Etiopie ve spirále násilí. Rebelové útočí přes hranice na historického nepřítele

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
18. 11. 2020 20:48
Etiopie se nejspíš řítí do občanské války, která se snadno může přelít v regionální konflikt. V sázce jsou statisíce lidských životů i teprve dva roky staré příměří se sousední Eritreou, jejíž hlavní město Asmara se dostalo pod palbu rebelujících etiopských Tigrajů.

Konflikt mezi federální etiopskou armádou a Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontou (TPLF) na severu země propukl před necelými dvěma týdny, už ale stihl zvednout uprchlickou vlnu a destabilizovat neklidný region Afrického rohu.

Etiopská armáda na rozkaz premiéra Abiye Ahmeda postupuje na sever do svazového státu Tigraj, kde vládne TPLF, donedávna hlavní etiopská politická strana, jež od 90. let vedla koalici čtyř vládních stran. OSN varuje, že na severu Etiopie dochází k humanitární krizi.

Lidé prchající před boji na hranicích Etiopie a Súdánu.
Lidé prchající před boji na hranicích Etiopie a Súdánu. | Foto: Reuters

Ještě před vypuknutím konfliktu v oblasti žilo kolem 200 tisíc běženců, teď se k nim přidávají další stovky tisíc prchajících lidí. Dalších 30 tisíc lidí uteklo do sousedního Súdánu.

Na území státu Tigraj působí kromě OSN několik dalších humanitárních organizací se stovkami pracovníků, kvůli probíhajícím bojům ale do uprchlických táborů nedoputují zásoby energie nebo vody. K nově vysídleným lidem se pracovníci nedostanou kvůli zablokovaným silnicím, vypnutý internet i telefonní linky zase znemožňují koordinaci nebo vůbec zjistit, co je potřeba udělat.

Také informace o bojích a postupu armády se dají podle zahraničních médií jen těžko ověřit. Podle humanitárních organizací působících v regionu při konfliktu zatím zemřely stovky lidí.

V oblasti ještě před vypuknutím bojů žilo na 200 tisíc uprchlíků.
V oblasti ještě před vypuknutím bojů žilo na 200 tisíc uprchlíků. | Foto: Reuters

Útoky na Eritreu

Místní obyvatelé před etiopskou armádou prchají a stejně tak se do hor stahuje i vojsko TPLF. Etiopská vláda v pondělí prohlásila, že dobyla západní část svazového státu Tigraj i město Alamata na východě. Není možné v tuhle chvíli říct, jestli etiopská armáda směřuje k vítězství, ale existují obavy, že Tigrajská lidová osvobozenecká fronta se pokouší konflikt rozšířit, aby vytvořila tlak na mezinárodní společenství, které bude vyžadovat mírové jednání. Pro donedávna velmi významnou politickou sílu, kterou TPLF byla v Etiopii celých 30 let, by to bylo výhodnější.

Severní hranice Etiopie. Lidé utíkající do Súdánu.
Severní hranice Etiopie. Lidé utíkající do Súdánu. | Foto: Reuters

V sobotu jednotky TPLF ostřelovaly hlavní město sousední Eritrey Asmara, které leží nedaleko severních hranic Etiopie, kde leží také Tigraj. "Byl to legitimní cíl. Etiopské síly používaly letiště v Asmaře," vysvětlil důvody prezident Tigraje Debretsion Gebremichael. Ten také tvrdí, že jeho jednotky už odrazily několik útoků eritrejské armády.

 Prezident Tigraje Debretsion Gebremichael.
Prezident Tigraje Debretsion Gebremichael. | Foto: Reuters

O tom ale panují pochyby. Americký týdeník Economist cituje zkušeného amerického diplomata v Africe Tibora Nagyho, který působil i na velvyslanectví v Etiopii, podle kterého jde o "neodůvodněné útoky na Eritreu" a snahu TPLF o "internacionalizaci konfliktu". Stejně tak jakékoliv vměšování do etiopského konfliktu odmítá i samotná Eritrea.

Kdysi hrdinští Tigrajové

Mezi Eritreou a etiopskými Tigraji ale panuje nepřátelství už z dob válečného konfliktu s Etiopií. Eritrejský prezident Isaias Afwerki nejprve v 80. letech válčil po boku TPLF proti etiopské marxistické juntě, která zemi vládla od 70. let do roku 1991.

