Tigrajci s centrální vládou bojují už rok a dříve se spojili s dalšími menšími skupinami rebelů, například s Oromskou osvobozeneckou frontou (OLF), která hájí práva největšího etiopského etnika. Společně postupují na jih směrem k hlavnímu městu. Podle zahraničních pozorovatelů se několik jednotek etiopské armády rozpadlo nebo ustoupilo, píše deník New York Times.
Konflikt začal loni 4. listopadu, kdy premiér a držitel Nobelovy ceny míru Abiy Ahmed poslal do severního regionu vojáky, aby tak zničil tamní vládnoucí Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontu (TPLF). Prý kvůli údajným útokům na místní armádní stanoviště. Abiy Ahmed tehdy sliboval rychlé vítězství, ale situace na bojišti se postupně úplně zvrátila.
Letos v létě se rebelové přeskupili a povedlo se jim v Tigraji znovu dobýt ztracená území a rozšířit svůj vliv i na sousední etiopské státy Afarsko a Amharsko. Povstalci v posledních dnech ovládli města Dessie a Kombolcha, která leží na hlavní silnici asi 250 kilometrů od etiopské metropole.
Mluvčí vzpurných Oromů ve středu řekl, že svržení Abiye Ahmeda je "hotová věc" a obsazení metropole jen otázkou měsíců, možná týdnů. Ještě předtím premiér obyvatele Addis Abbeby vyzval, aby ohlásili, jaké mají doma zbraně, a připravili se na obranu města. O pár hodin později vláda zavedla nouzový stav a začala město prohledávat, zda v něm nenajde sympatizanty TPLF.
Porušování lidských práv
Nouzový stav etiopské vládě umožňuje blokovat silnice, přerušit dopravu, nastolit noční zákaz vycházení nebo dovoluje, aby v některých částech země převzala velení armáda. Kromě toho může být kdokoliv, kdo je podezříván z napojení na "teroristy", jak vláda tigrajské rebely označuje, bez soudu zadržen a uvězněn. Lidé starší 18 let navíc mohou být naverbováni do armády.
"Naše země čelí obrovskému nebezpečí, které ohrožuje její existenci, suverenitu a jednotnost. Toto nebezpečí nemůžeme porazit za pomoci běžných právních norem a postupů," prohlásil ministr spravedlnosti Gedion Timothewos s tím, že za porušení nařízení v nouzovém stavu bude lidem hrozit tři až deset let ve vězení.
Svět nyní vyzývá ke klidu a mírovému řešení konfliktu. Podle zprávy OSN zveřejněné ve středu se totiž všechny strany etiopského konfliktu dopouštějí vážného porušování lidských práv, ačkoliv tigrajští rebelové v menší míře než etiopská armáda.
Hlad a smrt
Kromě znásilňování, rabování a vraždění civilistů dochází v zemi i k násilí na základě etnické příslušnosti. Zvláštní zmocněnec USA Jeffrey Feltman uvedl, že situace v druhé nejlidnatější africké zemi je naprosto nepřijatelná, přesto byl ale vývoj posledních dní podle něj předvídatelný.
"Etiopská vláda v červnu začala přerušovat humanitární pomoc a komerční přístup do Tigraje, což trvá dodnes navzdory děsivým podmínkám rozsáhlého hladomoru," upozornil Feltman. V regionu navíc nefunguje internetové připojení a novináři mají do oblasti na severu země vstup zakázán, je proto složité informace nezávisle ověřovat.
Svědectví z bojů tak často dříve vyprávěli lidé, kteří utekli do sousední Eritrey. Ta se ale podle všeho alespoň během loňského roku bojů na straně etiopské vlády také účastnila. Americkému deníku New York Times se podařilo získat výpovědi několika Etiopanů. "Nebudu jen sedět doma a čekat na nepřítele. Budu bojovat za své děti a za svou zemi," popsal taxikář jménem Dereje. Učitel, který ze strachu nechtěl být jmenován, už ale vládě pomáhat nechce. "Lhali nám, že TPLF byla poražena. Strašně se bojím, co přijde. Ať nám Bůh pomáhá," sdělil.
Za poslední rok při konfliktu zemřely tisíce lidí a více než dva a půl milionu obyvatel bylo nuceno opustit své domovy - utekli do jiných části Etiopie nebo do sousedních zemí.
