Brusel - Přístupové rozhovory Evropské Unie s Chorvatskem budou dokončeny během příštího roku, píše se v roční zprávě o pokroku kandidátských zemí pro vstup do EU, kterou dnes zveřejnila Evropská komise.
Komise ale neuvádí konkrétní termín, kdy by se Chorvatsko mohlo stát 28. unijním členem. Obecně se počítá s rokem 2012.
Přístupové rozhovory s Chorvatskem byly až do letošního září zablokovány Slovinskem kvůli hraničnímu sporu, jenž tyto země řeší bezmála dvacet let. Koncem září slovinský parlamentní výbor pro evropské záležitosti jednání odblokoval.
Z celkových 35 kapitol je již 28 otevřených a 12 uzavřených. Přesto ale hraniční rozepře se Slovinskem zpomalila vyjednávání v důležitých kapitolách jako o základních právech, justici a hospodářské soutěži.
Podle zprávy by chorvatská vláda měla své úsilí směřovat k potírání korupce a organizovaného zločinu, změnám v právním systému a měla by dále zlepšit spolupráci s válečným tribunálem pro zločiny spáchané během balkánských válek v devadesátých letech.
| Diskutujte: K moři na občanku? Patří Chorvatsko do EU? |
Hodně práce pro Turecko
Turecko má podle zprávy "před sebou ještě hodně dlouhou cestu". Zatímco turecká vláda je toho názoru, že země v posledním roce učinila značný pokrok pro potenciální unijní členství, EU Turecko kritizuje za velké nedostatky zejména v oblasti lidských práv.
Proti tureckému členství se dlouhodobě staví Francie s Německem, ale Komise jej vidí o něco optimističtěji. Uvádí, že tato muslimská země je schopná dosáhnout v jednáních pokroku, pokud zrychlí potřebné reformy.
"Tempo reforem by mělo zrychlit," píše se ve zprávě. "Nedostatky přetrvávají v řadě oblastí, zejména pokud jde o svobodu slova, svobodu tisku, svobodu náboženství, vojenský dohled nad civilisty a ženská práva," uvádí zpráva.
Turecká vláda nedávno penalizovala mediální společnost Dogan Yayin, která musela zaplatit miliardy dolarů za nezaplacení daní poté, co publikovala řadu kritických článků o vládě. Opozice tvrdí, že pokuta byl trest za onu kritiku.
Neochota a Klausův požadavek
Zpráva mimo jiné podle agentury Reuters reflektuje zdrženlivost unijního klubu překotně přijímat další členy. Týká se to hlavně ostatních balkánských zemí, které pokukují po unijním členství (Srbsko, Makedonie, Albánie, Bosna, Černá hora a Kosovo). Podle hodnocení zprávy však zde rozbujelá korupce zasahuje do každodenního života obyvatel. Srbsko ze všech jmenovaných zemí má přesto největší potenciál.
Uzavření smlouvy o přistoupení Chorvatska bedlivě sledují unijní i čeští lídři. Skýtá totiž šanci zakomponovat nový požadavek Václava Klause, který na EU vznesl minulý týden.
Prezident pro Česko žádá trvalou výjimku, jakou si vyjednaly například Polsko a Británie. Obává se budoucích majetkových nároků sudetských Němců a prolomení Benešových dekretů.
Pokud unijní lídři totiž budou postupovat jako v případě Irska, budou moci přijmout Klausův požadavek jako politickou deklaraci a tu jako právně závaznou garanci včlenit do oné smlouvy o přistoupení s Chorvatskem.