Když se o pár let později Eritrea odtrhla od Etiopie a vyhlásila nezávislost, začala válka obou zemí o podobu společných hranic. Spor, který trval od roku 1998 do roku 2000, urovnala teprve mírová dohoda podepsaná před dvěma lety. Za ni získal etiopský premiér Abiy Ahmed loni Nobelovu cenu míru. Sám se přitom v době války účastnil bojů po boku Tigrajů.

Díky porážce komunistického režimu v roce 1991 se Tigrajové stali etiopskými hrdiny a vládli zemi až do roku 2018. Etiopie je od 90. let federací složenou z několika etnických skupin a svazových států, ve které mají Tigrajové, žijící na severu země, jen málo početné zastoupení. Před dvěma lety se po masových protestech dostal k moci současný premiér Abiy Ahmed a do jeho nové koalice odmítla Tigrajská lidová osvobozenecká fronta vstoupit.

Lidé prchající před boji na hranici Etiopie se Súdánem.
Lidé prchající před boji na hranici Etiopie se Súdánem. | Foto: Reuters

Z TPLF jsou teď rebelové, kteří premiéra označují za zrádce a vládu v Addis Abebě za diktaturu. Letos v září si uspořádali ve státě Tigraj vlastní volby, přestože premiér celonárodní volby posunul kvůli epidemii koronaviru.

Abiy Ahmed povstalce obviňuje ze snahy destabilizovat zemi. Na začátku listopadu obvinil TPLF z útoku na federální vojenskou základnu v hraničním tigrajském městě Dansha a 4. listopadu tam vyslal armádu.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Babiš věří, že Zemana přesvědčí, aby nevetoval daňový balíček

Premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že přesvědčí prezidenta Miloše Zemana, aby nevetoval daňový balíček. Jeho výhrady k předpisu nicméně chápe, řekl Babiš Rádiu Z. Prezident svůj úmysl sdělil v úterý při schůzce ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO). Podle Zemana předpis v nynější podobě výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Prezident je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky.

"Já ho půjdu nějak ukecat, musím ho přesvědčit," řekl dnes Babiš Rádiu Z. Věří, že Zemana přesvědčí. "Chápu výhrady prezidenta, ale on je samozřejmě z ČSSD, která chtěla vždy navyšovat daně, hnutí ANO je vždy snižovalo," prohlásil. Zeman byl předsedou sociální demokracie, později však stranu opustil a s jejími představiteli vedl řadu sporů.

Daňový balíček obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Zemanovi ale vadí pozměňovací návrh Pirátů, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Babiš navrhuje senátorům, aby při projednávání balíčku úpravu slevy na poplatníka zrušili. Výpadky příjmů obcí a krajů chce kompenzovat 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Ukrajinská tajná služba prověřuje obchod s českými houfnicemi

Agenti ukrajinské tajné služby SBU za podpory zásahové jednotky provedli ve čtvrtek domovní prohlídky v kancelářích státního zbrojařského koncernu Ukroboronprom a jeho obchodní společnosti Ukrspecexport. Razie souvisí s nákupem vyřazených houfnic Dana československé výroby od české firmy Excalibur Army, uvedla na svém webu televize 112 s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Právě Hončarenko na transakci upozornil generální prokuraturu. ČTK se snaží získat vyjádření české firmy.

"Poslanecké upozornění ohledně možného spáchání úmyslných skutků ke škodě obranyschopnosti Ukrajiny představiteli ministerstva obrany a státní společnosti Ukrspecexport, a sice konkrétně uzavření kontraktu s českou společností Excalibur Army na dodání vyřazených samohybných houfnic ráže 152 milimetrů Dana, bylo prozkoumáno. Oznamujeme, že skutečnosti uvedené ve vašem poslaneckém upozornění jsou předmětem vyšetřování, které SBU v rámci trestního stíhání zahájila 17. listopadu," sdělila poslanci prokuratura. V případu prý může jít o vlastizradu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Uhelná komise chce ukončit využívání uhlí v roce 2038

Uhelná komise v pátek doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Informaci od několika zdrojů ČTK potvrdil Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Podle zdrojů ČTK hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi.

Celkem má komise 19 členů. Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

Zdroj: ČTK
Další zprávy