Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Vyplývá to z mezinárodní studie publikované v časopise Nature, na níž se podíleli i vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR (ÚCHP AV ČR).
Pro výzkum poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice. Akademie věd o tom ve čtvrtek informovala v tiskové zprávě.
Vědecká analýza z více než 100 měřicích stanic v Evropě prokázala, že koncentrace prachu narůstaly na většině evropského kontinentu, nejvíce v jižní Evropě a Středomoří. Výzkumníci zkoumali přibližně 18 500 denních měření prvkového složení atmosférického aerosolu uskutečněných mezi lety 2012 až 2021.
V jižní Evropě například tvořil prach přivátý z dálky do roku 2021 v průměru téměř třetinu ročního limitu znečištění ovzduší, který doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
Atmosférický aerosol je směs mikroskopických pevných nebo kapalných částic, které se vznáší ve vzduchu. Tyto částice pocházejí jak z přírodních zdrojů, tak lidské činnosti, a významně ovlivňují kvalitu ovzduší a změnu klimatu.
Podle odborníků souvisí trend narůstající prašnosti v Evropě s proměnami cirkulace atmosféry a tzv. dezertifikací, procesem, při kterém se v severní Africe mění úrodná půda na neúrodnou a suchou krajinu.
Mapování každodenní koncentrace prachu v evropském ovzduší umožňuje tzv. model strojového učení, který využívá data o koncentracích hliníku, titanu, křemíku, vápníku a železa obsažených v prachu.
„Naše dlouhodobá měření prvkového složení atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením jsou ve střední a východní Evropě ojedinělým datovým souborem a mimořádně cenná i s ohledem na časovou, personální a finanční náročnost jejich získávání,“ uvedla Petra Vondráková Pokorná ÚCHP AV ČR.
Dlouhodobá měření prvkového složení atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice (NAOK) se realizují prostřednictvím výzkumné infrastruktury ACTRIS-CZ, kterou zastřešuje Český hydrometeorologický ústav. ACTRIS-CZ je součástí evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC, která propojuje významná pracoviště zaměřená na výzkum atmosféry, aerosolů a klimatu v Evropě.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ambiciózní lídr prozradil, která města chce dobýt. Mluvil i o vyšším cíli
První velký test má před sebou hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. V říjnových komunálních a senátních volbách bude usilovat o posty ve 130 městech a obcích v Česku a o čtyři křesla v horní komoře parlamentu. Důležité jsou ale pro Kubu především domácí jižní Čechy, z krajských měst to hnutí zkusí jen ve třech.
Čeští turisté slepě spoléhali na aplikaci, na túře pod Traunsteinem je zachraňoval policejní vrtulník
Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Zachraňovat je musel policejní vrtulník. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.
Pauza Muchové pokračuje, po menším zákroku vynechá i turnaj v Cincinnati
Wimbledonská finalistka Karolína Muchová po menším operačním zákroku vynechá další tenisový turnaj, po Torontu bude chybět i v Cincinnati.
Třetina občanů je chudá, hrozí krize. Vyřeší problémy malé země muž s motorovkou?
Moldavsko, nejchudší země Evropy, znovu svírá energetická krize, politické spory i rostoucí nedůvěra veřejnosti. Nový premiér Vasile Tofan slibuje liberální reformy. Jenže v zemi, kde třetina obyvatel žije v chudobě, se rychlá řešení hledají těžko. V reportáži přímo z moldavského hlavního města popisujeme, jak vypadá situace v zemi deset měsíců po klíčových volbách.
Lehečku v Montrealu srazily vlastní chyby. Sabalenková dál tápe
Jiří Lehečka dohrál na Masters v Montrealu v osmifinále. Rafaelu Jódarovi podlehl 3:6, 3:6, český tenista udělal 34 nevynucených chyb.