EU je naše budoucnost, shodnou se evropští lídři v Římě. Současná krize nebývale nahrává populistům

Ondřej Houska Ondřej Houska
24. 3. 2017 11:00
Premiéři či prezidenti států Evropské unie potvrdí, že chtějí v integraci pokračovat i po odchodu Velké Británie. Odmítnou kritiku, kterou vůči EU vznášejí její odpůrci. EU by se ale podle evropských lídrů měla změnit. Musí lidem přinést bezpečnost i ekonomickou prosperitu.
Foto: Reuters

Brusel/Řím - Lídři zemí Evropské unie přiznávají, že členské státy čelí řadě vážných krizí. Migrační vlně, hrozbě terorismu nebo stoupajícím sociálním nerovnostem.

Připouštějí, že je to voda na mlýn populistům, kteří v některých zemích EU sahají po moci.

Na sobotním slavnostním summitu v Římě ale chtějí premiéři či prezidenti států unie potvrdit, že kritikům EU neustoupí. "Evropa je naší společnou budoucností," stojí v návrhu společné deklarace římského summitu, který má Aktuálně.cz k dispozici. 

Podle lídrů členských zemí není možné bez vzájemné spolupráce v rámci EU občanům zajistit to, po čem touží. Tedy bezpečnost nebo ekonomickou prosperitu.

"Kdybychom jednali samostatně, převálcoval by nás globální vývoj. Největší šanci ho ovlivnit a bránit naše společné zájmy a hodnoty máme tehdy, když budeme spolupracovat," shodnou se lídři včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

V Římě se v sobotu sejdou u příležitosti šedesátého výročí podpisu římských smluv, které položily základy dnešní Evropské unie. Založily například společnou celní unii nebo jednotný evropský trh.

Summit jako odpověď na sílící kritiku

Představitelé zemí unie chtějí čelit sílící kritice vůči EU. Na summitu v Římě by se proto měli shodnout na prioritách, na které by se unie měla soustředit po plánovaném odchodu Velké Británie. Mělo by jít například o bezpečnost před terorismem nebo lepší ochranu hranic v reakci na migrační krizi.

Evropský jednotný trh společná deklarace lídrů označuje za nástroj pro podporu hospodářského růstu. Prioritou ale podle nich musí nadále zůstat i ochrana sociálních práv nebo podpora rovnosti žen a mužů.

Dalším z cílů EU by podle premiérů a prezidentů mělo být posílení společné evropské obrany ve spolupráci s NATO.

Římský summit tyto čtyři priority spíš jen obecně vyjmenovává. Jejich rozpracování do konkrétnější podoby má přijít až v následujících měsících. V červnu by měla Evropská komise na konferenci v Praze zveřejnit návrhy, jak posílit spolupráci při společných vojenských misích mimo evropské území. Například v rámci zásahu proti pašerákům migrantů ve Středomoří.

Vícerychlostní Evropa budí rozpaky

Přestože se lídři zemí EU na společném prohlášení v Římě nejspíš shodnou, v minulých dnech se nevyhnuli sporům. Například Česko a další země střední a východní Evropy se ohradily proti myšlence zvané "vícerychlostní Evropa".

Podle ní by státy ochotné k těsnější integraci mohly pokračovat v utužování vazeb samostatně - tedy bez účasti zemí, které to odmítají. Už dnes může za příklad sloužit euro (ne všechny země EU jej mají) nebo oblast Schengenu.

Češi, Poláci a Maďaři se však obávají, že příliš velký důraz kladený na vícerychlostní Evropu by z některých států mohl udělat neplnoprávné členy a mohl by také narušit jednotný evropský trh, na kterém jsou ekonomicky závislí. Poláci dokonce hrozí vetem společného prohlášení, pokud summit na jednotný trh nepoloží větší důraz. 

Lídři by se nakonec měli na summitu shodnout na kompromisu: země, které budou chtít, můžou v integraci postupovat rychleji, ale "musí nechat dveře otevřené těm, které se budou chtít přidat později." Takové znění Česku vyhovuje.

Italové nebo Švédi zase chtěli, aby sum­mit dal větší důraz na podporu sociálních práv Evropanů. Nakonec by se ale měl ve všech bodech najít kompromis.

Sobotka zdůraznil důležitost členství v EU

Česko podle premiéra Bohuslava Sobotky chce, aby římský summit zdůraznil nutnost "zajistit občanům Evropské unie bezpečnost a prosperitu." Tak obecnou prioritu nebude těžké splnit a návrh římské deklarace s ní počítá.

Sobotka taky zdůraznil, že díky členství v EU v Česku vzniká spousta pracovních míst, roste ekonomika a Češi jsou bezpečnější. Prohlásil, že Česko chce rozhodně zachovat možnost, aby mohli občané pracovat v kterékoliv jiné zemi EU. Sobotka tak opravil svého ministra zahraničí a stranického kolegu Lubomíra Zaorálka. Ten v rozhovoru pro Hospodářské noviny vyjádřil pochopení pro ty, kteří volný pohyb pracovních sil kritizují jako příliš dalekosáhlý.

Sobotka ale řekl, že "Česká republika chce udržet všechny čtyři základní svobody v rámci Evropské unie." Mezi ně patří i svoboda hledat si práci v jiném státě unie.

 

Právě se děje

Další zprávy