Etiopie předstírá demokracii. Kvůli zahraničním penězům

Roman Gazdík
12. 12. 2009 14:40
Etiopané od voleb v příštím roce nic nečekají, poučily je ty minulé
Foto: Aktuálně.cz

Addis Abeba (Od našeho zpravodaje) - Existují tři Etiopie.

Jedna si snaží navenek uchovat dojem fungujícího státu, který směřuje od tvrdého komunistického teroru k demokratickému uspořádání. Je to Etiopie podporující sebeurčení jednotlivých etnik a nastavující ruku zahraničním dárcům.

Druhá Etiopie je ta, kde se u moci drží stále stejná klika okolo premiéra Melese Zenawiho, která centralizuje moc, vězní své oponenty a špicluje obyvatele jejich vlastními sousedy. Etiopie, kde vláda drží farmáře (84 procent populace) v šachu pronajímáním státní půdy, na které zemědělci hospodaří.

A pak je tu třetí Etiopie. Země lidí, kteří se v jednom z nejchudších států každý den vydávají ze svých domovů, aby si obstarali trochu živobytí a nakrmili svou rodinu. Etiopie pouličních prodavačů a čističů bot, Etiopie slepých žebráků a farmářů žvýkajících čát, Etiopie dětí pokřikujících na vás: you, you, you.

2005: konec iluzí

Iluze, že by se podařilo tyto tři Etiopie sloučit, definitivně padly na jaře 2005. Tehdejší volby podle oficiálních výsledků opět vyhrála vládnoucí koalice etnických stran EPRDF. Pozorovatelé EU však hlasování neuznali za řádné a i sami Etiopané si udělali vlastní představu a vydali se do ulic. Hrozbu "barevné" revoluce však vláda brzy zažehnala terorem.

Při zásahu proti dvěma vlnám pouličních demonstrací v metropoli Addis Abebě a dalších městech zahynulo v červnu a listopadu toho roku 193 civilistů a šest příslušníků policie. Přišla i vlna zatýkání opozičních předáků a náhubek médiím.

Foto: Aktuálně.cz

Další všeobecné volby se konají v květnu a vláda si velmi přeje, aby tentokrát k žádným problémům nedošlo. Alespoň navenek a kvůli donorům si totiž potřebuje uchovat zdání demokracie. Premiér Meles Zenawi dříve slíbil, že už znovu kandidovat nebude, toto rozhodnutí však změnil a chce stát v čele státu i nadále.

Premiér vládne v Etiopii od roku 1991, kdy po dlouholetém povstaleckém boji svrhl režim komunistického diktátora Mengistu Haile Mariama, který měl mimo jiné výborné vztahy s někdejším Československem. I Mengistu se dostal k moci pučem. Etiopské politické elity tak nemají do dnešního dne zkušenost s mírovým předáním moci opozici.

Federalismus spravovaný z centra

"Mají plno řečí o demokracii, ale žádná tu není. Skončila při minulých volbách v roce 2005. Je to demokracie se zbraní v ruce. Premiérovi a vládě jde jen o moc a o to, jak u ní udržet Tigrajce. Tenhle federalismus udělali kvůli tomu, aby mohli jako menšina vládnout," říká jeden z addisabebských taxikářů z etnika Amharů.

"Etnické strany v EPRDF nejsou opravdové opoziční strany," dodává. "Cílem by přitom měla být jednotná Etiopie a ne její rozdrobování."

Kdo je kdo:

  • TPLF - původně povstalecké hnutí, dnes politická strana Tigrajců, součást EPRDF.
  • EPRDF - koalice složená z hlavních etiopských etnik, ovládá zemi od pádu komunistů roku 1991.
  • Tigrajci - etnikum tvořící šest procent obyvatelstva.
  • Meles Zenawi - etiopský premiér a předseda TPLF a EPRDF. V čele země od roku 1991.
  • Amharové - tradičně dominantní etiopské etnikum, patří k němu čtvrtina Etiopanů. Vůbec nejvíce je však Oromů, přibližně 35 procent.

Muž vyjadřuje typický názor amharského etnika a naráží na zvláštní systém zakotvený v nové ústavě vyhlášené roku 1994. Dřívější centralizovaný systém císařského a komunistického režimu ústava nahradila takzvaným etnickým federalismem a zemi rozdělila do devíti autonomních etnických regionů a tří samosprávních měst.

