Evropská unie by měla do svých řad přijmout Černou Horu a Albánii v roce 2028. Novinářům to v pátek před začátkem jednání lídrů zemí EU a západního Balkánu v černohorském přímořském městě Tivat řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda české vlády měl před summitem bilaterální schůzku s černohorským prezidentem Jakovem Milatovičem, s nímž jednal například o možných dodávkách českých zbraní.
Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, z nichž některé země požádaly o členství v Evropské unii již v první dekádě tohoto století.
„Lobbovali jsme za naši zbrojovku, aby si Černá Hora koupila zbraně,“ přiblížil odpoledne Babiš českým novinářům. Poznamenal, že české zbraně mají ve světě věhlas a že Spajiče pozval na návštěvu České republiky, aby s ním při té příležitosti o možném zbrojním obchodu jednal.
Babiš zmínil, že hovořil rovněž s úřadující kosovskou prezidentkou Albulenou Haxhiuovou a s premiérem Bosny a Hercegoviny Nerminem Nikšičem.
„Já jim říkám, že teď je ten moment, abyste tu Evropskou unii donutili, aby Černá Hora i Albánie v roce 2028 vstoupily do EU,“ sdělil Babiš s odkazem na své rozhovory s balkánskými lídry během čtvrteční slavnostní večeře a pátečních bilaterálních schůzek.
„Je velká chyba, že tyto země se už dávno nestaly členskými státy Evropské unie,“ doplnil později Babiš novinářům. Poznamenal, že tyto státy si vstup do evropského bloku zaslouží.
Přijímací proces balkánských zemí, který bude tématem dnešního jednání šéfů států a vlád, podle českého premiéra trvá příliš dlouho. Unie sice po ruském vpádu na Ukrajinu stagnující proces integrace urychlila, avšak někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila.
Zároveň se obávají, aby Evropská unie neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat při obraně proti Rusku.
Právě Černá Hora je zemí, která se k unii přiblížila nejvíce a stanovila si cíl stát se členem v roce 2028. Unijní činitelé hovoří jako o reálnějším horizontu o konci tohoto desetiletí. U dalších zemí komplikuje integraci pomalé provádění reforem či vzájemné spory.
Cíl je dosažitelný, věří černohorský prezident
Vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu posilují a pro EU je její rozšíření o tyto státy strategickým krokem. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa po summitu v Černé Hoře.
Černohorský prezident Jakov Milatović by rád viděl svou zemi v EU již v roce 2028, což von der Leyenová či Costa nevyloučili, ale ani to neslíbili. Žádné další konkrétní datum na tiskové konferenci nezaznělo.
„Dnes mám plnou důvěru, že tento cíl je dosažitelný,“ pronesl Milatović o možnosti, že by se jeho země stala 28. státem EU v roce 2028. Černá Hora podle něj prokázala, že je důvěryhodným partnerem a mohla by posloužit jako příklad pro další země západního Balkánu.
„Černá Hora je připravena pro konečnou fázi (přístupových rozhovorů),“ doplnil Milatović, s tím, že jeho země se zavázala dodržovat zásady právního státu a demokracie.
Za dosažitelný označila cíl Černé Hory vstoupit do EU v roce 2028 von der Leyenová. Za působivou označila rychlost, kterou Černá Hora provádí požadované reformy pro vstup EU. Po Černé Hoře by mohla do EU vstoupit Albánie a pak další země západního Balkánu, sdělila von der Leyenová, aniž by zmínila nějaké konkrétní datum.
„Potřebujeme proces zrychlit,“ myslí si Costa o přístupových rozhovorech se zeměmi západního Balkánu. Podle něj tuto snahu musí vyvinout jak unijní instituce tak kandidátské země. „Proces je a zůstává založen na reformách a dosažených zásluhách,“ pokračoval předseda Evropské rady. Podle něj byl summit v černohorském Tivatu velmi úspěšný. „Země západního Balkánu jsou neoddělitelnou součástí budoucnosti Evropské unie,“ napsal Costa na síti X.
Mohlo by vás také zajímat: Premiérova reakce mě překvapila. Ekonom popisuje, jak to bude s důchody
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Technika Trumpova čtecího zařízení podezřívají ze sázek na projevy, vydělat mohl přes 100 tisíc dolarů
Bílý dům suspendoval technika, který obsluhuje čtecí zařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Muž čelí podezření, že vydělal více než 100 tisíc dolarů (2,1 milionu korun) na predikčním trhu Kalshi sázkami na to, co prezident řekne ve významných projevech. Na tiskové konferenci to ve čtvrtekpodle agentury AP oznámila mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
„Politici bohužel na mladé lidi často kašlou." Piráti představili projekt Mladá vláda
Piráti ve čtvrtek na pražské Štvanici představili projekt Mladá vláda, který má propojit mladé politiky a odborníky napříč stranou a připravovat návrhy k tématům, která podle nich nejvíce dopadají na mladou generaci.
Nečekaný zásah u vedení policie. Inspekce zkoumá okolnosti sebevraždy exkriminalisty
Tragická smrt exšéfa karlovarské mordparty Rudolfa Flašky má pokračování. O okolnosti jeho sebevraždy se zajímá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), ve čtvrtek provedla několik prohlídek. Nevynechala ani kanceláře policejního vedení na krajském ředitelství, uvedlo pro Aktuálně.cz několik zdrojů z policejního prostředí i inspekce. Domovní prohlídka proběhla také u Flaškovy exmanželky.
„Myslela jsem, že nás sejmou, ale bylo to úžasné.“ Nízký průlet letky námořnictva USA lidi zaskočil
Stíhací letoun akrobatické letky amerického námořnictva Blue Angels ve středu proletěl nezvykle nízko nad návštěvníky pláže Pensacola na Floridě. Armáda tak incident prověřuje.
Zázrak versus česká ostuda. Norskou pohádku nestvořila kouzla, ale promyšlené kroky
Norsko má zhruba o polovinu méně obyvatel než Česko. Přesto jeho fotbalová reprezentace okouzlila svět a doma ji vítali desetitisíce fanoušků, zatímco Schick a spol. zmizeli ze šampionátu v Americe, aniž by si toho někdo pořádně všiml. Co dělají na severu Evropy lépe?