Na prahu občanské války. Etiopský nositel Nobelovy ceny míru vyrazil proti rebelům

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
12. 11. 2020 15:17
Stovky mrtvých na obou stranách, tisíce uprchlíků a devět milionů lidí v bezprostředním ohrožení. Etiopský premiér Abiy Ahmed, držitel loňské Nobelovy ceny míru, minulý týden spustil vojenskou operaci v severoetiopském rebelujícím státě Tigraj, který obývá stejnojmenné z pohledu Etiopie menšinové etnikum. Konflikt, který hrozí přerůst v občanskou válku, by mohl destabilizovat celý neklidný region.

Proti etiopské armádě stojí ozbrojené tigrajské milice podporující místní vládu - Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontu (TPLF). Dohromady podle odhadů čítají až 250 tisíc ozbrojenců. Mnohdy zkušených veteránů z války se sousední Eritreou z let 1998 až 2000.

Jak závažné současné boje v severní Etiopii jsou, je těžké přesně určit. Internet v neklidném regionu nefunguje, telefonní linky vláda odpojila. Etiopská armáda tvrdí, že zabila nejméně na 550 ozbrojenců. Zdroje agentury Reuters pak uvádějí, že zemřely i stovky vojáků etiopské armády. Mnozí z nich hned v úvodní bitvě u hraničního města Dansha.

Premiér Abiy Ahmed ve středu oznámil, že armáda "osvobodila" západní část Tigraje. Už dříve nový velitel etiopské armády Berhanu Jula řekl, že federálním jednotkám se podařilo převzít kontrolu nejméně nad čtyřmi městy, ve kterých se bojovalo, uvedla v pondělí arabská televize Al-Jazeera. Etiopská státní média také informovala, že federální armáda zajistila i letiště ležící asi 70 kilometrů od města Humera, které se nachází na hranici Tigraje se Súdánem a Eritreou.

Federální letouny v uplynulých dnech území Tigraje bombardovaly, cílily například na sklady zbraní. 

Agentura Reuters upozorňuje, že tvrzení o postupu armády není možné nezávisle ověřit.

Občanská válka nehrozí, tvrdí premiér

Konflikt na severu Etiopie může přerůst v občanskou válku, která by mohla destabilizovat nejen druhý nejpočetnější africký stát, ale celý už tak křehký region Afrického rohu.

"Někteří analytici tvrdí, že by to mohlo být jako v Jugoslávii, když se Etiopie rozpadá… Konflikt má také potenciál přilákat Eritreu, a dokonce i Súdán. Nemůžeme o bojích uvažovat jen jako o regionální vládě stojící proti silné federální vládě. Je to opravdu jedna dobře vyzbrojená a dobře vycvičená armáda, která stojí proti jiné dobře vyzbrojené a dobře vycvičené armádě na opravdu křehkém místě v Africe," řekl serveru NPR News jeho zpravodaj Eyder Peralta.

OSN žádá, aby etiopská vláda začala s představiteli zhruba pětimilionového státu Tigraj vyjednávat. Po příměří volá i Africká unie.

Premiér Abiy Ahmed však hrozbu občanské války odmítá. "Etiopie je vděčná za to, že její přátelé vyjádřili své znepokojení. Naše operace spadají do oblasti právního státu a jsou zaměřeny na zajištění míru a stability jednou provždy tím, že postaví pachatele nestability před spravedlnost," tweetoval v pondělí. "Obavy, že Etiopie upadne do chaosu, jsou neopodstatněné a jsou výsledkem hlubokého nepochopení našeho kontextu," doplnil. Tigrajské vedení a jeho milice označuje za "zločineckou juntu".

Až 200 tisíc uprchlíků

Konflikt už však destabilizovat region začal. Do sousedního Súdánu podle súdánské státní agentury SUNA uteklo už 10 tisíc Etiopanů. Očekává se, že je může následovat dalších až 200 tisíc.

"Jejich počet se nepřetržitě zvyšuje," řekl agentuře Reuters Alsir Khaled, úředník z uprchlické komise ve východosúdánském státě Kassala. "Tito lidé potřebují přístřeší, lékařské ošetření a jídlo. A toho je velký nedostatek," varoval.

Na území státu Tigraj působí dvě agentury OSN, přes 20 nevládních organizací a zhruba 900 humanitárních pracovníků. Kvůli bojovým operacím je spojení s nimi obtížné. Přerušená doprava a komunikace navíc výrazně ztěžují distribuci humanitární pomoci přímo na severu Etiopie, kde žije zhruba devět milionů lidí.

Obavy z obnovení konfliktu s Eritreou

V regionu navíc panují obavy, že nepokoje v tigrajském regionu zatáhnou do války i sousední Súdán a Eritreu.

Předseda Tigrajské lidové osvobozenecké fronty Debretsion Gebremichael v úterý dokonce uvedl, že eritrejští vojáci vstoupili do Tigraje. "Od včerejška armáda Isaiase (Afwerkiho, prezidenta Eritreje - pozn. red.) překročila hranice země a zaútočila," tvrdí. Eritrea vlastní zapojení popřela s tím, že se jí konflikt netýká.

