Na prahu občanské války. Etiopský nositel Nobelovy ceny míru vyrazil proti rebelům

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
12. 11. 2020 15:17
Stovky mrtvých na obou stranách, tisíce uprchlíků a devět milionů lidí v bezprostředním ohrožení. Etiopský premiér Abiy Ahmed, držitel loňské Nobelovy ceny míru, minulý týden spustil vojenskou operaci v severoetiopském rebelujícím státě Tigraj, který obývá stejnojmenné z pohledu Etiopie menšinové etnikum. Konflikt, který hrozí přerůst v občanskou válku, by mohl destabilizovat celý neklidný region.

Proti etiopské armádě stojí ozbrojené tigrajské milice podporující místní vládu - Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontu (TPLF). Dohromady podle odhadů čítají až 250 tisíc ozbrojenců. Mnohdy zkušených veteránů z války se sousední Eritreou z let 1998 až 2000.

Jak závažné současné boje v severní Etiopii jsou, je těžké přesně určit. Internet v neklidném regionu nefunguje, telefonní linky vláda odpojila. Etiopská armáda tvrdí, že zabila nejméně na 550 ozbrojenců. Zdroje agentury Reuters pak uvádějí, že zemřely i stovky vojáků etiopské armády. Mnozí z nich hned v úvodní bitvě u hraničního města Dansha.

Premiér Abiy Ahmed ve středu oznámil, že armáda "osvobodila" západní část Tigraje. Už dříve nový velitel etiopské armády Berhanu Jula řekl, že federálním jednotkám se podařilo převzít kontrolu nejméně nad čtyřmi městy, ve kterých se bojovalo, uvedla v pondělí arabská televize Al-Jazeera. Etiopská státní média také informovala, že federální armáda zajistila i letiště ležící asi 70 kilometrů od města Humera, které se nachází na hranici Tigraje se Súdánem a Eritreou.

Federální letouny v uplynulých dnech území Tigraje bombardovaly, cílily například na sklady zbraní. 

Agentura Reuters upozorňuje, že tvrzení o postupu armády není možné nezávisle ověřit.

Občanská válka nehrozí, tvrdí premiér

Konflikt na severu Etiopie může přerůst v občanskou válku, která by mohla destabilizovat nejen druhý nejpočetnější africký stát, ale celý už tak křehký region Afrického rohu.

"Někteří analytici tvrdí, že by to mohlo být jako v Jugoslávii, když se Etiopie rozpadá… Konflikt má také potenciál přilákat Eritreu, a dokonce i Súdán. Nemůžeme o bojích uvažovat jen jako o regionální vládě stojící proti silné federální vládě. Je to opravdu jedna dobře vyzbrojená a dobře vycvičená armáda, která stojí proti jiné dobře vyzbrojené a dobře vycvičené armádě na opravdu křehkém místě v Africe," řekl serveru NPR News jeho zpravodaj Eyder Peralta.

OSN žádá, aby etiopská vláda začala s představiteli zhruba pětimilionového státu Tigraj vyjednávat. Po příměří volá i Africká unie.

Premiér Abiy Ahmed však hrozbu občanské války odmítá. "Etiopie je vděčná za to, že její přátelé vyjádřili své znepokojení. Naše operace spadají do oblasti právního státu a jsou zaměřeny na zajištění míru a stability jednou provždy tím, že postaví pachatele nestability před spravedlnost," tweetoval v pondělí. "Obavy, že Etiopie upadne do chaosu, jsou neopodstatněné a jsou výsledkem hlubokého nepochopení našeho kontextu," doplnil. Tigrajské vedení a jeho milice označuje za "zločineckou juntu".

Až 200 tisíc uprchlíků

Konflikt už však destabilizovat region začal. Do sousedního Súdánu podle súdánské státní agentury SUNA uteklo už 10 tisíc Etiopanů. Očekává se, že je může následovat dalších až 200 tisíc.

"Jejich počet se nepřetržitě zvyšuje," řekl agentuře Reuters Alsir Khaled, úředník z uprchlické komise ve východosúdánském státě Kassala. "Tito lidé potřebují přístřeší, lékařské ošetření a jídlo. A toho je velký nedostatek," varoval.

Na území státu Tigraj působí dvě agentury OSN, přes 20 nevládních organizací a zhruba 900 humanitárních pracovníků. Kvůli bojovým operacím je spojení s nimi obtížné. Přerušená doprava a komunikace navíc výrazně ztěžují distribuci humanitární pomoci přímo na severu Etiopie, kde žije zhruba devět milionů lidí.

Obavy z obnovení konfliktu s Eritreou

V regionu navíc panují obavy, že nepokoje v tigrajském regionu zatáhnou do války i sousední Súdán a Eritreu.

Předseda Tigrajské lidové osvobozenecké fronty Debretsion Gebremichael v úterý dokonce uvedl, že eritrejští vojáci vstoupili do Tigraje. "Od včerejška armáda Isaiase (Afwerkiho, prezidenta Eritreje - pozn. red.) překročila hranice země a zaútočila," tvrdí. Eritrea vlastní zapojení popřela s tím, že se jí konflikt netýká.

Špatné vztahy Tigrajců s Eritreou utužila válka v letech 1998 až 2000. Právě za urovnání vztahů mezi Etiopií a Eritreou získal etiopský premiér Abiy Ahmed - ve svých 44 letech nejmladší lídr na africkém kontinentu - loni Nobelovu cenu míru. 

Zajímavostí je, že on sám přitom v letech 1991 až 2010 sloužil v armádě a po boku Tigrajů se bojů mezi Etiopií a Eritreou účastnil.

Dlouhodobé napětí mezi vládou a Tigraji

Vojenské operace v Tigraji etiopský premiér Abiy spustil minulý týden poté, co  Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontu nejprve obvinil z útoku na federální vojenskou základnu v hraničním tigrajském městě Dansha. Etiopská televize následně odvysílala záběry vládních vojáků vstupujících do města a místních obyvatel, kteří je s nadšením vítají. Jejich autenticitu nelze ověřit.

Etiopie je od 90. let federací skládající se v podstatě z národních států s vlastními vládami i parlamenty. Tigrajové jako etnikum tvoří jen okolo sedmi procent obyvatel zhruba 110milionové Etiopie. Mnohem většími etniky jsou s 35 procenty Oromové a s 28 procenty Amharové. Přesto to byli právě Tigrajové, kteří v roce 1991 pomohli svrhnout etiopskou marxistickou juntu a následně se skoro 30 let drželi v Etiopii u moci.

O výsadní postavení Tigrajové přišli po obřích protestech, které v roce 2018 přivedly k moci premiéra Abiye Ahmeda. Ten je Orom, ale prosazuje celonárodní jednotu. Zrušil dosavadní multietnickou koalici a vytvořil novou, do které TPLF odmítla vstoupit. Tigrajští rebelové premiéra kritizují, že nové uspořádání je na jejich úkor a že na ně nespravedlivě cílí v rámci svého boje proti údajné korupci a porušování lidských práv. Centrální vládu v Addis Abebě označují za diktaturu a zrádce. Letos v září si uspořádali v regionu vlastní volby, přestože premiér celonárodní volby posunul kvůli epidemii koronaviru. Premiér tigrajské povstalce naopak obviňuje ze snahy destabilizovat region.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Rakety vypálené z Gazy na Izrael zabily dvě ženy

Rakety odpálené z palestinského Pásma Gazy v jihoizraelském Aškelonu zabily dvě ženy, píše agentura Reuters s odvoláním na záchranné služby. Patrně jde o první izraelské oběti přeshraničního násilí, které začalo v pondělí.

Podle webu The Times of Israel raketa v Aškelonu zasáhla rodinný dům. Jednou z obětí je podle izraelských médií 80letá žena.

Izraelské nálety v Gaze si od pondělního večera podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 26 Palestinců včetně devíti dětí a ženy.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Mount Everest zdolali po roce první zahraniční horolezci, mezi nimi i bahrajnský princ

Na vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu stanula v úterý skupina 12 zahraničních horolezců. Stalo se tak poprvé od chvíle, co nepálská vláda horu znovu zpřístupnila poté, co byla oblast loni uzavřena kvůli pandemii nemoci covid-19. Výskyt případů nákazy koronavirem v základním táboře z nedávné doby ale vyvolává obavy. Informovala o tom agentura Reuters.

Celkem vystoupalo na Mount Everest 38 horolezců, z čehož 12 přijelo ze zahraničí. Byl mezi nimi i bahrajnský princ Muhammad Hamad Muhammad Chalífa a dalších devět Bahrajnců, sdělila společnost Seven Summits Trek, která jejich cestu organizovala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy