Za Čechy bude v Bruselu jednat Robert Fico. Sobotka odjede z důležité schůzky EU předčasně

Ondřej Houska Ondřej Houska
4. 3. 2017 7:10
Česko nebude mít zástupce na druhém dni summitu evropských lídrů, který se sejde příští týden ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Premiér Bohuslav Sobotka bude na summitu jen ve čtvrtek, pak odletí na kongres ČSSD do Brna. Česko tak bude na schůzce nejspíš zastupovat slovenský premiér Robert Fico.
Český premiér Bohuslav Sobotka a jeho slovenský protějšek Robert Fico.
Český premiér Bohuslav Sobotka a jeho slovenský protějšek Robert Fico. | Foto: Ludvík Hradilek

Brusel - Vůbec nejdůležitější schůzka zemí Evropské unie se odehraje bez Čechů.

Premiér Bohuslav Sobotka bude na summitu lídrů členských států osmadvacítky jen první den. V pátek 10. března Brusel opustí a odjede do Brna na sjezd sociálních demokratů, kterým předsedá.

"V pátek nás nejspíš bude zastupovat slovenský premiér Robert Fico," řekl Aktuálně.cz diplomat obeznámený se situací, který nechtěl být jmenován. Česko tak předá hájení svých zájmů Slovensku.

Podle pravidel se summitů může za každou zemi zúčastnit jen předseda vlády nebo hlava státu - nikdo jiný. Pokud by tedy Češi chtěli mít na vrcholné evropské schůzce svého vlastního zástupce, musel by Sobotku nahradit prezident Miloš Zeman.

Na summity, oficiálně nazývané Evropská rada, ale za Česko tradičně jezdí premiér. "Pro Česko bude lepší, když ho bude zastupovat Fico, než aby tam seděl Zeman," řekl Aktuálně.cz další nejmenovaný český diplomat.

Podle zdrojů redakce byl Sobotka rozčílený na tým ČSSD v Lidovém domě, když se dozvěděl, že kvůli sjezdu bude muset odjet z evropského summitu o den dřív. Termín evropské schůzky se přitom věděl minimálně půl roku předem, takže Sobotka svým stranickým kolegům vyčítal, že nedokázali den sjezdu přizpůsobit jeho povinnostem jakožto premiéra.

Zastupování států není novinka

Každá země si může sama určit jiný stát EU, který ji bude na summitu v případě nutnosti zastupovat.

Sobotka měl na loňském summitu v březnu původně zastupovat slovenského premiéra Fica, který měl tehdy z evropské schůzky předčasně odjet kvůli domácím jednáním o sestavení nové vlády. Část opozice tehdy Fica tvrdě kritizovala a vyčítala mu, že v Bruselu nebude hájit slovenské zájmy. Fico ale nakonec domácí schůzky odsunul a na summitu zůstal až do konce.

Sobotka ale už dříve hájil zájmy jiné země, a to Polska na neformálním summitu v maltské Vallettě v listopadu roku 2015. Požádala ho o to tehdejší polská premiérka Ewa Kopaczová, která nemohla přijet, protože poprvé po volbách zasedal nově zvolený polský parlament.

Prezident Andrzej Duda tehdy i přes prosby premiérky odmítl svolat poslance v jiném termínu.

Vzájemné záskoky jednotlivých zemí jsou výjimečné, ale stávají se. Za nemocného kyperského prezidenta Nikose Anastasiadese jeho roli jednou převzal šéf řecké vlády Alexis Tsipras. Když zase někdejší britský premiér David Cameron z jednoho ze summitů odjel dříve, pravomoc hájit britské zájmy od něj dostal předseda nizozemské vlády Mark Rutte.

Vzájemné zastupování je tak i ukazatelem toho, jaké země k sobě v rámci EU mají blízko. Slovensko je pro Čechy první volbou, což platí i naopak.

Obhájí Donald Tusk svou pozici?

Premiéři či prezidenti států Unie na blížícím se summitu v Bruselu zvolí svého nového předsedu.

Měl by se jím znovu stát dosavadní předseda Evropské rady, bývalý polský premiér Donald Tusk. Současná polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost ho sice nepodporuje, Tusk má ale jistý hlas prakticky všech ostatních zemí.

Česko ho považuje za jednoho ze svých největších spojenců v Bruselu a o jeho znovuzvolení velmi stojí.

Páteční jednání, na kterém už český zástupce nebude, se sejde ve formátu 27 zemí EU bez Velké Británie. Státy by měly podle momentálně platného programu řešit budoucnost Unie, a měly by se tedy věnovat přípravě summitu v Římě, který bude 25. března.

Evropská komise proto tento týden předložila pět variant, kam by se měla EU po plánovaném odchodu Velké Británie ubírat.

Česko a další země visegrádské čtyřky se obávají takzvané dvourychlostní Evropy, která je jedním z pěti možných scénářů. Skupina států ochotných k další integraci by v takovém případě mohla postupovat napřed bez ohledu na ostatní. Česko se bojí, že by takový plán mohl ohrozit jednotný evropský trh, na kterém je hospodářsky závislé.

Turecko je pro Evropskou unii nepostradatelný partner, na tom se nic nezmění. Zatím se nedá říct, že by vykročilo mimo právní rámec, říká Povejšil. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, opět zasednou i odborné týmy. 

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Několik stovek lidí demonstrovalo v Praze a v Brně za klima

Několik stovek lidí v pátek v pražských a brněnských ulicích demonstruje, aby před blížícími se volbami upozornili na klimatickou krizi. Protest v Praze demonstranti zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem "Teď nebo nikdy", po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu.

Ulicemi Brna prošly další asi dvě stovky studentů. Organizátoři a další řečníci nejprve upozornili na dopady změn klimatu. "Z těchto voleb musí vzejít vláda, které nebude lhostejný boj za klimatickou spravedlnost," řekl Ctibor Prokop, student tišnovského gymnázia a mluvčí hnutí Fridays for Future.

Protesty jsou součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future, jehož členové zformulovali klimatické požadavky, podle nichž by lidé měli vybírat budoucí českou vládu. Je mezi nimi například udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia, přechod od preferování hrubého domácího produktu ke zjišťování stavu přírody a klimatu nebo ochrana klimatu jako priorita příští vlády. Politické strany pak podle těchto kritérií oznámkovali, nejlépe podle aktivistů dopadli Piráti se starosty a Strana zelených.

Zdroj: ČTK
Další zprávy