Evropská unie by měla do svých řad přijmout Černou Horu a Albánii v roce 2028. Novinářům to v pátek před začátkem jednání lídrů zemí EU a západního Balkánu v černohorském přímořském městě Tivat řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda české vlády měl před summitem bilaterální schůzku s černohorským prezidentem Jakovem Milatovičem, s nímž jednal například o možných dodávkách českých zbraní.
Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, z nichž některé země požádaly o členství v Evropské unii již v první dekádě tohoto století.
„Lobbovali jsme za naši zbrojovku, aby si Černá Hora koupila zbraně,“ přiblížil odpoledne Babiš českým novinářům. Poznamenal, že české zbraně mají ve světě věhlas a že Spajiče pozval na návštěvu České republiky, aby s ním při té příležitosti o možném zbrojním obchodu jednal.
Babiš zmínil, že hovořil rovněž s úřadující kosovskou prezidentkou Albulenou Haxhiuovou a s premiérem Bosny a Hercegoviny Nerminem Nikšičem.
„Já jim říkám, že teď je ten moment, abyste tu Evropskou unii donutili, aby Černá Hora i Albánie v roce 2028 vstoupily do EU,“ sdělil Babiš s odkazem na své rozhovory s balkánskými lídry během čtvrteční slavnostní večeře a pátečních bilaterálních schůzek.
„Je velká chyba, že tyto země se už dávno nestaly členskými státy Evropské unie,“ doplnil později Babiš novinářům. Poznamenal, že tyto státy si vstup do evropského bloku zaslouží.
Přijímací proces balkánských zemí, který bude tématem dnešního jednání šéfů států a vlád, podle českého premiéra trvá příliš dlouho. Unie sice po ruském vpádu na Ukrajinu stagnující proces integrace urychlila, avšak někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila.
Zároveň se obávají, aby Evropská unie neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat při obraně proti Rusku.
Právě Černá Hora je zemí, která se k unii přiblížila nejvíce a stanovila si cíl stát se členem v roce 2028. Unijní činitelé hovoří jako o reálnějším horizontu o konci tohoto desetiletí. U dalších zemí komplikuje integraci pomalé provádění reforem či vzájemné spory.
Cíl je dosažitelný, věří černohorský prezident
Vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu posilují a pro EU je její rozšíření o tyto státy strategickým krokem. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa po summitu v Černé Hoře.
Černohorský prezident Jakov Milatović by rád viděl svou zemi v EU již v roce 2028, což von der Leyenová či Costa nevyloučili, ale ani to neslíbili. Žádné další konkrétní datum na tiskové konferenci nezaznělo.
„Dnes mám plnou důvěru, že tento cíl je dosažitelný,“ pronesl Milatović o možnosti, že by se jeho země stala 28. státem EU v roce 2028. Černá Hora podle něj prokázala, že je důvěryhodným partnerem a mohla by posloužit jako příklad pro další země západního Balkánu.
„Černá Hora je připravena pro konečnou fázi (přístupových rozhovorů),“ doplnil Milatović, s tím, že jeho země se zavázala dodržovat zásady právního státu a demokracie.
Za dosažitelný označila cíl Černé Hory vstoupit do EU v roce 2028 von der Leyenová. Za působivou označila rychlost, kterou Černá Hora provádí požadované reformy pro vstup EU. Po Černé Hoře by mohla do EU vstoupit Albánie a pak další země západního Balkánu, sdělila von der Leyenová, aniž by zmínila nějaké konkrétní datum.
„Potřebujeme proces zrychlit,“ myslí si Costa o přístupových rozhovorech se zeměmi západního Balkánu. Podle něj tuto snahu musí vyvinout jak unijní instituce tak kandidátské země. „Proces je a zůstává založen na reformách a dosažených zásluhách,“ pokračoval předseda Evropské rady. Podle něj byl summit v černohorském Tivatu velmi úspěšný. „Země západního Balkánu jsou neoddělitelnou součástí budoucnosti Evropské unie,“ napsal Costa na síti X.
Mohlo by vás také zajímat: Premiérova reakce mě překvapila. Ekonom popisuje, jak to bude s důchody
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Babiš chce zmrazení platů politiků zařadit na jednání sněmovny
Premiér Andrej Babiš na pondělním jednání koaliční rady požádá předsedu SPD a Sněmovny Tomia Okamuru, aby zařadil na jednání dolní komory plán na zmrazení platů politiků. Novinářům to řekl po zasedání vlády. Poslaneckou novelu předsedů koaličních ANO, SPD a Motoristů, která má zmrazit platy politiků do konce roku 2030, schválil Babišův kabinet na svém druhém zasedání loni v polovině prosince.
Čínská dlouhodobá sázka. Spolu s Ruskem otevírá „ledovou hedvábnou cestu“
V geopolitických úvahách se v posledních měsících a letech stále častěji skloňuje Arktida. S ubývajícím ledem a pokrokem technologií se z ní postupně stává oblast, která přitahuje pozornost regionálních i světových lídrů. Nejnovějším příkladem je Čína. Ta nyní spouští pravidelnou námořní linku přes Arktidu, kterou nazývá „Ledovou hedvábnou cestou“.
ŽIVĚ Ukrajinský útok na Belgorodskou oblast si vyžádal životy šesti lidí
Šest lidí v noci na pondělí zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 205 ukrajinských dronů.
Silná bouřka v Pardubickém kraji vyřadila z proudu 3500 domácností
Silná bouřka způsobila v pondělí odpoledne v Pardubickém kraji výpadky v dodávkách elektrické energie. Bez proudu je přibližně 3500 domácností, společnost ČEZ pracuje na odstranění závad. Sdělila to mluvčí skupiny ČEZ pro východní Čechy Šárka Lapáčková Beránková. Výpadky evidují energetici také v Královéhradeckém kraji a na Vysočině.
Bičík: Ve Spartě nevidím silnou osobnost. Pulkraba oceňuju, ale byla to jasná penalta
„Slovan Liberec byl proti Slavii i ve statistikách lepší, ale nedá se říci, že na ni našel recept,“ říká bývalý brankář David Bičík v pravidelném komentáři pro Aktuálně.cz k dění v české fotbalové lize.