Polští ekologové brojí proti kácení vzácného pralesa. Chceme přírodní les, ne dubovou farmu, volají

František Typovský
Aktualizováno 26. 5. 2017 22:21
Vzácný polský Bělověžský prales, který je i na seznamu Světového dědictví UNESCO, postupně mizí. Podle ekologů ho lesníci pod záštitou polské vlády nahrazují jednolitým lesem, vysázeným lidmi. Varšava ale tvrdí, že na prales útočí kůrovec a ke kácení dochází v rámci prevence. A nedbá ani na kritiku ze strany Evropské komise.
Ekologičtí aktivisté protestují proti kácení ve vzácném Bělověžském pralese na východě Polska
Ekologičtí aktivisté protestují proti kácení ve vzácném Bělověžském pralese na východě Polska | Foto: Reuters

Bělověž - Polský aktivista Adam Bohdan se prochází částí Bělověžského pralesa. Pracuje pro nadaci Wild Poland Foundation, která v této přírodní památce mimo jiné monitoruje kácení stromů.

"Kácí přírodní a rozmanitý les, který nevysázel člověk, a nahrazují ho plantážemi tvořenými z jednoho druhu stromu," popisuje britskému listu The Guardian.

Poukazuje tím na postupné mizení pralesa, který leží u hranic s Běloruskem a patří do světového dědictví UNESCO. Samotné kácení přitom schválila polská vláda.

Podle Bohdana mizí i více než stoleté stromy, což je v rozporu s polským a evropským právem. Také se tím ničí přirozený domov mnoha vzácných živočišných druhů - symbolem pralesa je zubr.

"Ztrácíme poslední části opravdu přírodního lesa. Moje noční můra se naplnila," dodává Bohdan.

Protesty polských ekologů dosáhly vrcholu tuto středu. Skupinka několika aktivistů se s nápisy jako "Zachraňte Bělověžský prales!" připoutala ke stromům, aby protestovala proti masivnímu kácení. 

Vláda se brání, Evropská komise chce vysvětlení

Polští vládní konzervativci pod vedením premiérky Beaty Szydłové proti nařčení z úmyslného ničení pralesa protestují. Podle nich je území na polsko-běloruské hranici zasaženo kůrovcem, a kácení je tak základním způsobem prevence.

Vláda zároveň tvrdí, že kácení chrání zdraví návštěvníků pralesa - broukem napadené stromy by je totiž mohly zranit. 

Proti tomu se ale ozývají vědci. "Kácení zamořených smrků nezabrání šíření kůrovcové nákazy. Pouze to vytvoří tisíce hektarů prázdné plochy," říká například ředitel Bělověžské výzkumné stanice Bogdan Jaroszewicz z Varšavské univerzity.

"Samozřejmě že mrtvé stromy nemohou stát podél veřejně přístupných cest a turistických stezek, ale ke kácení dochází i v místech vzdálených od těchto cest," dodává Jaroszewicz pro list The Guardian. 

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost se dál hájí tím, že současná podoba pralesa je stejně výsledkem lidské činnosti. 

Za podpory ministerstva životního prostředí dokonce příznivci PiS vyvěsili na příjezdové cestě do pralesa banner s nápisem: "Pseudo-ekologové les ničí, my jej předěláváme."

Dění v Bělověži ale už začalo zajímat taky Evropskou komisi. Ta vyzvala Polsko, aby situaci kolem kácení urychleně vysvětlilo. Jinak vše skončí u Evropského soudního dvora.

Varšava přes své tiskové oddělení pouze vzkázala, že tak učiní "v souladu s procedurami a platnými zákony". A kácení dál pokračuje.

Změna jen tak nepřijde

Naděje na okamžitou změnu je zatím mizivá. Dělníci a lovci jsou většinou voliči vládní strany Právo a spravedlnost, a tak její politiku podporují.

A navíc nově jmenovaný ředitel státních lesů, Konrad Tomaszewski, je bratrancem předsedy strany Jarosława Kaczyńského.

Ekologové se však nevzdávají a hodlají i nadále protestovat. "Lesníci si myslí, že les je tady od toho, aby jim sloužil, ne naopak. Je to klasický monopol: vydrancujete zemi, která patří polskému lidu, a peníze si necháte ve vlastní kapse," tvrdí Tomasz Wesołowski z univerzity ve Wrocławi, který v Bělověžském pralese sbírá data.

"Lesníci překročili všechny meze. Ničí největší polský poklad za účelem vlastního obohacení," řekl agentuře Reuters i zástupce ekologické organizace Greenpeace v Polsku Robert Cyglicki.

"Rozhodně nebudeme pasivní. Chceme tady les, ne dubovou farmu," hlásí shodně. 

Kůrovec v Česku

Podobné spory se v minulosti vedly i v České republice. Kácet na Šumavě stromy zasažené kůrovcem, nebo nekácet?

V září roku 2015 zveřejnili čeští a němečtí vědci výsledek jejich patnáctiletého zkoumání. Podle nich není nutné kácet mrtvé pahýly a začít okamžitě vysazovat nové stromky, když kůrovec napadne na Šumavě smrky.

Příroda se prý lépe omladí sama - pod šedivými odumřelými kmeny vyroste na jednom hektaru kolem 5000 smrčků. Kdyby se na stejné ploše uměle vysázely nové, vzejde jich jen 1500.

"Dnes je naštěstí jiná situace než před šesti nebo sedmi lety, kdy mnozí zpochybňovali, že v horských smrčinách funguje přirozené zmlazení, a prosazovali umělé zalesňování. Nové poznatky prokazují dostatečné množství nové generace lesa," říká Martin Starý, spoluautor článku a náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava.

Snad už je navždy pryč doba, kdy vrcholní politici u nás popírali boj proti klimatu, říká aktivista Greenpeace Jan Freidinger. | Video: Filip Horký

 

Právě se děje

Další zprávy