Erdogan hrozí dalším vojenským tažením. V Libyi by se postavil proti mocnému Rusku

Martin Novák Martin Novák
12. 12. 2019 15:23
Turecko sklidilo velkou kritiku za ofenzívu proti Kurdům na severu Sýrie. Prezident Recep Erdogan se ale už zmiňuje o možnosti vyslání vojáků do další země.
Turečtí vojáci na základně v Izmiru.
Turečtí vojáci na základně v Izmiru. | Foto: Shutterstock.com

Prezident pohrozil, že turecká armáda by mohla zasáhnout do války v Libyi, bude-li to nutné na obranu tureckých zájmů. V televizi prohlásil, že taková intervence je možná, pokud o ní libyjská vláda požádá. "V případě takového pozvání by Turecko rozhodlo, jak reagovat," uvedl Erdogan a dodal, že tím má na mysli i možnost vyslání vojáků.

To by znamenalo, že Ankara by se postavila v libyjském konfliktu na opačnou stranu než Moskva. Zatímco Turecko podporuje vládu premiéra Faíze Sarrádže v Tripolisu, Rusko stojí za generálem Chalífou Haftarem, který ovládá východ Libye.

Válka eskalovala v dubnu, kdy se Hafratovy jednotky pokusily neúspěšně obsadit Tripolis. V tom jim pomáhají stovky ruských žoldnéřů, příslušníků takzvané Vagnerovy skupiny. Armády, která se prezentuje jako dobrovolnická, ale má vazby na ruské ozbrojené síly a v jejím čele stojí Jevgenij Prigožin, blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina.

Erdogan označil Haftara za piráta a zločince. Turecko tak v Libyi - podobně jako v Sýrii - stojí opačné straně konfliktu než Rusko. Zatímco v Sýrii se Turci smířili s tím, že opozice nemá dost sil vyhrát a ruská podpora udrží režim prezidenta Bašára Asada u moci, v Libyi se s pádem svých spojenců smířit nehodlají.

Sporná dohoda

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu řekl, že dohoda je hlavně o výcviku vojáků, loajálních vládě v Tripolisu. "Text neobsahuje klauzuli o vyslání našich vojáků. Prezident jen řekl, že zvážíme takovou žádost, pokud se objeví," uvedl Cavusoglu.

Rada bezpečnosti OSN sice vyhlásila embargo na dovoz zbraní do válkou zmítané Libye, zákaz se však nedodržuje. Turecko dodává zbraně Farrádžově vládě, Haftarovi kromě Ruska pomáhá také Egypt a Spojené arabské emiráty.

Občanská válka v Libyi.
Občanská válka v Libyi. | Foto: Reuters

Podle agentury Bloomberg si Haftar najímá vojáky ze Súdánu a naopak obviňuje vládu, že za kniply jejích letadel a bombardérů sedí cizinci. Letos Haftarova armáda sestřelila francouzský stroj Mirage a zadržela pilota, o kterém tvrdí, že je občanem Portugalska.

Turecko a libyjská vláda z Tripolisu podepsaly minulý týden bezpečnostní a ekonomickou dohodu, která vyvolala kritiku Evropské unie. Obsahuje totiž ustanovení o tom, že Libye přenechává Turecku část námořních vod ve Středozemním moři.

Jde o oblast, kde patrně leží zásoby ropy a zemního plynu. Nachází se však blízko řeckého ostrova Kréta a proto si na ni dělá nárok Řecko. To proti dohodě ostře protestuje a dokonce vyhostilo libyjského velvyslance. Turecké firmy investovaly v Libyi ještě za vlády Muammara Kaddáfího miliardy dolarů do různých projektů, kvůli válce byla ale většina z nich přerušena.

Spojené státy kritizují Rusko za to, že podporuje Haftara namísto toho, aby se snažilo o urovnání konfliktu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo řekl ve středu po schůzce se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, že Washington očekává od Moskvy dodržování zbrojního embarga v Libyi.

Na konci listopadu někdo sestřelil nad libyjským územím americký špionážní bezpilotní letoun. Pentagon se domnívá, že dron zasáhli příslušníci ruské protivzdušné obrany, kteří pomáhají Haftarovi.

Libyjší blázni nás zachraňují před teroristy, říká fotograf Stanislav Krupař

Nachomýtl jsem se k několika nepovedeným útokům proti Islámskému státu, to bylo hrozný maso, přiváželi lidi s ustřelenýma hlavama, říká Krupař. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Prodeje léků na předpis stouply meziročně o desetinu

Prodeje léků na předpis v Česku v období od začátku července 2020 do konce června 2021 vzrostly meziročně o desetinu na 75 miliard korun, volně prodejných léků a doplňků stravy o pět procent na 27 miliard korun. Vyplývá to z dat analytické společnosti IQVIA. Hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH, hodnoty prodejů v kategorii volně prodejných léků a produktů pro zdravotní péči jsou naopak měřeny v koncových cenách včetně DPH.

Zdroj: ČTK
Další zprávy