Moskva/Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se obrací k Rusku. Po nezdařeném červencovém puči směřuje jeho první zahraniční cesta do Petrohradu, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Jednat budou o novém plynovodu, obchodu a zřejmě i o válce v Sýrii. Erdoganovým cílem je ukázat, že Ankara může zhoršující se vztahy se Západem vyvážit partnerstvím s Moskvou.
A Kremlu to vyhovuje, protože to může oslabit pozice Západu.
Evropští diplomaté teď podle agentury Reuters s obavami sledují, kam až Erdoganovy pokusy o dohodu s Moskvou zajdou. "Turecko se může vydat více protizápadním směrem," řekl listu The Wall Street Journal Sinan Ülgen, šéf tureckého think-tanku Edam, který se specializuje na zahraniční politiku.
Podle něj se totiž Erdogan cítí uražen údajným nedostatkem empatie Západu.
"Kompenzace" za roztržku se Západem
Evropané kritizují Ankaru za čistky, které po puči zasáhly okolo 60 tisíc lidí. A trvají na dodržování lidských práv zadržených. Unijní představitelé navíc prohlásili, že pokud země znovuzavede trest smrti - a Erdogan o tom mluví -, znamená to konec jednání o vstupu Turecka do EU.
Ankara má nyní navíc napjaté vztahy také se Spojenými státy. USA nechtějí bez jasných důkazů vydat Turecku Fethullaha Gülena, v Pensylvánii žijícího klerika označovaného za strůjce převratu.
"Prezident Erdogan se aktivně snaží hrát s ruskou kartou," vysvětlil ruskému listu Kommersant Andrej Fjodorov, bývalý náměstek ruského ministra zahraničí a dnes ředitel think-tanku Center for Political Studies.
Pro Erdogana to může být "kompenzace" za případnou roztržku s Evropou, tvrdí. Ta může nastat velmi brzy - kvůli dohodě mezi EU a Tureckem o zabránění přílivu uprchlíků do Evropy. V pondělním vydání francouzského deníku Le Monde pohrozil, že Turecko nebude moci dohodu plnit, pokud nedostane přislíbený bezvízový styk s Unií.
Neřekl ale ani slovo o tom, kdy Turecko splní sliby ohledně změny svých zákonů, ke kterým se zavázalo jako k podmínce zrušení víz do Evropy.
Sbližování začalo před pokusem o puč
Erdogan se sbližováním s Ruskem ale začal už před pokusem o puč. Zřejmě aby získal páku vůči Západu v jednáních o budoucnosti sousední, válkou zmítané Sýrie. A také aby odrazil kritiku, že nedodržuje lidská práva.
V červnu vyjádřil soustrast příbuzným ruských pilotů sestřelených loni v listopadu nad tureckým územím, což Kreml vzal jako omluvu a impuls ke zlepšení vztahů. Po pokusu o převrat se objevily zprávy, že ti, kdo sestřelili ruský letoun, patřili k pučistům a chtěli zničit vztahy s Ruskem.
"Jsou tu signály, že Erdogan se nyní snaží jednat o obchodu, energetice a Sýrii," tvrdí Sinan Ülgen z think-tanku Edam. Turečtí představitelé už několik dní anonymně vypouštějí do médií zprávy, že jim nyní jde víc o ekonomické záležitosti než o strategické partnerství s Moskvou. A že nechtějí zpřetrhat vztahy s EU a NATO.
V Petrohradu se bude zřejmě jednat hlavně o zrušení ekonomických sankcí, které Moskva zavedla proti Turecku po sestřelení svého letadla. A také o stavbě plynovodu známého jako Turkish Stream, který by zásoboval ruským plynem Turecko a ruský plyn by pak mohl proudit dále do jižní Evropy.
Plynovod by ještě více ekonomicky svázal Rusko a Turecko a bránil snahám EU zbavit se závislosti na ruském plynu. Navíc by Ukrajina, která je v nevyhlášené válce s Ruskem, přišla o tranzitní poplatky za přepravu ruského plynu přes své území.
Radikální změna? Ne
Prostor pro širší dohodu je omezený. "Nedojde k radikálním změnám vztahu mezi Moskvou a Ankarou," tvrdí Andrej Fjodorov. Kromě sporů o Kypr či ruskou anexi Krymu je hlavním problémem situace v Sýrii.
Zatímco Ankara podporuje tamní povstalce proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, Moskva vyslala loni do Sýrie vojenské jednotky, které zachránily Asada před pádem.
Kreml navíc v Sýrii podporuje tradičně také Kurdy, kteří zároveň válčí proti Turecku.
I to se ale může částečně změnit. "Bez ruské účasti je nemožné vyřešit syrský problém. Jen v partnerství s Ruskem budeme schopni vyřešit tamní krizi," prohlásil Erdogan před svojí návštěvou Ruska.
