.

před 7 minutami

Prezident podepsal zákon vylučující z dostavby Dukovan ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman. 

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nebudou moci být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma má podle původního záměru umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Léčebné konopí bude i na elektronický recept a zřejmě dostupnější

Léčebné konopí by mělo být do budoucna levnější a dostupnější. Přispět k tomu má novela, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Lékaři navíc budou moci podle předlohy předepisovat léčebné konopí také na elektronický recept. V technickém konopí bude moci být vyšší obsah účinné látky než nyní.

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Ochrana zákazníků na trhu s energiemi se zvýší, Zeman změny podepsal

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o cenových změnách. Jejich zveřejnění na internetu stačit nebude. Počítá s tím novela energetického zákona, která rozšiřuje ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Parlament ji schválil navzdory varování velkých dodavatelů elektřiny a plynu nebo Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, že úpravy mohou znamenat zdražení energií. Prezident Miloš Zeman novelu podepsal, oznámil dnes ČTK jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Novela proti takzvaným energošmejdům zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zprostředkovatelskou licenci budou muset mít i mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy