


Evropská komise představila novou strategii, která by měla do roku 2030 pomoci vyvést z chudoby 15 milionů Evropanů a do poloviny století chudobu v EU zcela odstranit. Unie sází hlavně na kvalitnější pracovní místa a účinnější využívání evropských fondů. Plán přichází v době rostoucích životních nákladů a prohlubující se krize bydlení, která zasahuje miliony Evropanů.

Strategii proti chudobě Evropská komise oznámila v rámci tzv. sociálního balíčku. Do něho patří také návrh doporučení, jak řešit krizi bydlení, evropská záruka pro děti nebo lepší práva pro osoby s postižením.
Strategie, která má pomoci lidem nepropadnout se do chudoby nebo se z ní případně rychle vymanit, stojí na třech hlavních prioritách.
První se zaměřuje na boj s chudobou napříč generacemi. Evropská komise za klíčové řešení označuje přístup ke kvalitní a stabilní práci, která lidem zajistí důstojný příjem.
Zároveň upozorňuje i na specifické problémy skupin mimo produktivní věk – dětí a seniorů – nebo mladých lidí, kteří obtížně hledají první zaměstnání či dostupné bydlení.
Druhá priorita cílí na širší společenské problémy, které chudobu prohlubují. Strategie zdůrazňuje boj s diskriminací, řešení bytové krize i rostoucích životních nákladů a apeluje na lepší dostupnost sociálních a vzdělávacích služeb.
V reakci na současnou geopolitickou situaci komise zmiňuje také energetickou a dopravní chudobu a odkazuje na dubnový balíček AccelerateEU, který počítá s větším důrazem na obnovitelné zdroje energie či lepší mapování zásob paliv. Součástí plánu je i posílení ochrany spotřebitelů, finanční gramotnosti a přístupu k finančním službám.
Třetí pilíř se týká financování a role členských států. Evropská komise nechce vytvářet nové finanční nástroje, místo toho tlačí na efektivnější využívání těch stávajících, především evropských fondů.
Členským státům doporučuje přijmout vlastní strategie boje s chudobou na národní, regionální i místní úrovni a určit koordinátora na nejvyšší politické úrovni.
Sama komise chce státům pomáhat s implementací strategie a koordinovat postup s dalšími evropskými institucemi, včetně Evropského parlamentu a Evropského hospodářského a sociálního výboru.
Podle komisařky pro sociální práva a dovednosti, kvalitní pracovní místa a připravenost Roxany Mînzatuové, která návrh Strategie proti chudobě představila, byla Evropa vždy definována svou ekonomickou silou, sociálním modelem i solidaritou.
„V následujících letech budou tyto hodnoty testovány a naše odpověď ovlivní nejen naše ekonomiky, ale i důvěru, kterou občané vkládají v Evropu,“ řekla komisařka.
Sociálně demokratická frakce Evropského parlamentu v reakci uvedla, že představenou strategii vítá, upozorňuje však na nutnost rychlé akce.
„Předsedkyně komise musí využít veškerý svůj vliv k zavedení účinného ochranného štítu proti rostoucím cenám a dokázat tak, že pracuje ve prospěch všech Evropanů, včetně těch nejzranitelnějších,“ uvedla europoslankyně a místopředsedkyně frakce Gabriele Bischoffová.
„Za tímto účelem musí zajistit plné využití všech dostupných nástrojů souvisejících s evropským semestrem a fondy EU. Dobré úmysly musí být doprovázeny rozhodným prováděním, včetně investic,“ dodala.
Bischoffová zároveň vyzvala k přijetí nové evropské legislativy, která by zajistila adekvátní minimální příjmy, a k výraznému posílení evropské garance pro děti. Ta má dětem ohroženým chudobou zajistit dostupný přístup ke vzdělání, zdravotní péči, kvalitní stravě nebo důstojnému bydlení.
Pozitivně hodnotí návrh také slovenský místopředseda Evropského parlamentu Martin Hojsík z frakce Renew Europe. I on ale upozorňuje, že bez dostatečného financování nebude možné cíle strategie naplnit.
Podle Hojsíka dokument otevírá důležitá témata a vysílá signál, že důstojné životní podmínky mají být dostupné pro všechny. „Zároveň však bude klíčové, aby při její implementaci Evropská komise úzce spolupracovala s členskými státy, které mají v oblastech jako bydlení hlavní kompetence,“ sdělil redakci.
K návrhu se vyjádřilo také české ministerstvo práce a sociálních věcí. Redakci uvedlo, že se do přípravy strategie zapojilo prostřednictvím veřejné konzultace a Evropské komisi poskytlo informace o chápání chudoby i jejích příčinách v českém prostředí.
Ministerstvo zároveň připomnělo, že Česko už dnes disponuje několika strategickými rámci zaměřenými na boj s chudobou.
Data Eurostatu ukazují, že chudobou nebo sociálním vyloučením je ohroženo 20,9 procenta obyvatel EU. Nejhůře je na tom Bulharsko (29 %), Česko přitom z této statistiky vychází nejlépe (11,5 %).
Experti však zpochybňují, že by Česko skutečně bylo premiantem ve statistikách týkajících se chudoby. Podle analýzy sociologů Michaela Škvrňáka a Daniela Prokopa z PAQ Research jsou zavádějící, protože nepoužívají jednotné evropské metriky. Podle jejich vlastních výpočtů by Česko ve skutečnosti bylo poblíž evropského průměru.
Česko v evropských statistikách vyniká i další zajímavostí. Z nedávného Eurobarometru vyplývá, že by Češi preferovali, aby EU v otázce řešení krize bydlení dělala více – podle 26 procent respondentů by mělo být jednou z jejich hlavních priorit. EU má však v sociální politice velice limitované kompetence, většina pravomocí tak zůstává členským státům, což se odráží i v podobě Strategie pro chudobu.



Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.



Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.



Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.



Problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy, uvedlo dnes ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému. Před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.



Tři dny zbývají do startu fotbalového mistrovství světa, na kterém se po 20 letech představí i česká reprezentace. V žebříčku renomovaného serveru The Athletic, který hodnotil dresy všech účastníků turnaje, však Češi naprosto propadli. Skončili třetí od konce.