„Členy se měly stát už dávno.“ Babiš chce Černou Horu a Albánii v EU už v roce 2028

Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, z nichž některé země požádaly o členství v Evropské unii již v první dekádě tohoto století.

„Lobbovali jsme za naši zbrojovku, aby si Černá Hora koupila zbraně,“ přiblížil odpoledne Babiš českým novinářům. Poznamenal, že české zbraně mají ve světě věhlas a že Spajiče pozval na návštěvu České republiky, aby s ním při té příležitosti o možném zbrojním obchodu jednal.

Související

Černohorské Cetinje: Městečko kdysi inspirovalo Wericha, teď místem otřásla tragédie

Babiš zmínil, že hovořil rovněž s úřadující kosovskou prezidentkou Albulenou Haxhiuovou a s premiérem Bosny a Hercegoviny Nerminem Nikšičem.

„Já jim říkám, že teď je ten moment, abyste tu Evropskou unii donutili, aby Černá Hora i Albánie v roce 2028 vstoupily do EU,“ sdělil Babiš s odkazem na své rozhovory s balkánskými lídry během čtvrteční slavnostní večeře a pátečních bilaterálních schůzek.

„Je velká chyba, že tyto země se už dávno nestaly členskými státy Evropské unie,“ doplnil později Babiš novinářům. Poznamenal, že tyto státy si vstup do evropského bloku zaslouží.

Přijímací proces balkánských zemí, který bude tématem dnešního jednání šéfů států a vlád, podle českého premiéra trvá příliš dlouho. Unie sice po ruském vpádu na Ukrajinu stagnující proces integrace urychlila, avšak někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila.

Související

Dvacátý osmý člen Evropské unie? Černá Hora je nejblíže vstupu, uvedla eurokomisařka

Zároveň se obávají, aby Evropská unie neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat při obraně proti Rusku.

Právě Černá Hora je zemí, která se k unii přiblížila nejvíce a stanovila si cíl stát se členem v roce 2028. Unijní činitelé hovoří jako o reálnějším horizontu o konci tohoto desetiletí. U dalších zemí komplikuje integraci pomalé provádění reforem či vzájemné spory.

Cíl je dosažitelný, věří černohorský prezident

Vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu posilují a pro EU je její rozšíření o tyto státy strategickým krokem. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa po summitu v Černé Hoře.

Černohorský prezident Jakov Milatović by rád viděl svou zemi v EU již v roce 2028, což von der Leyenová či Costa nevyloučili, ale ani to neslíbili. Žádné další konkrétní datum na tiskové konferenci nezaznělo.

„Dnes mám plnou důvěru, že tento cíl je dosažitelný,“ pronesl Milatović o možnosti, že by se jeho země stala 28. státem EU v roce 2028. Černá Hora podle něj prokázala, že je důvěryhodným partnerem a mohla by posloužit jako příklad pro další země západního Balkánu.

Související

Trump vyhrožuje novými cly. Neopodstatněné, oponuje Evropská unie. Ohradila se i Čína

„Černá Hora je připravena pro konečnou fázi (přístupových rozhovorů),“ doplnil Milatović, s tím, že jeho země se zavázala dodržovat zásady právního státu a demokracie.

Za dosažitelný označila cíl Černé Hory vstoupit do EU v roce 2028 von der Leyenová. Za působivou označila rychlost, kterou Černá Hora provádí požadované reformy pro vstup EU. Po Černé Hoře by mohla do EU vstoupit Albánie a pak další země západního Balkánu, sdělila von der Leyenová, aniž by zmínila nějaké konkrétní datum.

„Potřebujeme proces zrychlit,“ myslí si Costa o přístupových rozhovorech se zeměmi západního Balkánu. Podle něj tuto snahu musí vyvinout jak unijní instituce tak kandidátské země. „Proces je a zůstává založen na reformách a dosažených zásluhách,“ pokračoval předseda Evropské rady. Podle něj byl summit v černohorském Tivatu velmi úspěšný. „Země západního Balkánu jsou neoddělitelnou součástí budoucnosti Evropské unie,“ napsal Costa na síti X.

Mohlo by vás také zajímat: Premiérova reakce mě překvapila. Ekonom popisuje, jak to bude s důchody