Erdogan marně bojuje s Twitterem, spílají mu doma i v cizině

Petr Jemelka Petr Jemelka
21. 3. 2014 21:00
Ankara blokuje mikroblogovací síť, ta radí, jak cenzuru obejít.
Turecký premiér považuje Twitter za zhoubný.
Turecký premiér považuje Twitter za zhoubný. | Foto: Reuters

Ankara - Když turecký premiér v noci ze čtvrtka na pátek nechal zablokovat Twitter, strhl tím lavinu kritiky. Ta se na jeho hlavu nesnáší pouze ze zahraničí, ale i z domova.

Opozice se hodlá obrátit na soud. Znepokojení nad tím, že vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdogana znovu přikročila k cenzuře, ovšem vyjádřil i jeho politický souputník, prezident Abdulláh Gül.

Hlava státu - shodou okolností na Twitteru - vyzvala ke zmírnění opatření s tím, že by měly být blokovány jen konkrétní účty.

Těmi měl prezident zřejmě na mysli profily opozičních aktivistů, kteří prostřednictvím sociálních sítí vytrvale upozorňují na podle nich korupční jednání Erdoganovy vlády.

Nesmyslné a zbabělé

Zděšení zaznívá i ze zahraničí.

Eurokomisařka pro digitální záležitosti Neelie Kroesová zareagovala podobně jako Gül prostřednictvím Twitteru.

"Je to neopodstatněné, nesmyslné a zbabělé. Turecká veřejnost to bude vnímat jako cenzuru, kterou tento krok skutečně je," napsala.

Vložený objekt citát

Ozvala se i německá kancléřka Angela Merkelová.

"To, co zaznívá z Turecka, neodpovídá tomu, co v Německu chápeme jako svobodnou komunikaci. Zakazování nebo blokování nějaké formy komunikace nezapadá do naší ideje svobody vyjadřování," prohlásila její mluvčí Christiana Wirtzová.

Porušení základní hodnoty EU, míní Füle

"Možnost volně komunikovat a svobodně si vybrat způsob, jak to provést, je základní hodnotou EU," tweetl pro změnu český eurokomisař pro rozšíření a sousedské vztahy Štefan Füle.

Turecko by se přitom rádo stalo členem Evropské unie. Přístupové rozhovory mezi Ankarou a Bruselem sice začaly už v roce 2005, ale od počátku jsou komplikované. A tak zatímco například Chorvatsko už je členem osmadvacítky, převážně muslimskou zemi na pomezí Evropy a Asie čeká ještě velmi dlouhá cesta.

Jednání se opakovaně zasekávají právě kvůli bezpočtu výtek týkajících se stavu demokracie a lidských práv.

Cenzory čeká sisyfovská práce

Není se čemu divit. Sociální sítě a internetová komunikace totiž leží současnému režimu v žaludku dlouhodobě.

Během loňských masových protivládních demonstrací Erdogan označil za jednoho z původců protestů právě Twitter. Další rozhořčení následovalo poté, co se na internetu objevily audio nahrávky, jež tureckého premiéra údajně usvědčují z korupce.

Ministerský předseda tedy celosvětové síti vyhlásil válku. Od začátku je však víceméně jasné, že se pustil do předem prohraného boje. Svědčí o tom mimo jiné i to, že Twitter hned v pátek ráno rozeslal návod, jak jednoduše tweetovat prostřednictvím textových zpráv.

Vložený objekt obrázek Internet už svázat nelze.

Způsobů, jak elektronické bariéry Ankary obejít, je ale celá řada. Lze například využít síť VPN (Virtual private network), která se servery komunikuje prostřednictvím soukromého kanálu.

Další možností je pak využití programů, jako je Tor, jež využívají přesměrovaní na vzdálené servery tak, aby nebylo možné zjistit, v jaké lokalitě se uživatel nachází.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výdaje na zdravotní péči se zvýší o osm až dvanáct procent, řekl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až 12 procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při informování o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Úhradová vyhláška počítala podle ministra původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy