NATO není zárukou, že na nás Rusko nesáhne, říká Estonec

Martin Novák Martin Novák
4. 1. 2015 18:00
Estonský analytik Ahto Lobjakas v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že Rusové Pobaltí obsadí rychle, budou-li chtít.
Válka na Ukrajině znamená pro Pobaltí nejistotu. Neobrátí se ruský "zájem" na sever?
Válka na Ukrajině znamená pro Pobaltí nejistotu. Neobrátí se ruský "zájem" na sever? | Foto: Reuters

Tallinn (Od našeho zpravodaje) - Pokud budu chtít, budu za několik hodin ve Vilniusu, Rize, Tallinnu, Varšavě nebo Bukurešti.

Tato slova pronesl podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka Vladimir Putin v jednom z mála osobních rozhovorů, který spolu vedli.

Později pak Putinův poradce Sergej Markov řekl švédské televizi, že Estonsko a Lotyšsko by se měly Ruska bát, protože utlačují ruské menšiny.

Pobaltí prochází v době ukrajinské krize zkouškou pevnosti nervů, naznačuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytik Estonského insitutu pro zahraniční politiku Ahto Lobjakas.


A.cz: Jsou v Estonsku cítit obavy, že – zjednodušeně řečeno – po Ukrajině by se něco špatného mohlo stát i v Pobaltí?

Jednoznačně ano. Je to pocit, jako kdyby se vracel nějaký špatný sen. Lidé, kteří si pamatují sovětské časy, vědí, že je třeba počítat se všemi eventualitami. Nedokážeme přesně říci, co všechno se může stát, je to každopádně pro Estonsko těžká doba.

Sleduji, co se píše a diskutuje ve Švédsku, a i tam jsou mezi analytiky a politiky názory, že musíme být připraveni na události, které třeba vypadají nepravděpodobně. Poté, co ve švédských vodách byla ruská ponorka.

A.cz: Pobaltské republiky přece mají bezpečností garance, vyplývající ze členství v NATO…

Upřímně řečeno, nemají. Nebo je otázkou, jestli jsou to pro nás dostatečné garance. Kolik času by ruské armádě zabralo dobytí Estonska, Lotyšska a Litvy? Nevím, možná tři hodiny, možná den, možná dva dny. Pro NATO by bylo složité logisticky v tak krátké době něco udělat. Možná by mohlo nasadit prapor o síle sedmi set mužů do osmačtyřiceti hodin.

Ale větší mobilizace by znamenala uplatnit článek číslo 5 (stanoví kolektivní obranu jakéhokoliv členského státu v případě napadení – pozn. red.). To by trvalo týdny. Nedávno byl v Tallinnu velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Ben Hodges. Otevřeně řekl, že nemůže ručit za to, jak by se postavil americký prezident Obama k možnosti přímé vojenské konfrontace s Ruskem. S jadernou mocností.

Ahto Lobjakas.
Ahto Lobjakas. | Foto: Martin Novák

A.cz: Nakolik odlišně hodnotí etničtí Estonci a Estonci ruského původu události a hrozby? Rusové tvoří 27 procent obyvatel Estonska.

Obě skupiny čerpají informace z jiných zdrojů. Tam je rozdíl, který zakládá i rozdíl v názorech. Devětadevadesát procent estonských Rusů se dívá na ruské televize, ruské internetové servery, zprávy má z ruských zdrojů.

Existuje i estonské televizní nebo rozhlasové vysílání v ruštině, ale to mezi Rusy tady není moc oblíbené. A samozřejmě - když je řeč o ruských zdrojích, tak je jasné, že jsou některé méně, některé více nakloněné linii Kremlu.

Neznamená to samozřejmě, že všichni estonští Rusové mají jednotný a nějaký radikální názor. Nejsou tady demonstrace proti NATO, nebují tady separatismus, asi jen málo místních Rusů by si přálo nějak měnit hranice mezi Estonskem a Ruskem. Nicméně rozdílné vnímání událostí tady prostě existuje. I vzhledem k tomu, že estonští politici jsou velmi ostří v kritice Ruska. To šokuje například finské politiky, kteří se naopak drží zpět.

Koluje vtip, že Estonci mluví, jako kdyby měli silnou armádu a žádnou ruskou menšinu, zatímco Finové, jako kdyby neměli žádnou armádu a silnou ruskou menšinu. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak.

A.cz: Nehrozí, že by ruská menšina nebo její část uvažovala o podpoře Ruska, pokud by nějakým razantním způsobem vystoupilo proti Estonsku?

Jediné, z čeho mám strach, je, že by Rusko zneužilo ryze domácích problémů, které existují. Třeba oblast Narvy a okolí (převážně Rusy obydlená oblast na severovýchodě Estonska – pozn. red.) má vyšší nezaměstnanost, je tam velký problém s drogami a nadprůměrně vysoký počet lidí HIV pozitivních. Jsou tam velké sociální problémy.

A.cz: Má Estonsko nějaký plán, jak být méně závislé na ruském plynu a vůbec na obchodě s Ruskem?

Už se podařilo celkovou závislost na Rusku v uplynulých letech snížit. Není moc velká. V celkovém energetickém mixu Estonska činí ruský asi patnáct procent veškeré spotřeby. To znamená, že kdyby nám Rusko zastavilo dodávky, bylo by to nepříjemné, ale nesrazilo by to zemi na kolena.

Stejně tak se snižuje obchodní orientace na Rusko. Velký propad byl v době krize rublu v roce 1998.

Kdyby Rusko chtělo Estonsko nějak hospodářsky přitlačit, dnes k tomu už nemá účinné nástroje. Přitom je třeba připomenout, že my platíme za ruský plyn mnohem vyšší částky než například Němci.

Dnes můžeme už brát plyn ze zásobníku z Lotyšska a chystá se výstavba terminálu na zkapalněný plyn ve Finsku, na které se bude Estonsko podílet.

Mapa Estonska
Mapa Estonska | Foto: Aktuálně.cz

A.cz: Očekáváte, že Rusko za současných ekonomických problémů bude usilovat o zklidnění situace na Ukrajině a zlepšení vztahů s Pobaltím, nebo naopak?

To je velmi těžké říci. Nevíme, jaké jsou strategické plány Rusů na Ukrajině. Jestli třeba do roka nechtějí postupně zabrat celou Doněckou a Luhanskou oblast. Nebo zda už splnili to, co si předsevzali. Osobně se domnívám, že pokud se konflikt zmrazí v nynější fázi, do pěti let si na to Evropa zvykne. Nikdo nebude Putina milovat, ale co s tím kdo nadělá.

Co se týká ruských ekonomických problémů, interní dynamika ruského režimu může vést k tomu, že nebude mít jinou možnost než dál pokračovat v expanzivní, dobrodružné politice.  

A.cz: Víte o tom, že by nějací Estonci bojovali ve válce na Ukrajině?

Nevím o žádném ani na jedné straně. Ale pamatuji si, že stovky estonských Rusů bojovaly na začátku devadesátých let v Podněstří na straně ruskojazyčných povstalců proti Moldavsku. Nepřekvapilo by mě, kdyby teď někteří bojovali na východní Ukrajině na straně separatistů.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy