Brusel - Evropská komise se podle očekávání velmi kriticky vyjádřila vůči Rumunsku a Bulharsku.
Ve zveřejněných hodnotících zprávách odsoudila podle agentury AFP hlavně Bukurešť za porušování principů právního státu. U obou zemí pak shledala nedostatky v boji s korupcí a při zavádění reforem soudnictví a justice.
Pokud jde o Rumunsko, zpráva přiznává zemi celkový pokrok od přijetí do Evropské unie v roce 2007, zároveň ale poukazuje na četné nedostatky.
Nedávné kroky k sesazení pravicového prezidenta levicovou většinou vyvolaly podle AFP u Komise vážné pochybnosti, zda Bukurešť hodlá respektovat principy právního státu a zda vůbec rozumí, co právní stát v demokratickém pluralitním systému znamená.
Kvůli současné vládní krizi v Rumunsku, která se točí kolem sporného odvolání dosavadního prezidenta Traiana Baseska z funkce, panují i u mnohých členských států obavy, nakolik rumunští politici dodržují pravidla právního státu a nezávislé justice.
Věčný boj s korupcí
Komise dále vyčítá Rumunsku manipulace a tlaky vůči institucím a soudcům, dále oslabování ústavního soudu, obcházení zavedených postupů a rušení klíčových demokratických kontrol. Bukurešť byla vyzvána, aby okamžitě přijala všechna nutná opatření k nápravě stavu ve všech kritizovaných bodech.
U Bulharska zpráva také oceňuje ústavní a další reformy od roku 2007, ale hovoří o jejich "neúplnosti". Sofii Komise vyčítá, že v zemi nezajistila věrohodnou nezávislost soudců a že nedostatečně bojuje proti korupci ve vyšších sférách a proti organizovanému zločinu.
"Výsledky boje proti korupci byly omezené a vyšetřování cílených vražd byla málo účinná," uvedli autoři zprávy. Komise vyzvala Sofii k většímu úsilí s cílem prokázat, že korupce a organizovaný zločin jsou v zemi účinně trestány.
Před koncem roku Komise hodlá zveřejnit novou zprávu hodnotící situaci v Rumunsku a Bulharsku.
Zprávy jsou součástí dohledového mechanismu, který byl pro obě země zaveden v době jejich vstupu do EU. Unie jim tehdy dala řadu podmínek týkajících se justice či boje proti korupci a organizovanému zločinu. Od té doby každoročně hodnotí, zda a jak země v těchto oblastech pokročily. Na konci letošního roku by mohl "dohled" teoreticky skončit, ale to se zdá nepravděpodobné.
Cílem celého procesu je oběma státům pomoci se zaváděním nezávislého a efektivního soudního a administrativního systému, který je běžný v ostatních státech EU. Pokrok v těchto oblastech je nezbytný i k případnému vstupu Bulharska s Rumunskem do schengenského prostoru volného pohybu osob bez hraničních kontrol, do kterého zatím oba balkánské státy nebyly zatím přijaty a s ohledem na kritickou zprávu Komise nebudou nejspíš přijaty ani letos.
