Infobox
ČTĚTE TAKÉ:
Internet - důležité bojiště Al-Káidy
Ministři spravedlnosti a vnitra dnes schválili kontroverzní směrnici, která to nařizuje.
Direktiva se netýká obsahu hovorů či e-mailů, ale i přehled o spojeních by měl podle představ Bruselu pomoci při stíhání teroristů a zločinců. Vyšetřovatelé nejzávažnějších zločinů tak mají dostat do rukou informace o tom, kdo, komu, kdy a odkud volal, posílal e-mail či hovořil prostřednictvím internetu.
Telefonní a internetoví operátoři budou muset tyto záznamy archivovat od půl roku do dvou let.
Státy mohou říct ne
Nejprve však bude třeba směrnici převést do národního práva, s čímž může být leckde problém. Nelze ani vyloučit, že norma skončí u Evropského soudního dvora. Irsko a Slovensko dnes opět vyjádřily pochyby nad procedurální stránkou věci.
"Direktiva usnadní boj proti zločinu a terorismu, současně však skýtá i záruky, že práva a svobody občanů zůstanou nedotčeny," uvedl místopředseda Evropské komise Franco Frattini. Připomněl, že každá vláda má určit nezávislý orgán, dohlížející na to, aby osobní data nebyla zneužita.
Společná pravidla nejsou jasná
Státy EU dosud mají pro skladování telekomunikačních dat odlišná pravidla, takže je uchovávají od tří měsíců jako v Nizozemsku po čtyři roky v Itálii, popřípadě tato pravidla nemají vůbec jako Německo či Finsko. Impulsem ke sladění se staly teroristické útoky v Madridu a Londýně, po nichž záznamy o volání z mobilů pomohly odhalit pachatele.
Cenou za kompromis mezi prioritami boje proti teroristům, zaplacení nákladů operátorů a ochranou osobních údajů se ale jeví vágnost společných pravidel.
Mnoho klíčových otázek si mají upravit samy členské státy, například přesnou lhůtu pro uchovávání dat, zahrnutí nepřijatých hovorů či úhradu nákladů operátorů, které se dosud jen odhadují. Striktnější pravidla se však ukázala neprůchodná.
Česko bude s přijetím váhat
Až směrnice vyjde v úředním věstníku, budou mít členské státy na její zapracování do národního práva lhůtu 18 měsíců, která u dat z internetové komunikace může být prodloužena až na 36 měsíců.
Česká republika dnes oznámila, že této možnosti využije, Slovensko naopak nikoliv, protože podle ministryně spravedlnosti Lucie Žitňanské nevidí s převzetím směrnice žádný problém a výhrady se týkaly jen formy, nikoliv obsahu.
Zatímco slovenská legislativa již počítá s tím, že uchovávání dat zaplatí sami operátoři, platná česká úprava naopak přesouvá tíži nákladů na státní rozpočet. Uchovávání dat v současném omezeném rozsahu podle expertů stojí řádově desítky milionů korun ročně, ale odhady u internetové komunikace dosud nejsou k dispozici.
