


Epidemie eboly se v Kongu nadále šíří rychleji, než jak na ni zdravotnické týmy stačí reagovat. Uvedli to ve středu představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle nich navíc zdravotníci v zasažených oblastech čelí útokům, hrozbám únosu a nedůvěře místních obyvatel. Informovala o tom agentura Reuters.

Současná epidemie varianty viru Bundibugyo si v Kongu vyžádala už více než 1000 potvrzených případů nákazy a přes 270 úmrtí. Dalších 20 případů eviduje sousední Uganda. Podle WHO jde o největší počet potvrzených případů v průběhu prvního měsíce jakéhokoli afrického ohniska eboly. Odborníci se domnívají, že virus v oblasti koloval několik měsíců předtím, než úřady 15. května epidemii oficiálně vyhlásily.
"Navzdory pokroku, kterého jsme dosáhli, stále čelíme zásadním problémům a epidemie se dál šíří rychleji, než jak na ni dokážeme reagovat," řekl ve středu generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Podle Abdirahmana Mahamuda z WHO zdravotníci v terénu nadále čelí hrozbám únosu i násilným incidentům. WHO zaznamenala nejméně sedm případů, kdy se pracovníci zapojení do boje s epidemií stali terčem útoků.
Situaci komplikuje také nedůvěra části místních obyvatel k úřadům a zahraničním zdravotníkům. Někteří lidé zpochybňují samotnou existenci eboly, jiní odmítají opatření omezující tradiční pohřební obřady. Rozhněvaní obyvatelé například napadli některá zařízení a vyhnali zdravotníky z tábora pro vysídlené osoby.
Sledování kontaktů nakažených je obtížné i kvůli tomu, že ohnisko epidemie leží v těžební oblasti provincie Ituri. Do tamních dolů přijíždějí z různých částí země pracovníci, kteří se po čase vracejí domů a mohou virus nevědomky šířit do dalších regionů.
WHO uvedla, že kapacita testování se od začátku epidemie výrazně zvýšila z přibližně 30 na 2000 testů denně. Organizace nyní usiluje o další rozšíření testování přímo do jednotlivých postižených oblastí.



Jemenští povstalci Húsíové převzali kontrolu nad významným přístavem Muchá v Rudém moři. Píší to ve čtvrtek agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Povstalci tak pokračují ve své ofenzivě směrem k strategickému průlivu Báb al-Mandab. Podporuje a financuje je Írán a v posledních letech se stali významnou vojenskou silou v regionu.



Když začátkem letošního září pohřbívali v Bělehradě válečného zločince Ratka Mladiče, odsouzeného za genocidu a další zločiny, uložili ho do hrobu vedle jeho dcery. Ana Mladičová zemřela uprostřed bosenské války ve 23 letech. Zastřelila se Mladičovou pistolí. Otce přitom podle výpovědí zbožňovala a on zbožňoval ji. Co mladou studentku medicíny k sebevraždě vedlo, zůstává dodnes bez jasné odpovědi.



Kyjev a další ukrajinská města v noci na pátek opět čelila náletu ruských dronů, včetně bezpilotních letounů s proudovým pohonem. V hlavním městě byl vyhlášen druhý stupeň leteckého poplachu a úřady vyzvaly obyvatele, aby se uchýlili do krytů.



Nejčastější informace o čečenském vůdci Ramzanu Kadyrovovi je ta, že umírá. A podle různých zdrojů to opravdu vypadá, že minimálně bojuje s vážnými zdravotními problémy, a čím dál míň se tak objevuje na veřejnosti. Občas se ale nějaké další informace o něm objeví: tento týden třeba kritizoval mladé Čečence, kteří nosí nadměrně dlouhé vousy a zkrácené kalhoty. Kritizoval také odívání žen.



Aby se Volkswagen zachránil, škrtne polovinu modelů, propustí sto tisíc lidí a možná zavře čtyři továrny. Celý plán počítá s brzkým návratem vysokých marží, jenže bude německou automobilku také něco stát. Ta teď poprvé vyčíslila náklady na svou záchranu.