Špatné vztahy Tigrajců s Eritreou utužila válka v letech 1998 až 2000. Právě za urovnání vztahů mezi Etiopií a Eritreou získal etiopský premiér Abiy Ahmed - ve svých 44 letech nejmladší lídr na africkém kontinentu - loni Nobelovu cenu míru. 

Zajímavostí je, že on sám přitom v letech 1991 až 2010 sloužil v armádě a po boku Tigrajů se bojů mezi Etiopií a Eritreou účastnil.

Dlouhodobé napětí mezi vládou a Tigraji

Vojenské operace v Tigraji etiopský premiér Abiy spustil minulý týden poté, co  Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontu nejprve obvinil z útoku na federální vojenskou základnu v hraničním tigrajském městě Dansha. Etiopská televize následně odvysílala záběry vládních vojáků vstupujících do města a místních obyvatel, kteří je s nadšením vítají. Jejich autenticitu nelze ověřit.

Etiopie je od 90. let federací skládající se v podstatě z národních států s vlastními vládami i parlamenty. Tigrajové jako etnikum tvoří jen okolo sedmi procent obyvatel zhruba 110milionové Etiopie. Mnohem většími etniky jsou s 35 procenty Oromové a s 28 procenty Amharové. Přesto to byli právě Tigrajové, kteří v roce 1991 pomohli svrhnout etiopskou marxistickou juntu a následně se skoro 30 let drželi v Etiopii u moci.

O výsadní postavení Tigrajové přišli po obřích protestech, které v roce 2018 přivedly k moci premiéra Abiye Ahmeda. Ten je Orom, ale prosazuje celonárodní jednotu. Zrušil dosavadní multietnickou koalici a vytvořil novou, do které TPLF odmítla vstoupit. Tigrajští rebelové premiéra kritizují, že nové uspořádání je na jejich úkor a že na ně nespravedlivě cílí v rámci svého boje proti údajné korupci a porušování lidských práv. Centrální vládu v Addis Abebě označují za diktaturu a zrádce. Letos v září si uspořádali v regionu vlastní volby, přestože premiér celonárodní volby posunul kvůli epidemii koronaviru. Premiér tigrajské povstalce naopak obviňuje ze snahy destabilizovat region.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Babiš věří, že Zemana přesvědčí, aby nevetoval daňový balíček

Premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že přesvědčí prezidenta Miloše Zemana, aby nevetoval daňový balíček. Jeho výhrady k předpisu nicméně chápe, řekl Babiš Rádiu Z. Prezident svůj úmysl sdělil v úterý při schůzce ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO). Podle Zemana předpis v nynější podobě výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu. Prezident je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky.

"Já ho půjdu nějak ukecat, musím ho přesvědčit," řekl dnes Babiš Rádiu Z. Věří, že Zemana přesvědčí. "Chápu výhrady prezidenta, ale on je samozřejmě z ČSSD, která chtěla vždy navyšovat daně, hnutí ANO je vždy snižovalo," prohlásil. Zeman byl předsedou sociální demokracie, později však stranu opustil a s jejími představiteli vedl řadu sporů.

Daňový balíček obsahuje mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Zemanovi ale vadí pozměňovací návrh Pirátů, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Babiš navrhuje senátorům, aby při projednávání balíčku úpravu slevy na poplatníka zrušili. Výpadky příjmů obcí a krajů chce kompenzovat 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Ukrajinská tajná služba prověřuje obchod s českými houfnicemi

Agenti ukrajinské tajné služby SBU za podpory zásahové jednotky provedli ve čtvrtek domovní prohlídky v kancelářích státního zbrojařského koncernu Ukroboronprom a jeho obchodní společnosti Ukrspecexport. Razie souvisí s nákupem vyřazených houfnic Dana československé výroby od české firmy Excalibur Army, uvedla na svém webu televize 112 s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Právě Hončarenko na transakci upozornil generální prokuraturu. ČTK se snaží získat vyjádření české firmy.

"Poslanecké upozornění ohledně možného spáchání úmyslných skutků ke škodě obranyschopnosti Ukrajiny představiteli ministerstva obrany a státní společnosti Ukrspecexport, a sice konkrétně uzavření kontraktu s českou společností Excalibur Army na dodání vyřazených samohybných houfnic ráže 152 milimetrů Dana, bylo prozkoumáno. Oznamujeme, že skutečnosti uvedené ve vašem poslaneckém upozornění jsou předmětem vyšetřování, které SBU v rámci trestního stíhání zahájila 17. listopadu," sdělila poslanci prokuratura. V případu prý může jít o vlastizradu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Uhelná komise chce ukončit využívání uhlí v roce 2038

Uhelná komise v pátek doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Informaci od několika zdrojů ČTK potvrdil Jiří Koželouh z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Podle zdrojů ČTK hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi.

Celkem má komise 19 členů. Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

Zdroj: ČTK
Další zprávy