"Hovořili jsme v souvislosti s trvajícím zadržováním ukrajinských námořníků o zavedení cílených sankcí. Panuje na tom široký konsenzus, nicméně to ještě stále prochází legislativním procesem," řekl ministr. Půjde podle něj o reakci EU na incident v Kerčské úžině a na to, "že Rusko stále nelegálně zadržuje ukrajinské námořníky". Jejich okamžité propuštění žádali už v prosinci na summitu šéfové států a vlád unijních zemí.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová po setkání před novináři potvrdila politickou shodu členských zemí přijmout sankce vůči konkrétním lidem. "Předpokládám, že formální přijetí příslušných právních kroků bude dokončeno v nejbližších dnech," dodala bez dalších podrobností.
Osoby spojené s celou operací, kterých by mělo být zřejmě osm až deset, tak poté, co EU celou věc právně dokončí, měly mít zmrazen evropský majetek a zakázán vstup na unijní území. Tímto typem sankcí EU již několik let míří na lidi z Ruska i Ukrajiny, kteří se podle ní podílejí na porušování suverenity a územní celistvosti Ukrajiny.
Loni v listopadu Rusko ve strategické Kerčské úžině spojující Černé a Azovské moře zadrželo několik ukrajinských lodí i s 24 námořníky, kteří dodnes zůstávají v Rusku ve vazbě s hrozbou až šestiletého vězení. Kyjev událost označil za ruskou agresi, Moskva hovoří o provokaci druhé strany. Rusko nijak nereagovalo na výzvy mezinárodního společenství, aby zadržené námořníky propustilo.
"My jsme si dnes připomněli pět let od událostí na Majdanu, pět let od okupace Krymu," poznamenal český ministr, který sám Ukrajinu nedávno navštívil. Platí podle něj, že Kyjev, který má zájem o co nejtěsnější spolupráci s EU, musí dál vytrvat v sociálních či hospodářských reformách. "Ale také například v oblasti justice, kde Ukrajina stále i přes tento volební rok měla pokročit v boji proti korupci a organizovanému zločinu," podotkl Petříček.
