Aktuálně.cz: Od roku 2012 po celé EU prudce klesá nezaměstnanost, včetně nezaměstnanosti mladých. Z původních průměrných 25 procent už spadla na dnešních 15. Jaké problémy naopak přetrvávají?
Siôn Simon: Pokles nezaměstnanosti u mladých je samozřejmě vítaná věc. Přesto zůstává na hrozně vysoké úrovni. Mladí lidé jsou nezaměstnaností ohroženi více než vyšší věkové kategorie, mají i méně možností k přeškolení.
Právě mladí lidé jsou často nuceni uzavírat pro ně nevýhodné pracovní smlouvy nabízející jen málo možností dále se profesně rozvíjet.
Častěji jsou nuceni vzít takzvaný zero hour contract. Tedy smlouvu, která jim nezaručuje konkrétní úvazek. Také musí pracovat přesčas nebo formálně vystupovat jako osoba samostatně výdělečně činná. A to vše v rámci plného pracovního úvazku.
Zemí s nejvyšším procentem smluv nezaručujících konkrétní úvazek je právě Spojené království. McDonald's kupříkladu na zero hour contract zaměstnává více než milion lidí. V čem je pro zaměstnance tak nevýhodná?
Tyto smlouvy velmi oslabují vyjednávací pozici zaměstnanců. Doslova zplnomocňují zaměstnavatele, aby rozhodl o tom, kolik hodin bude zaměstnanec pracovat, a jaký tak bude mít výdělek.
Někomu může taková pracovní smlouva vyhovovat. Tento model ale přestává být výjimkou a čím dál více zaměstnancům je nabízeno, aby pracovali mimo dohodnutý rámec pracovního úvazku.
V důsledku to znamená více nezaplacených přesčasových hodin, a tím pádem i méně zaplacených hodin celkově.
Jak může EU mladým lidem pomoct?
Musíme povzbuzovat jejich vzdělávání v technických oborech na středních školách, aby odpovídalo praxi v podnicích. Musíme usnadňovat uzavírání smluv na plný úvazek se zaručenou pracovní dobou. A musíme bojovat proti diskriminaci dané věkem.
Chabá brexitová dohoda poškodí mladé Brity
Množství mladých Britů bez práce přispělo i k tomu, že se celková nezaměstnanost ve Spojeném království na konci loňského roku zvedla. Poprvé od referenda o brexitu. Ekonomové navíc předpokládají další nárůst. Je to důsledek brexitu?
Británie opustí unii s jedním z nejnižších nárůstů HDP z celé osmadvacítky. Přispěje k tomu i velmi chabě formulovaná politika toryů, právě co se týče podmínek brexitu.
Vláda konzervativců často poukazovala na nízkou nezaměstnanost jako jeden z jejích úspěchů. Jiné statistiky, jako jsou stagnující platy a produktivita, ale dokládají, že logika ekonomických argumentů torryů stojí na falešném základě.
(Pozn. red.: Siôn Simon je členem opoziční britské Labouristické strany.)
EMPL committee today. Discussing the new European Labour Authority. New authority will coordinate and enforce Labour rules across EU. Heading in the right direction, and workers' rights a top priority, but we need to ensure there's no duplication of work or money wasted. pic.twitter.com/P0IXWLWOOB
— Siôn Simon (@sionsimon) May 24, 2018
Pokud Británie odejde z EU bez dohody přijatelné pro obě strany, poškodí to právě mladé lidi? Kupříkladu v ohledu na pracovní příležitosti, které se dnes nabízejí vedle v Německu…
Ano, neúspěch Theresy Mayové dosáhnout rozumné dohody výrazně sníží možnosti mladých lidí. Británie se vrátí do časů, kdy tyto možnosti měli pouze bohatí.
Pozor na odcizení občanů
Česká republika patří k zemím, které nepříliš ochotně přebírají evropské hodnoty, a to včetně sociálních práv. Nevzniká tady nebezpečí, že se tyto státy postupně dostanou na periferii EU podobně jako Británie, která osmadvacítku příští rok opouští?
Národní vlády i Evropská unie musí být velmi obezřetné, aby si neodcizily své občany. Pomalé hospodářské oživení společně se selháním politiky škrtů vyvolávají rozhořčení a deziluzi.
EU riskuje, že nespokojenost občanů bude narůstat, pokud bude dávat sliby, které nemůže splnit.
Proto je důležité, aby se členské země zasloužily o úspěch Evropského pilíře sociálních práv. Vyžádá si to delší čas, ale je to velmi důležité, pokud chce EU přežít a prosperovat.
Cílem Evropského pilíře sociálních práv je zajistit občanům EU například rovné příležitosti a přístup na trh práce nebo spravedlivé pracovní podmínky. Nepřišel ale poněkud pozdě? Vyhlášen byl teprve loni v prosinci v Göteborgu.
Jsem přesvědčen, že pilíř měl být schválen mnohem dříve. Na druhou stranu ve mně tento nový závazek unie, v němž jsou sociální práva vyvážena s ekonomickou svobodou, vzbuzuje nové naděje.
Je načase, aby se Evropa odklonila od nesprávné ideologie vynuceného šetření, která demontovala naše sociálně-ekonomické modely.
Nebyl Evropský pilíř sociálních práv v prvé řadě odpovědí unie na globální finanční krizi z let 2007-2008?
Evropská odpověď na finanční krizi byla nemastná neslaná. Zčásti proto, že bylo nezbytné koordinovat reakci na tuto krizi na mezinárodní úrovni, což je velmi obtížné.
Ovšem domněnka, že k opětovnému nastartování ekonomiky jsou nutné dalekosáhlé škrty ve veřejných financích, uskutečňované navíc po delší časové období, byla mylná. Jako vždy to neblaze ovlivnilo poptávku v soukromém sektoru a vedlo k omezení zaměstnaneckých práv.
Potíž je i v tom, že Evropský pilíř sociálních práv není právně závazný. Jsme však teprve na začátku.
