Írán a Turecko znovu odmítly nezávislý Kurdistán, pohrozily Kurdům "tvrdšími opatřeními"

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 10. 2017 22:57
Turecko a Írán ve středu znovu odmítly legitimitu referenda, v němž se Kurdové v iráckém autonomním Kurdistánu a několika dalších oblastech vyslovili pro nezávislost. Prezidenti obou zemí - Erdogan i Rúhání - prohlásili, že zajistí neměnnost stávajících hranic. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí, který Erdogana při jeho návštěvě Íránu také přijal, v souvislosti s kurdským referendem obvinil USA, že chtějí na Blízkém východě vytvořit "nový Izrael".
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítá platnost referenda uznat.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítá platnost referenda uznat. | Foto: Reuters

Teherán - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu při návštěvě Teheránu společně se svým íránským protějškem Hasanem Rúháním znovu odmítl legitimitu referenda iráckých Kurdů o nezávislosti. Podle agentur prezidenti prohlásili, že zajistí neměnnost stávajících hranic, a Erdogan pohrozil "rozhodnějšími" kroky.

Kurdové se v iráckém autonomním Kurdistánu a několika dalších oblastech, které v severním Iráku obývají, 25. září vyslovili pro nezávislost tohoto regionu. Výsledek hlasování odmítla centrální vláda v Bagdádu a také řada sousedních států, včetně Íránu a Turecka, kde žijí početné kurdské menšiny.

Ankara a Teherán se obávají, že referendum iráckých Kurdů posílí separatistické tendence Kurdů žijících v Turecku a Íránu. Pohrozily proto iráckým Kurdům, že na ně uvalí hospodářské sankce, a rovněž v blízkosti iráckých hranic podnikly společné vojenské manévry.

"Chceme na Blízkém východě stabilitu a bezpečí. Referendum o nezávislosti iráckého Kurdistánu je sektářským spiknutím cizích zemí a Ankara a Teherán ho zcela odmítají," řekl Rúhání během tiskové konference, které se zúčastnil spolu s Erdoganem.

"Nepřijmeme žádné měnění hranic v regionu," uvedl dále. Dodal, že "špatná rozhodnutí některých vůdců v tomto regionu musejí být napravena" a "Turecko a Írán nemají jinou možnost než přijmout vážná a nezbytná opatření k ochraně svých strategických cílů v regionu".

"Naše rozhodnost v tomto ohledu je jasná. Souhlasíme s centrální iráckou vládou, a pokud jde o nás, toto referendum je nelegitimní," řekl turecký prezident. Slíbil přitom, že budou vůči Kurdům podniknuty ještě rozhodnější kroky. "Můžeme podniknout ještě tvrdší opatření," varoval bez bližšího upřesnění.

Teherán například minulý týden v pátek dočasně zakázal íránským firmám přepravu ropných produktů do Kurdistánu. V pondělí pak íránský celní úřad na hranicích s Irákem zabavil přibližně 600 cisteren s palivem, které mířily ke Kurdům. V pátek také většina zahraničních leteckých společností na naléhání irácké vlády pozastavila spojení s Irbílem a Sulajmáníjí v kurdské části Iráku.

Důrazný byl při setkání s Erdoganem i ajatolláh Chameneí. "Turecko a Írán musejí podniknout nezbytná opatření proti tomu hlasování," prohlásil. Řekl rovněž, že Spojené státy a další zahraniční mocnosti chtějí podporou hlasování v Kurdistánu vytvořit na Blízkém východě "nový Izrael".

"Amerika a Izrael mají z tohoto hlasování prospěch…Chtějí v regionu vytvořit nový Izrael…Separatistické hlasování iráckých Kurdů je akt zrady vůči celému regionu," citoval Reuters z prohlášení íránského vůdce, které přenášela státní televize.

Prezidenti Íránu a Turecka ve středu podle médií spolu také hovořili o situaci v Sýrii. Zatímco Ankara podporuje v tamním krvavém konfliktu protivládní povstalce, Teherán stojí společně s Ruskem na straně prezidenta Bašára Asada. Erdogan a Rúhání se nicméně shodli na nutnosti prosadit výsledky jednání vedených s Ruskem, k nimž patří vytvoření bezpečnostních zón a postupné dosažení míru v zemi.

K tématům rozhovoru nejvyšších představitelů obou zemí patřilo i prohloubení hospodářské spolupráce. "Turecko bude dovážet více zemního plynu z Íránu," řekl k tomu mimo jiné Rúhání a dodal, že o dalších podrobnostech spolupráce se bude jednat v nadcházejícím týdnu.

Prezident Erdogan využíval Islámský stát jako politický nástroj v zahraničí i uvnitř Turecka, začíná se mu to vymstívat, říká Tereza Engelová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 14 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy