Evropská unie by měla do svých řad přijmout Černou Horu a Albánii v roce 2028. Novinářům to v pátek před začátkem jednání lídrů zemí EU a západního Balkánu v černohorském přímořském městě Tivat řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda české vlády měl před summitem bilaterální schůzku s černohorským prezidentem Jakovem Milatovičem, s nímž jednal například o možných dodávkách českých zbraní.
Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, z nichž některé země požádaly o členství v Evropské unii již v první dekádě tohoto století.
„Lobbovali jsme za naši zbrojovku, aby si Černá Hora koupila zbraně,“ přiblížil odpoledne Babiš českým novinářům. Poznamenal, že české zbraně mají ve světě věhlas a že Spajiče pozval na návštěvu České republiky, aby s ním při té příležitosti o možném zbrojním obchodu jednal.
Babiš zmínil, že hovořil rovněž s úřadující kosovskou prezidentkou Albulenou Haxhiuovou a s premiérem Bosny a Hercegoviny Nerminem Nikšičem.
„Já jim říkám, že teď je ten moment, abyste tu Evropskou unii donutili, aby Černá Hora i Albánie v roce 2028 vstoupily do EU,“ sdělil Babiš s odkazem na své rozhovory s balkánskými lídry během čtvrteční slavnostní večeře a pátečních bilaterálních schůzek.
„Je velká chyba, že tyto země se už dávno nestaly členskými státy Evropské unie,“ doplnil později Babiš novinářům. Poznamenal, že tyto státy si vstup do evropského bloku zaslouží.
Přijímací proces balkánských zemí, který bude tématem dnešního jednání šéfů států a vlád, podle českého premiéra trvá příliš dlouho. Unie sice po ruském vpádu na Ukrajinu stagnující proces integrace urychlila, avšak někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila.
Zároveň se obávají, aby Evropská unie neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat při obraně proti Rusku.
Právě Černá Hora je zemí, která se k unii přiblížila nejvíce a stanovila si cíl stát se členem v roce 2028. Unijní činitelé hovoří jako o reálnějším horizontu o konci tohoto desetiletí. U dalších zemí komplikuje integraci pomalé provádění reforem či vzájemné spory.
Cíl je dosažitelný, věří černohorský prezident
Vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu posilují a pro EU je její rozšíření o tyto státy strategickým krokem. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa po summitu v Černé Hoře.
Černohorský prezident Jakov Milatović by rád viděl svou zemi v EU již v roce 2028, což von der Leyenová či Costa nevyloučili, ale ani to neslíbili. Žádné další konkrétní datum na tiskové konferenci nezaznělo.
„Dnes mám plnou důvěru, že tento cíl je dosažitelný,“ pronesl Milatović o možnosti, že by se jeho země stala 28. státem EU v roce 2028. Černá Hora podle něj prokázala, že je důvěryhodným partnerem a mohla by posloužit jako příklad pro další země západního Balkánu.
„Černá Hora je připravena pro konečnou fázi (přístupových rozhovorů),“ doplnil Milatović, s tím, že jeho země se zavázala dodržovat zásady právního státu a demokracie.
Za dosažitelný označila cíl Černé Hory vstoupit do EU v roce 2028 von der Leyenová. Za působivou označila rychlost, kterou Černá Hora provádí požadované reformy pro vstup EU. Po Černé Hoře by mohla do EU vstoupit Albánie a pak další země západního Balkánu, sdělila von der Leyenová, aniž by zmínila nějaké konkrétní datum.
„Potřebujeme proces zrychlit,“ myslí si Costa o přístupových rozhovorech se zeměmi západního Balkánu. Podle něj tuto snahu musí vyvinout jak unijní instituce tak kandidátské země. „Proces je a zůstává založen na reformách a dosažených zásluhách,“ pokračoval předseda Evropské rady. Podle něj byl summit v černohorském Tivatu velmi úspěšný. „Země západního Balkánu jsou neoddělitelnou součástí budoucnosti Evropské unie,“ napsal Costa na síti X.
Mohlo by vás také zajímat: Premiérova reakce mě překvapila. Ekonom popisuje, jak to bude s důchody
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Ruský útok zabíjel. Bombardování nepřežilo šest lidí a dítě, plameny krotili hasiči
Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.
„Snaží se nás zastrašit.“ Trump zuří kvůli článku o daru od Arabů, autoři byli předvoláni
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala předvolání několika novinářům deníku The New York Times (NYT) před federální velkou porotu kvůli jejich článku o bezpečnostních nedostatcích nového prezidentského speciálu Air Force One. Ten Spojené státy dostaly darem od Kataru. Deník označil postup ministerstva spravedlnosti za pokus zastrašit média a útok na svobodu tisku.
Tragédie v Brně. Při havárii po startu zahynuli dva motocykloví závodníci
Na Masarykově okruhu v Brně dnes zemřeli dva jezdci po nehodě při závodu silničních motocyklů v rámci seriálu Alpe Adria Championship.
Český tenis je ve skvělých rukou, žasne Laver. McEnroe prý nic podobného neviděl
Vypadalo to na nečekaně krátkou podívanou s nulovou zápletkou. Nakonec nabídlo historicky první české finále tenisového Wimbledonu epické drama, o kterém básní i ty největší hvězdy tohoto sportu. Pochvalu sklízí vítězka Linda Nosková i poražená Karolína Muchová.
