ESA pošle sondu k Venuši, má za úkol zjistit, proč je nehostinná a není jako Země

Tohle už znovu neuvidíte: Venuše přešla přes Slunce
Událost, která se bude opakovat až za 105 let, si tehdy nenechaly ujít tisíce lidí po celém světě. Tato fotografie je z Vídně.
Záběr ze stejného místa. Žena vyhlíží skrze teleskop, kdy se v popředí před Sluncem objeví silueta Venuše.
V hloučcích nadšenců do astronomie vládlo napětí. Takto vyčkávali v Moskvě...
... a v jordánském Ammánu.
Foto: Reuters
ČTK ČTK
10. 6. 2021 18:44
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala sondu, kterou na počátku 30. let hodlá vyslat k Venuši. Zvolený aparát EnVision bude planetu zkoumat od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně, oznámila ve čtvrtek agentura na svém webu.

ESA o tom informovala týden poté, co americká vesmírná agentura NASA oznámila, že plánuje poslat k Venuši koncem tohoto desetiletí dvě vědecké mise. Mají být zaměřené na studium atmosféry a povrchu planety.

"Čeká nás nová éra zkoumání našeho nejbližšího, ale divoce odlišného souseda ve Sluneční soustavě," uvedl v souvislosti s novým projektem ESA Günther Hasinger, vědecký ředitel agentury. "Spolu s nově ohlášenými misemi NASA na Venuši budeme mít na této záhadné planetě mimořádně komplexní vědecký program až do příštího desetiletí," dodal.

Vědci si lámou hlavu nad tím, proč náš nejbližší soused přes zhruba stejnou velikost a složení jako Země prošel tak dramatickou změnou klimatu. Místo toho, aby byl obyvatelným světem, jako je naše planeta, má toxickou atmosféru a je obklopený hustými mraky bohatými na kyselinu sírovou.

K hlavním otázkám, na něž experti hledají odpověď, patří, čím si v minulosti Venuše prošla, když dospěla k nynějšímu stavu, a mohl by Zemi čekat stejný osud, kdyby ji postihl katastrofální skleníkový efekt? Je Venuše stále geologicky aktivní, mohl na ní kdysi být oceán, ba dokonce i život?

Sonda EnVision bude podle ESA k získávání potřebných dat vybavená sadou v Evropě vyrobených nástrojů, včetně sonaru, který dokáže rozlišit podzemní vrstvení planety, a spektrometrů k probádání povrchu i atmosféry. Spektrometry budou sledovat stopové plyny v atmosféře, analyzovat složení povrchu a hledat jakékoli změny, které by mohly souviset se známkami vulkanické aktivity.

Americká NASA by měla misi EnVision také poskytnout radar ke snímání a mapování povrchu Venuše. Rádiový vědecký experiment navíc prozkoumá vnitřní strukturu a gravitační pole planety a rovněž strukturu a složení atmosféry.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 48 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy