Konflikt mezi federální etiopskou armádou a Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontou (TPLF) na severu země propukl před necelými dvěma týdny, už ale stihl zvednout uprchlickou vlnu a destabilizovat neklidný region Afrického rohu.
Etiopská armáda na rozkaz premiéra Abiye Ahmeda postupuje na sever do svazového státu Tigraj, kde vládne TPLF, donedávna hlavní etiopská politická strana, jež od 90. let vedla koalici čtyř vládních stran. OSN varuje, že na severu Etiopie dochází k humanitární krizi.
Ještě před vypuknutím konfliktu v oblasti žilo kolem 200 tisíc běženců, teď se k nim přidávají další stovky tisíc prchajících lidí. Dalších 30 tisíc lidí uteklo do sousedního Súdánu.
Na území státu Tigraj působí kromě OSN několik dalších humanitárních organizací se stovkami pracovníků, kvůli probíhajícím bojům ale do uprchlických táborů nedoputují zásoby energie nebo vody. K nově vysídleným lidem se pracovníci nedostanou kvůli zablokovaným silnicím, vypnutý internet i telefonní linky zase znemožňují koordinaci nebo vůbec zjistit, co je potřeba udělat.
Také informace o bojích a postupu armády se dají podle zahraničních médií jen těžko ověřit. Podle humanitárních organizací působících v regionu při konfliktu zatím zemřely stovky lidí.
Útoky na Eritreu
Místní obyvatelé před etiopskou armádou prchají a stejně tak se do hor stahuje i vojsko TPLF. Etiopská vláda v pondělí prohlásila, že dobyla západní část svazového státu Tigraj i město Alamata na východě. Není možné v tuhle chvíli říct, jestli etiopská armáda směřuje k vítězství, ale existují obavy, že Tigrajská lidová osvobozenecká fronta se pokouší konflikt rozšířit, aby vytvořila tlak na mezinárodní společenství, které bude vyžadovat mírové jednání. Pro donedávna velmi významnou politickou sílu, kterou TPLF byla v Etiopii celých 30 let, by to bylo výhodnější.
V sobotu jednotky TPLF ostřelovaly hlavní město sousední Eritrey Asmara, které leží nedaleko severních hranic Etiopie, kde leží také Tigraj. "Byl to legitimní cíl. Etiopské síly používaly letiště v Asmaře," vysvětlil důvody prezident Tigraje Debretsion Gebremichael. Ten také tvrdí, že jeho jednotky už odrazily několik útoků eritrejské armády.
O tom ale panují pochyby. Americký týdeník Economist cituje zkušeného amerického diplomata v Africe Tibora Nagyho, který působil i na velvyslanectví v Etiopii, podle kterého jde o "neodůvodněné útoky na Eritreu" a snahu TPLF o "internacionalizaci konfliktu". Stejně tak jakékoliv vměšování do etiopského konfliktu odmítá i samotná Eritrea.
Kdysi hrdinští Tigrajové
Mezi Eritreou a etiopskými Tigraji ale panuje nepřátelství už z dob válečného konfliktu s Etiopií. Eritrejský prezident Isaias Afwerki nejprve v 80. letech válčil po boku TPLF proti etiopské marxistické juntě, která zemi vládla od 70. let do roku 1991.
Když se o pár let později Eritrea odtrhla od Etiopie a vyhlásila nezávislost, začala válka obou zemí o podobu společných hranic. Spor, který trval od roku 1998 do roku 2000, urovnala teprve mírová dohoda podepsaná před dvěma lety. Za ni získal etiopský premiér Abiy Ahmed loni Nobelovu cenu míru. Sám se přitom v době války účastnil bojů po boku Tigrajů.
Díky porážce komunistického režimu v roce 1991 se Tigrajové stali etiopskými hrdiny a vládli zemi až do roku 2018. Etiopie je od 90. let federací složenou z několika etnických skupin a svazových států, ve které mají Tigrajové, žijící na severu země, jen málo početné zastoupení. Před dvěma lety se po masových protestech dostal k moci současný premiér Abiy Ahmed a do jeho nové koalice odmítla Tigrajská lidová osvobozenecká fronta vstoupit.
Z TPLF jsou teď rebelové, kteří premiéra označují za zrádce a vládu v Addis Abebě za diktaturu. Letos v září si uspořádali ve státě Tigraj vlastní volby, přestože premiér celonárodní volby posunul kvůli epidemii koronaviru.
Abiy Ahmed povstalce obviňuje ze snahy destabilizovat zemi. Na začátku listopadu obvinil TPLF z útoku na federální vojenskou základnu v hraničním tigrajském městě Dansha a 4. listopadu tam vyslal armádu.
