EU se zásadně změnila, její impotence je pryč, míní nizozemský politolog

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
7. 7. 2022 18:21
Státy Evropské unie mají společné centrum, Brusel, společnou hranici, vlajku a angličtinu coby dorozumívací prostředek. Nemají ale společné hrdiny, jejichž příběhy by se vyprávěly a držely Evropany pospolu. Tvrdí to alespoň nizozemský historik a politolog Luuk van Middelaar, jeden z nejvyhledávanějších znalců evropské politiky současnosti.
Luuk van Middelaar
Luuk van Middelaar | Foto: oficiální stránky Luuka van Middelaara

"Putin má svůj příběh Ruska, Joe Biden má příběhy velkých Američanů. My máme národní příběhy - slavných Němců, Nizozemců, Čechů. Ale nemáme ty evropské," říká Middelaar v rozhovoru pro Hospodářské noviny na úvod českého předsednictví EU. "Takže jsme sáhli po univerzálních hodnotách. Říkáme: lidská práva, demokracie, rovnost. To je v pořádku. Ale nestačí to. Každá lidská pospolitost potřebuje svůj velký příběh," pokračuje.

Jeden takový se ale podle něj možná právě odvíjí. Ztělesňuje ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj - svým jednoznačným postojem v ruské válce proti Ukrajině, osobní statečností a tím, že svůj boj zaštítil hodnotami, které vyznává Evropská unie.

"Zelenského příběh se odehrává přímo před našima očima, takže je dostatečně uvěřitelný. Zároveň obsahuje nutné mytologické prvky - malý chrabrý muž sám proti velkému Rusku -, aby přesáhl naši každodennost a mohl se vyprávět z generace na generaci. Mentálně, spirituálně, je Ukrajina už teď součástí nás samých mnohem víc, než si mnozí uvědomují," tvrdí Luuk van Middelaar.

Devětačtyřicetiletý Nizozemec napsal několik knih o Evropě, mimo jiné oceněnou The Passage to Europe (Cesta k Evropě), Pandemonium o dopadu covidu-19 na unii a letos Le réveil géopolitique de l'Europe (Geopolitické probuzení Evropy). V ní argumentuje, že se EU v důsledku prožitých krizí začíná chovat více jako politické společenství a ne jenom regulátor společného trhu. 

"Krize jsou jako půdní vrstvy: ukládají se postupně jedna na druhou a s každou další přichází nová zkušenost, znalost, nová vnitřní síla. A také větší sebevědomí," říká politolog, který momentálně žije v Bruselu a učí na Leidenské univerzitě. 

Zmíněné vrstvy podle něj způsobily, že Evropa překonala ruský útok na Ukrajinu jednotná. "Kdyby tato válka přišla o pět, osm let dřív, unie by ji nezvládla. Členské státy by se dost možná rozdělily do nesmiřitelných bloků, tak jako se to stalo v roce 2003 v době americké operace v Iráku. Podobně v době balkánských válek v 90. letech nikdo nevolal po společné reakci. Bylo to období politické a hodnotové impotence EU," zmiňuje van Middelaar.

V letech 2010 až 2014 působil v týmu tehdejšího předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, a má tak zkušenosti z vrcholu mocenské pyramidy v Bruselu. Předsednictví, do kterého právě vstoupilo Česko, bude podle něj "méně oslnivé", protože čeští zástupci už nebudou předsedat všem formacím Rady EU a oficiální summity také nepovede český premiér jako v roce 2009.  

O to víc to ale podle Nizozemce bude "skvělý výukový prostor" pro Česko. "Půl roku budou vaše ministerstva přímo v evropské kuchyni. Bude to 'booster shot' - posilující dávka - pro politiky, úředníky i občany. Pro uvědomění si toho, že unie není jen Brusel, ale my všichni," tvrdí van Middelaar.

Celý rozhovor s Luukem van Middelaarem najdete na webu Hospodářských novin.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 38 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 08:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupřesněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Dopravní podnik původně odhadoval, že se metro po celé délce linky A rozjede kolem 06:30. Později čas pravděpodobného zprovoznění odložil o dvě hodiny.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy