Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Vyplývá to z mezinárodní studie publikované v časopise Nature, na níž se podíleli i vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR (ÚCHP AV ČR).
Pro výzkum poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice. Akademie věd o tom ve čtvrtek informovala v tiskové zprávě.
Vědecká analýza z více než 100 měřicích stanic v Evropě prokázala, že koncentrace prachu narůstaly na většině evropského kontinentu, nejvíce v jižní Evropě a Středomoří. Výzkumníci zkoumali přibližně 18 500 denních měření prvkového složení atmosférického aerosolu uskutečněných mezi lety 2012 až 2021.
V jižní Evropě například tvořil prach přivátý z dálky do roku 2021 v průměru téměř třetinu ročního limitu znečištění ovzduší, který doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
Atmosférický aerosol je směs mikroskopických pevných nebo kapalných částic, které se vznáší ve vzduchu. Tyto částice pocházejí jak z přírodních zdrojů, tak lidské činnosti, a významně ovlivňují kvalitu ovzduší a změnu klimatu.
Podle odborníků souvisí trend narůstající prašnosti v Evropě s proměnami cirkulace atmosféry a tzv. dezertifikací, procesem, při kterém se v severní Africe mění úrodná půda na neúrodnou a suchou krajinu.
Mapování každodenní koncentrace prachu v evropském ovzduší umožňuje tzv. model strojového učení, který využívá data o koncentracích hliníku, titanu, křemíku, vápníku a železa obsažených v prachu.
„Naše dlouhodobá měření prvkového složení atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením jsou ve střední a východní Evropě ojedinělým datovým souborem a mimořádně cenná i s ohledem na časovou, personální a finanční náročnost jejich získávání,“ uvedla Petra Vondráková Pokorná ÚCHP AV ČR.
Dlouhodobá měření prvkového složení atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice (NAOK) se realizují prostřednictvím výzkumné infrastruktury ACTRIS-CZ, kterou zastřešuje Český hydrometeorologický ústav. ACTRIS-CZ je součástí evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC, která propojuje významná pracoviště zaměřená na výzkum atmosféry, aerosolů a klimatu v Evropě.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Rusko nacvičovalo útok tajnou zbraní na klíčové evropské kabely. NATO ho odhalilo
V hlubinách arktických vod nacvičovala ruská plavidla používání tajné zbraně, která má umět vyřadit z provozu kritické podmořské kabely, aniž by po sobě zanechala stopy. Tajnou operaci ale odhalily síly NATO, kterým se letos na jaře podařilo zabránit Rusům cvičení dokončit. Incident nyní popsali nejmenovaní západní představitelé agentuře Reuters.
ŽIVĚ Ukrajina zasáhla rafinerii na Sibiři a přístav u Kaspiku, uvedl Zelenskyj
Ukrajinské síly zasáhly ruskou rafinerii v Jamaloněneckém autonomním okruhu na severu západní Sibiře a námořní přístav v Dagestánu, uvedl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Terčem ukrajinského útoku v Dagestánu na severním Kavkaze se stala Machačkala, strategicky důležitý ruský přístav u Kaspického moře, okomentoval prezidentovo vyjádření server RBK-Ukrajina.
Babiš pověřil Schillerovou. Má navrhnout firmy pro dekontaminaci jedů na Klatovsku
Premiér Andrej Babiš zadal ministryni financí Aleně Schillerové (oba ANO), aby navrhla firmy pro dekontaminaci jedů nalezených v šumavské oblasti Dobrá Voda na Klatovsku. Novinářům při odletu na jednání v Bratislavě na dotaz k postupu Motoristů ohledně řešení staré ekologické zátěže řekl, že nemá rád monopolní dodavatele.
„Připomíná to hřbitovní alej.“ Pilot pronesl mrazivá slova, pak došlo k tragédii
Dodnes je to největší tragédie v historii formule 1. Od havárie Wolfganga von Tripse uplynulo právě dnes 65 let. Zemřel při ní německý pilot, jenž sahal po titulu mistra světa, i patnáct dalších lidí.
Zásadní operace už jen někde. Vojtěch chce vyřadit ze hry dvě třetiny nemocnic
Dvě třetiny pracovišť skončí. Tumory ledvin a prostaty už řešit nebudou. Resort zdravotnictví oznámil, že chce ještě víc centralizovat operace zhoubných nádorů. Zatímco dnes dělá zákroky na prostatě 78 zařízení, od roku 2030 jich má zůstat jen 22. Resort tvrdí, že tím zvýší kvalitu péče. Přitom ale nemá data o tom, jak si jednotlivé špitály při těchto operacích vedou a kolik lidí po nich přežívá.