reklama
 
 

Egyptský exprezident Mursí zemřel u soudu. Miluju Egypt a jeho lid, řekl před smrtí

Aktualizováno 18. 6. 2019 8:49
Bývalý egyptský prezident Muhammad Mursí zemřel na následky srdečního infarktu. Podle agentury Reuters o tom informovala egyptská státní televize s odvoláním na lékařské zdroje. Sedmašedesátiletý islamistický politik zkolaboval v pondělí v soudní síni, kde se hájil proti obvinění ze špionáže a spiknutí. Jeho právník oznámil, že byl Mursí v úterý pohřben v Káhiře za přítomnosti příbuzných. Organizace Amnesty International vyzvala k transparentnímu vyšetření jeho smrti, kterou Mursího Muslimské bratrstvo označilo za vraždu.

Mursí u soudu řekl, že má tajemství, která by vedla k jeho propuštění, kdyby je zveřejnil. Doplnil ale, že toto tajemství nevyzradí, protože by to ohrozilo bezpečnost státu. "Řekl, že je patriot a že miluje Egypt a jeho lid," uvedl později Mursího právník. 

Mursí se podle svého advokáta po přibližně pětiminutovém proslovu u soudu skácel k zemi a zemřel dříve, než jej stihli převézt do nemocnice. 

Podle zdroje egyptské televize se Mursímu, který byl diabetikem a měl vysoký krevní tlak, dostávalo během procesu péče v soukromé nemocnici v Káhiře. Jeho příznivci naopak tvrdí, že úřady péči o něj zanedbávaly.

Právník Abdal Munaim Abdal Maksúd řekl, že příbuzní byli přítomni modlitbě za Mursího, jež se konala brzo ráno v nemocnici ve věznici Tura, kde v pondělí konstatovali exprezidentovu smrt. Pak bylo tělo pohřbeno v káhirské čtvrti Nasr. Mursího syn Ahmad na Facebooku oznámil, že byl otec uložen vedle hrobů dalších představitelů nyní zakázaného Muslimského bratrstva. Dodal, že úřady rodině neumožnily pohřbít Mursího v jeho rodné provincii Šarkíja na severu země.

Hlavní prokurátor původně uvedl, že lékaři podrobně prozkoumají jeho tělo, aby zjistili příčinu smrti. Mursího skon patrně zvýší mezinárodní tlak na egyptskou vládu, aby zlepšila přístup k lidským právům a zvláště podmínky ve věznicích, kde jsou drženy tisíce islamistů, uvedla Reuters.

Mursí byl zadržován ve zvláštním křídle věznice Tura, kde jsou podle ochránců lidských práv vězni drženi v podmínkách, které jsou na mezinárodní i egyptské poměry hluboce podprůměrné.

Mursího Egypťané zvolili v roce 2012 hlavou státu v prvních demokratických volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát Muslimského bratrstva.

Sliboval, že dodrží hodnoty revoluce

V kampani vystupoval jako umírněný islamista a obyvatelům sliboval, že dodrží hodnoty revoluce, která svrhla Mubarakův režim.

Krátce po nástupu do prezidentského úřadu zrušil ústavní deklaraci poskytující široké pravomoci armádě. Odvolal též ministra obrany a náčelníka generálního štábu. V listopadu 2012 vydal dekret upevňující jeho postavení a odvolal generálního prokurátora. To vyvolalo mohutné demonstrace proti němu, proto Mursí dekret posléze zrušil.

Při prvním výročí zvolení Mursího do čela státu se v Egyptě střetli jeho odpůrci a příznivci. Mohutných protiprezidentských demonstrací se zúčastnilo údajně na 14 milionů lidí. Opozice hlavě státu vyčítala islamizaci země a špatnou ekonomickou situaci.

Mursího sesadila armáda po masových protestech proti jeho vládě v roce 2013 a následně tvrdě zakročila proti Muslimskému bratrstvu - Mursí a mnoho jeho spojenců bylo zatčeno.

Mezi prvními, kteří vyjádřili smutek nad Mursího skonem, byl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. "Kéž Bůh dá milost našemu mučedníkovi, našemu bratrovi Mursímu," řekl Erdogan podle agentury AFP skupině novinářů. "Jak víte, tyran Sísí, který se v Egyptě chopil moci tím, že potlačil demokracii převratem, dosud popravil téměř 50 Egypťanů, a Západ mlčí," doplnil turecký prezident. Kondolence se objevily také na Twitteru katarského emíra Tamima bin Hamada Sáního.

Souzen v několika kauzách

Ve vězení si Mursí odpykával 20letý trest za podněcování k násilí a zabíjení demonstrantů při protestech v prosinci 2012, odsouzen byl také na doživotí za špionáž pro Katar, což v Egyptě znamená 25 let vězení. Souzen byl i v řadě dalších kauz.

V další kauze v souvislosti s hromadným útěkem z věznice v roce 2011, který si vyžádal lidské životy, dostal v květnu 2015 trest smrti. Toto rozhodnutí odvolací soud v listopadu 2016 také zrušil a nařídil nový proces. V tomto procesu svědčil loni v prosinci i bývalý prezident Husní Mubarak.

Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě (narozen 8. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta.

Od 80. let byl členem islamistického Muslimského bratrstva. V letech 2000 až 2005 zasedal v parlamentu jako nezávislý, neboť bratrstvo bylo v té době zakázáno. V letech 2006 a 2011 byl krátce vězněn. Na jaře 2011 stál u zrodu Strany svobody a spravedlnosti (FJP), která pod jeho vedením vyhrála parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012.

autoři: Zahraničí, Reuters, ČTK | 17. 6. 2019 18:09

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama