Na prahu občanské války. Etiopský nositel Nobelovy ceny míru vyrazil proti rebelům

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
12. 11. 2020 15:17
Stovky mrtvých na obou stranách, tisíce uprchlíků a devět milionů lidí v bezprostředním ohrožení. Etiopský premiér Abiy Ahmed, držitel loňské Nobelovy ceny míru, minulý týden spustil vojenskou operaci v severoetiopském rebelujícím státě Tigraj, který obývá stejnojmenné z pohledu Etiopie menšinové etnikum. Konflikt, který hrozí přerůst v občanskou válku, by mohl destabilizovat celý neklidný region.

Proti etiopské armádě stojí ozbrojené tigrajské milice podporující místní vládu - Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontu (TPLF). Dohromady podle odhadů čítají až 250 tisíc ozbrojenců. Mnohdy zkušených veteránů z války se sousední Eritreou z let 1998 až 2000.

Jak závažné současné boje v severní Etiopii jsou, je těžké přesně určit. Internet v neklidném regionu nefunguje, telefonní linky vláda odpojila. Etiopská armáda tvrdí, že zabila nejméně na 550 ozbrojenců. Zdroje agentury Reuters pak uvádějí, že zemřely i stovky vojáků etiopské armády. Mnozí z nich hned v úvodní bitvě u hraničního města Dansha.

Premiér Abiy Ahmed ve středu oznámil, že armáda "osvobodila" západní část Tigraje. Už dříve nový velitel etiopské armády Berhanu Jula řekl, že federálním jednotkám se podařilo převzít kontrolu nejméně nad čtyřmi městy, ve kterých se bojovalo, uvedla v pondělí arabská televize Al-Jazeera. Etiopská státní média také informovala, že federální armáda zajistila i letiště ležící asi 70 kilometrů od města Humera, které se nachází na hranici Tigraje se Súdánem a Eritreou.

Federální letouny v uplynulých dnech území Tigraje bombardovaly, cílily například na sklady zbraní. 

Agentura Reuters upozorňuje, že tvrzení o postupu armády není možné nezávisle ověřit.

Občanská válka nehrozí, tvrdí premiér

Konflikt na severu Etiopie může přerůst v občanskou válku, která by mohla destabilizovat nejen druhý nejpočetnější africký stát, ale celý už tak křehký region Afrického rohu.

"Někteří analytici tvrdí, že by to mohlo být jako v Jugoslávii, když se Etiopie rozpadá… Konflikt má také potenciál přilákat Eritreu, a dokonce i Súdán. Nemůžeme o bojích uvažovat jen jako o regionální vládě stojící proti silné federální vládě. Je to opravdu jedna dobře vyzbrojená a dobře vycvičená armáda, která stojí proti jiné dobře vyzbrojené a dobře vycvičené armádě na opravdu křehkém místě v Africe," řekl serveru NPR News jeho zpravodaj Eyder Peralta.

OSN žádá, aby etiopská vláda začala s představiteli zhruba pětimilionového státu Tigraj vyjednávat. Po příměří volá i Africká unie.

Premiér Abiy Ahmed však hrozbu občanské války odmítá. "Etiopie je vděčná za to, že její přátelé vyjádřili své znepokojení. Naše operace spadají do oblasti právního státu a jsou zaměřeny na zajištění míru a stability jednou provždy tím, že postaví pachatele nestability před spravedlnost," tweetoval v pondělí. "Obavy, že Etiopie upadne do chaosu, jsou neopodstatněné a jsou výsledkem hlubokého nepochopení našeho kontextu," doplnil. Tigrajské vedení a jeho milice označuje za "zločineckou juntu".

Až 200 tisíc uprchlíků

Konflikt už však destabilizovat region začal. Do sousedního Súdánu podle súdánské státní agentury SUNA uteklo už 10 tisíc Etiopanů. Očekává se, že je může následovat dalších až 200 tisíc.

"Jejich počet se nepřetržitě zvyšuje," řekl agentuře Reuters Alsir Khaled, úředník z uprchlické komise ve východosúdánském státě Kassala. "Tito lidé potřebují přístřeší, lékařské ošetření a jídlo. A toho je velký nedostatek," varoval.

Na území státu Tigraj působí dvě agentury OSN, přes 20 nevládních organizací a zhruba 900 humanitárních pracovníků. Kvůli bojovým operacím je spojení s nimi obtížné. Přerušená doprava a komunikace navíc výrazně ztěžují distribuci humanitární pomoci přímo na severu Etiopie, kde žije zhruba devět milionů lidí.

Obavy z obnovení konfliktu s Eritreou

V regionu navíc panují obavy, že nepokoje v tigrajském regionu zatáhnou do války i sousední Súdán a Eritreu.

Předseda Tigrajské lidové osvobozenecké fronty Debretsion Gebremichael v úterý dokonce uvedl, že eritrejští vojáci vstoupili do Tigraje. "Od včerejška armáda Isaiase (Afwerkiho, prezidenta Eritreje - pozn. red.) překročila hranice země a zaútočila," tvrdí. Eritrea vlastní zapojení popřela s tím, že se jí konflikt netýká.

Špatné vztahy Tigrajců s Eritreou utužila válka v letech 1998 až 2000. Právě za urovnání vztahů mezi Etiopií a Eritreou získal etiopský premiér Abiy Ahmed - ve svých 44 letech nejmladší lídr na africkém kontinentu - loni Nobelovu cenu míru. 

Zajímavostí je, že on sám přitom v letech 1991 až 2010 sloužil v armádě a po boku Tigrajů se bojů mezi Etiopií a Eritreou účastnil.

Dlouhodobé napětí mezi vládou a Tigraji

Vojenské operace v Tigraji etiopský premiér Abiy spustil minulý týden poté, co  Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontu nejprve obvinil z útoku na federální vojenskou základnu v hraničním tigrajském městě Dansha. Etiopská televize následně odvysílala záběry vládních vojáků vstupujících do města a místních obyvatel, kteří je s nadšením vítají. Jejich autenticitu nelze ověřit.

Etiopie je od 90. let federací skládající se v podstatě z národních států s vlastními vládami i parlamenty. Tigrajové jako etnikum tvoří jen okolo sedmi procent obyvatel zhruba 110milionové Etiopie. Mnohem většími etniky jsou s 35 procenty Oromové a s 28 procenty Amharové. Přesto to byli právě Tigrajové, kteří v roce 1991 pomohli svrhnout etiopskou marxistickou juntu a následně se skoro 30 let drželi v Etiopii u moci.

O výsadní postavení Tigrajové přišli po obřích protestech, které v roce 2018 přivedly k moci premiéra Abiye Ahmeda. Ten je Orom, ale prosazuje celonárodní jednotu. Zrušil dosavadní multietnickou koalici a vytvořil novou, do které TPLF odmítla vstoupit. Tigrajští rebelové premiéra kritizují, že nové uspořádání je na jejich úkor a že na ně nespravedlivě cílí v rámci svého boje proti údajné korupci a porušování lidských práv. Centrální vládu v Addis Abebě označují za diktaturu a zrádce. Letos v září si uspořádali v regionu vlastní volby, přestože premiér celonárodní volby posunul kvůli epidemii koronaviru. Premiér tigrajské povstalce naopak obviňuje ze snahy destabilizovat region.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

AC Milán vydřel remízu 1:1 s Udine a na Inter ztrácí tři body

Fotbalisté AC Milán ve 25. kole italské ligy doma zachránili remízu 1:1 s Udine až díky gólu z penalty ze sedmé minuty nastavení. "Rossoneri" z druhého místa neúplné tabulky ztrácejí tři body na městského rivala Inter, ale lídři Serie A mají k dobru čtvrteční utkání v Parmě.

AC Milán se bez zraněného kanonýra Zlatana Ibrahimovice trápil a na San Siru se v 68. minutě jako první prosadil Rodrigo Becao. Hosté z Udine dlouho sahali po nečekané výhře, ale v nastavení Jens Stryger Larsen zahrál v šestnáctce rukou a spolehlivý exekutor AC Franck Kessié z penalty nezaváhal.

Záložník Antonín Barák přispěl k vítězství Hellasu Verona 3:0 na stadionu Beneventa. Za hosty se v první půli prosadil Davide Faraoni a vlastní branku si vstřelil Daam Foulon. Po změně stran zvýšil Kevin Lasagna. Hellas poskočil na osmé místo.

Další český reprezentant Jakub Jankto odehrál za Sampdorii závěrečnou půlhodinu při venkovní remíze 1:1 s městským rivalem FC Janov. Gólfový účet derby v 52. minutě otevřel Davide Zappacosta, v 77. minutě odpověděl další obránce Lorenzo Tonelli. Sampdoria zůstala desátá a tři kola čeká na plný bodový zisk.

Italská fotbalová liga - 25. kolo:

Sassuolo - Neapol 3:3 (34. vlastní Maksimovič, 45.+1 Berardi z pen., 90.+5 Caputo - 38. Zieliňski, 72. Di Lorenzo, 90. Insigne z pen.), AC Milán - Udine 1:1 (90.+7 Kessié z pen. - 68. Rodrigo Becao), Benevento - Hellas Verona 0:3 (25 Faraoni, 34. vlastní Foulon, 50. Lasagna), Bergamo - Crotone 5:1 (12. Gosens, 48. Palomino, 50. Muriel, 58. Iličič, 85. Mirančuk - 23. Simy), Cagliari - Boloňa 1:0 (19. Rugani), FC Janov - Sampdoria Janov 1:1 (52. Zappacosta - 77. Tonelli), Fiorentina - AS Řím 1:2 (60. vlastní Spinazzola - 49. Spinazzola, 88. Diawara).

Tabulka:

1. Inter Milán 24 17 5 2 60:24 56
2. AC Milán 25 16 5 4 48:30 53
3. Bergamo 25 14 7 4 60:32 49
4. Juventus Turín 24 14 7 3 48:20 49
5. AS Řím 25 14 5 6 50:38 47
6. Neapol 24 14 2 8 52:28 44
7. Lazio Řím 24 13 4 7 38:32 43
8. Hellas Verona 25 10 8 7 34:27 38
9. Sassuolo 24 9 9 6 40:37 36
10. Sampdoria Janov 25 9 4 12 34:37 31
11. Udine 25 7 8 10 27:34 29
12. Boloňa 25 7 7 11 32:38 28
13. FC Janov 25 6 9 10 27:37 27
14. Fiorentina 25 6 7 12 26:38 25
15. Spezia 25 6 7 12 32:46 25
16. Benevento 25 6 7 12 25:47 25
17. Cagliari 25 5 6 14 27:41 21
18. FC Turín 23 3 11 9 33:41 20
19. Parma 24 2 9 13 19:47 15
20. Crotone 25 3 3 19 24:62 12
před 3 hodinami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Další zprávy