Oficiálně drží v jednotlivých regionech moc příslušná etnika, kterým měla být tímto dělením přiznána nová práva. Jak už to tak ale bývá, nejsou regiony etnicky zdaleka uniformní, a pokud zrovna žijete v "tom nesprávném", máte to špatné a ztrácíte nárok na pronájem půdy i domu.

Na povrch tak vybublávají etnické konflikty, které dříve neexistovaly. A mnohé hlasy se domnívají, že to vláda dělá schválně a podle hesla rozděl a panuj. Důvod? Moc drží v rukou tigrajské etnikum, které je v Etiopii v menšině.

Tigrajci u moci

Komunistický režim svrhly zejména dvě povstalecké armády, Tigrajská fronta národního osvobození (TPLF) a Eritrejská fronta národního osvobození (EPLF).

Eritrejci převzali moc v nově nezávislé Eritreji a Etiopii začali vládnout Tigrajci. Protože je jich však jen šest procent populace, vznikla koaliční strana EPRDF, která je složena ze stran hlavních etnik. Tigrajci tak vládnou skrze EPRDF, jinak by vládnout nemohli vůbec.

„Přes svoji formální politiku a rétoriku Etiopie předala rozhodování místním samosprávám jen na papíře. Všechna důležitá politická rozhodnutí musí být učiněna v ústředí nebo být v souladu s vládní politikou... neloajální regionální politici se u moci neudrží," píše se ve zprávě renomované organizace International Crisis Group (ICG), která monitoruje výbušné situace v regionech celého světa.

"Přes multietnické složení federální vlády, obsadili důstojníci TPLF nejvyšší posty na všech ministerstvech," píše ICG, podle které si dávají Tigrajci záležet zejména na tom, aby kontrolovali policii, armádu a tajné služby.

Mezi Etiopany se jedná o všeobecně rozšířený názor.

"Tigrajci tu ovládají všechno, pohybují se po celé zemi a dostávají tu nejlepší půdu a ty nejlepší posty," říká jeden vysoce postavený Etiopan pod podmínkou anonymity. "Pokud byste zveřejnil moje jméno, čeká mě vězení," dodává.

Meles Zenawi, původně sliboval vzdát se moci, nyní opět kandiduje
Meles Zenawi, původně sliboval vzdát se moci, nyní opět kandiduje | Foto: Reuters

"Jistě, že jsem členem EPRDF, to je samozřejmé. Všichni šéfové kebelí (okrsek čítající 4 až 5 vesnic) v ní jsou," odpovídá poněkud udiveně na otázku po své politické příslušnosti předseda jedné kebele v centrální části Etiopie.

Demokracie v hubách

Až do minulých federálních voleb v roce 2005 přitom EPRDF nečelila žádným problémům a zřejmě žádné nečekala. I přes řadu obvinění z porušování lidských práv tak byla předvolební kampaň před čtyřmi lety velice živá a k volebním urnám nakonec přišlo okolo 90 procent registrovaných voličů.

Současná nálada mezi obyvatelstvem je však úplně jiná.

"K volbám nepůjdu. Demokracii máme jen na papíře a v hubách politiků. Ve skutečnosti žádná neexistuje, každý jen přemýšlí, jak se obohatit. Podívejte se na tyhle policisty tady kolem. V tomhle minibuse může sedět jen dvanáct lidí a nás je tu třináct. Přitom právě proto nás zastavují a kontrolují. Večer dostanou své," říká jeden Tigrajec, se kterým Aktuálně.cz mluvilo ve městě Shashemene ležícím 240 kilometrů na jih od metropole Addis Abeby.

Jestli někdo mohl dříve pochybovat o Zenawiho přístupu k demokracii, po volbách roku 2005 to už bylo nemožné. Vůdci opozice po nich okamžitě zamířili do vězení, většina pak sice byla propuštěna, ale místo toho zase pozavíráni jiní. Opoziční strany tvrdí, že je nyní ve vězení kvůli svému politickému přesvědčení téměř 450 přívrženců opozice.

Brutalita režimu je zřejmá i z jeho kampaně proti rebelům etnických Somálců v Ogadenu na východě země. Podle organizace Human Rights Watch tam armáda od roku 2007 zabíjí, mučí a znásilňuje obyvatele, které podezřívá ze sympatií k povstalcům.

Semi-demokracie a ticho

Etiopané, kteří se uvolí hovořit o politické situaci, působí rezignovaně. Od voleb zjevně nikdo nic nečeká.

"V minulých volbách vyhrála opozice a ví to každý. Vláda ale odmítla přepustit moc. Myslíte si, že to bude nyní demokratické? Je zcela jisté, že opět vyhrají silou. Od voleb nic nečekám," říká onen vysoce postavený Etiopan.

"Minulé volby byly zmanipulované, to je jasné. Já sám nejsem politický člověk a k volbám jsem nikdy nešel. Množství lidí, kteří však začali smýšlet jako já, je stále větší a větší," tvrdí jeden mladý humanitární pracovník, který si rovněž přál, aby jeho jméno zůstalo v anonymitě.

Když nastane problém, je dobré mít armádu pod kontrolou.
Když nastane problém, je dobré mít armádu pod kontrolou. | Foto: Reuters

O politice se pod svým jménem nechce bavit nikdo a někteří se o ní nechtějí bavit vůbec. Opozice doufá, že bude Zelawiho tlačit k demokracii zahraničí, odkud dostává Etiopie značné částky ve formě grantů půjček a humanitární a rozvojové pomoci.

Zdá se však, že se s volební potěmkinovou vesnicí spokojí i Západ. který zřejmě zahrozí prstem, ale podle všeho si oddechne, že už to má za sebou.

"Většina západních vlád chce, aby Meles pokračoval, protože nevidí v opozici alternativu," řekl anonymně agentuře Reuters diplomat působící v Addis Abebě. "Dokud budou volby semi-demokratické, budou (západní vlády) pravděpodobně zticha, dál poskytovat pomoc, doufat v liberalizaci ekonomiky a nechají plnohodnotnou demokracii na později."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Házenkáři Španělska vyhráli na ME i pátý zápas a míří do semifinále

Házenkáři Španělska vyhráli na mistrovství Evropy i pátý zápas a jsou blízko postupu do semifinále. Dvojnásobní úřadující šampioni dnes ve svém druhém duelu ve čtvrtfinálové skupině v Bratislavě porazili Rusko těsně 26:25.

Španělé, kteří byli v základní skupině jediným přemožitelem českého týmu, byli dnes blízko první bodové ztrátě na turnaji. Rusko ve 41. minutě vedlo 22:18 a krátce před koncem měl ještě šanci vyrovnat ze sedmičky Igor Soroka, ale trefil tyč. Nejlepším střelcem vítězů byl se sedmi góly Agustín Casado.

Mistři Evropy z let 2018 a 2020 vedou tabulku skupiny II s plným počtem šesti bodů před čtyřbodovými Švédskem a Norskem. Vicemistři světa Švédové, kteří se dostali do čtvrtfinálové fáze po remíze s českým mužstvem v závěrečném utkání základní skupiny, porazili jednoznačně 28:18 poslední Polsko. Norsko zdolalo 28:23 koronavirem zdecimovaný tým Německa.

Mistrovství Evropy házenkářů - čtvrtfinálová skupina II v Bratislavě:

Rusko - Španělsko 25:26 (11:12), Polsko - Švédsko 18:28 (6:14), Německo - Norsko 23:28 (12:14).

Tabulka:

1. Španělsko 3 3 0 0 87:76 6
2. Norsko 3 2 0 1 92:77 4
3. Švédsko 3 2 0 1 85:73 4
4. Německo 3 1 0 2 76:80 2
5. Rusko 3 1 0 2 71:77 2
6. Polsko 3 0 0 3 72:100 0
Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Barmský soud odsoudil k trestu smrti dva prodemokratické aktivisty

Barmský vojenský soud v pátek odsoudil k trestu smrti dva prodemokratické aktivisty. O vyneseném rozsudku informovala v oficiálním prohlášení vojenská junta, která převzala moc v Barmě po loňském převratu, při němž svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a její Národní ligou pro demokracii (NLD). Barma nicméně už celé desítky let žádnou popravu nevykonala.

Podle informací agentury AFP byl k trestu smrti na základě protiteroristického zákona odsouzen člen NLD a bývalý poslanec Maun Ťjo. Stejný trest od vojenského tribunálu dostal také přední prodemokratický aktivista Ťjo Min Yu, známější pod přezdívkou "Kou Jimmy".

Vojenská junta v rámci své snahy rozdrtit disent v zemi odsoudila k trestu smrti desítky aktivistů brojících proti vojenskému převratu.

NLD držitelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij vyhrála s převahou volby v listopadu 2020. V únoru 2021 pak těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát, následoval vojenský puč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy